Ladislav Lubina (†54). Po malérech najel na roli hlučného hulváta. Zvolil špatně | iSport.cz
14. září 2021 • 12:30

Lubina po malérech najel na roli hlučného hulváta. Zvolil špatně

Vstoupit do diskuse
4
TOP VIDEA
Králova tiskovka: Hledání vojína i kritika Dominátora!
HLÁŠKY KOLA: Zamotaná hlava, "dřevák" z Liberce a tam v Karviné...
VŠECHNA VIDEA ZDE

Před rokem v červnu skončil Ladislav Lubina na pozici trenéra v Prostějově. Uvedli jsme, že má vážné zdravotní problémy, které vyžadují okamžité řešení a léčbu. Trenérovi jsem napsal zprávu, ať všechno dopadne nejlépe, jak je možné. „Děkuju, ale proč to dáváte ven? Kolem je tolik zmr...“, odpověděl. Pak už se neozval. Po roce boj s nádorem na mozku prohrál.



Je jednoduché se na Ladislava Lubinu koukat přes jeho průšvihy, přešlapy a fatální maléry. Za všechno si mohl sám. Za bouračku, kdy v opilosti havaroval v Pardubicích. Za problémy s alkoholem, které si nadělal v Třinci. Prakticky celý národ ho nenáviděl, když zavinil smrtelnou nehodu, při níž zahynul otec fotbalisty Vratislava Lokvence. On se pak na pár hodin ztratil. Soud mu pak napařil podmínku za neposkytnutí první pomoci. Tohle byly věci, kde výmluvy neexistovaly.

Nepomáhalo mu, že navenek všechno maskoval ukřičeným stylem, ze všeho si pak za každou cenu dělal srandu. Co šlo, to zlehčil. Všude hulákal, všude ho bylo plno. Veřejnost dráždilo, že ho vidí vysmátého, zatímco jiní kvůli němu trpěli. Neřekl si o odpuštění, neviděli jste pokornou tvář, která by litovala ztraceného života. Mimo Pardubice vůči němu narostla averze do obřích rozměrů a i dost fanoušků Dynama dráždilo, když klub převzal jako hlavní kouč v roce 2018.

Ve věku 54 let zemřel bývalý hokejista a trenér Ladislav Lubina. Podlehl rakovině mozku
Ve věku 54 let zemřel bývalý hokejista a trenér Ladislav Lubina. Podlehl rakovině mozku

Jak jsem ho za několik let poznal, hulvátství, které tak často dával na odiv, byla hlavně jeho obrana. Nemyslím si, že dobrá, ale byla. Když neměl kolem sebe publikum, vypnuly se kamery, ubylo lidí, nehulákal, nedělal ze sebe žádného kašpara, neprovokoval. Jednou jsem ho přemluvil na rozhovor, kde si svoje fórky odpustí.

Došlo i na tragickou nehodu, kterou zavinil. „Vypněte to,“ v jednu chvíli řekl. V tu chvíli, myslím, jsem jednou jedinkrát opravdu viděl Ladislava Lubinu, jaký reálně byl. Neleskly se mu oči, to ne. Ovšem lítost ve tváři šla číst dobře. „Nikdo neví, na co myslím každou minutu, když není hokej. Kolikrát se v noci budím, jaké mám sny.“

Nebyl cynik, který neřešil, co se mu stalo. Působil na mě tak, že si chce všechno vyžrat v sobě už navždycky. A že když bude dělat, jak se nic nestalo, nikdo z okolí se na bouračku nebude ptát. Nedovolí si, neodváží se. S tím pak i souvisí, jakou si kolem sebe budoval bublinu. Co je moje, do toho nikomu nic není! Neustále kolem sebe viděl lidi, kteří jdou proti němu. I když to tak nebylo, hledal nepřátele. To mu i škodilo v trenérské profesi. Kouč nebyl špatný, měl zajímavé pohledy. Jenže současně si pálil mosty.

Se zapnutým diktafonem jsem pak Ladislavu Lubinovi nadhodil, že vidím problém v tom, že veřejnost má pocit, že se dosud pořádně neomluvil, neprojevil lítost. Je to sice jeho věc, ale pokud funguje ve veřejném prostoru, zkrátka se čekalo, že se k tomu nějak postaví. „Nejsem přesvědčený, že bych takový rozhovor někdy v minulosti nedával. Nepovím vám, kdy to bylo, ale stoprocentně takové rozhovory proběhly. Vím, že mi vyčítají, jak jsem neprojevil lítost. Ale pro mě je směrodatné něco jiného, projevil jsem ji osobně lidem, kterých se to týkalo. To pro mě bylo důležité. Tak to má i být. Nebo aspoň si to myslím,“ odpověděl.

Jak Lubina vzpomínal v rozhovoru pro Sport v roce 2019 na smrtelnou bouračku a rvačku?

Na druhou stranu i u soudu pak od Lokvencových zaznělo, že se jim bývalý hokejista a trenér nikdy neomluvil. Dál se táhly problémy s odškodným. Kolem tragické nehody a Ladislava Lubiny bylo pořád hodně otazníků. Už to tak zůstane navždy.

Proto si i každý první vzpomene primárně na nehodu, kterou zavinil. Nikomu jako první nevyskočí 41 gólů ze sezony 1990/91. Nevzpomenete si na tři bronzy z MS a jeden z olympiády, na jeho brusle, co při každém kroky křupaly, na sólo v oslabení, kterým si udělal dobrý den a nashledanou z Třince. Ladislav Lubina měl sklony k malérům. Takhle i pro veřejnost odešel, jako věčný průšvihář. Věřím, že jen jeho nejbližší opravdu tušili, jaký opravdu byl. Nám ukazoval jinou tvář, hlučného „Ládi“, jenž se s nikým a ničím moc nes... Vím jen, že nezvolil správně.

Vstoupit do diskuse
4
Články odjinud


Články odjinud