Systém je pajdavá kobyla. Rodina je základ draftu, možná i kariéry v NHL
Možná po draftu NHL přemýšlíte, jestli na tom český hokej lépe nebo hůř než třeba tři roky dozadu. A Slovensko je špička, když mělo jedničku a dvojku výběru hvězd? Máme se jezdit učit tam? Ne, prrr. Obě země se lehce posouvají. Ale když někde udělají krok, počítejte s tím, že ve Skandinávii se dělá skok a za mořem se sedá na kolo.
To není diskreditace místních lidí a jejich práce. Žádné vysmívání. Vůbec. Když si uvědomíte, jak je mládežnický sport podfinancovaný, že nemá vyřešený projekt typu „sportuj a u toho se vzdělávej“, jak dlouho pracoval na pozici muže, který udává trend, Slavomír Lener a jak dlouho ho už neudával?
A že dlouhé roky vedení svazu trvalo, než sepnulo, jak je zásadní soutěže zužovat a ne rozšiřovat? Vlastně je zázrak, že pořád tady talent roste. Všichni, kdo se věnují mládeži naplno a vědí, že sami z toho moc mít nebudou, pokud se nedostanou k dospělým, zaslouží poklonu.
Kdybyste přemýšleli o tom, jak famózně slovenský systém vychoval novou generaci hvězd, přestaňte. Nebyl to systém. Jsou to rodiče.
Samozřejmě že mezi nimi (vámi) je i hodně těch, kteří mají od první pořízené kšiltovky ambice vychovat hráče do NHL, vidí talent tam, kde není, případně za všechno může trenér (amatér a blbec), spoluhráč (blbě nahrává), táta z vedlejší ulice (beztak někoho podmáznul, aby jeho mladej hrál).
Ano, tak to pořád chodí a chodit bude. Dost z nás na to jde se svými dětmi špatně, promítá do nich svoje osobní ambice, vidí je výš, než jsou. A ve výsledku jim sebere radost ze hry. Vedle toho řvaním a tlakem zboří i vlastní vztah s dítětem. To je takový bonus navrch, který neopravíte.
Ale tuhle skupinu teď necháme spát. Pro nás není téma. Tím je cesta Slafkovského a spol. Můžete sem klidně dosadit Nečase, Zachu, Nemce, Kauta, Jiříčka, to je jedno.
Nikoho z nich nevychoval český (slovenský) systém, kde jsou nastavené podmínky tak, aby se v nich hráči rozvíjeli. Spíš se rozvíjeli navzdory systému.
Moc přísné? Tak si spočítejte Finy, Švédy, Kanaďany, Američany, Rusy, nebo i Švýcary či Němce, kteří se šli zlepšovat do českého systému, aby jejich kariéra vyletěla do NHL, nebo minimálně nahoru. To je slušný ukazatel, ne? Máme? Hezká nula, která je vypovídající.
Slafkovský patři do skupiny dětí, které kolem 10 let dali rodiče dohromady. Přáli si najít ty nejtalentovanější kluky na Slovensku, dát jim tréninky navíc, podmínky. Nejde ani tak o nejnovější šatny, to je dětem fuk. Ale spíš kvalitní servis, odborníky, kteří se o ně starají, posouvají je a je samotné sport baví. Výsledkem je generace, která teď zazářila na draftu.
Reprezentační systém nakonec pomohl taky, ale nebýt rodičů Slafkovského, Mešára nebo Nemce, nemá slovenský hokej v TOP 10 draftu NHL teď ani jednoho hráče. Na to vsadím boty.
Tohle je naše společná cesta se Slovenskem. Držet dítě v klubu, kde dělají svoji práci srdcem, protože v nastaveném režimu dáte klidně 800 tisíc za hráče v extralize měsíčně, ale už se zdráháte podobné peníze rozpustit k trenérům do mládeže. Není to vidět hned.
Zlepšovat se musíte sami, vedle klubu, nepočítat hodiny, které strávíte v autě, ideálně k tomu musíte mít i balík peněz a dobré reference, ať netrefíte na vykuky, kteří se tváří, jak skvěle umí s dětmi pracovat, ale jen z vás vytáhnou prostředky. A ano, počítat s rizikem, že z toho nakonec bude třeba kraj, může se stát.
Tohle je aktuálně jediná cesta, jak pěstovat talent v Česku. A nebo se vám prostě narodí někdo s obřím nadáním typu Davida Pastrňáka a s bolavým srdcem se rozhodnete, že teenager půjde za hranice, aby už skákal ve chvíli, kdy by v Česku musel chodit. Umíme vyprodukovat hráče pro NHL dobře, ale až po dvacítce, kdy patří k dospělým. Dřív nám to moc nejde.
Tímhle stylem jsme si prostředí nastavili. V mládeži nejsou peníze, aby se zaplatili nejlepší odborníci. Videa svaz všem posílá už roky, ale nikoho nestrhnul, že tohle je cesta, kudy jít. Zatím se hokejová centrála nepřiblížila klubům. Až se povede tenhle vítr chytit do plachet, Česko se rozjede. Jen počítejte s tím, že efekt se dostaví za 5 aspoň trochu, za 10 určitě. Ne od teď. Od fouknutí.
