Zdeněk Janda
24. února 2022 • 18:00

Vzpomínky na Peking: O slzách Davidové i Krejčího pohledu do země

Vstoupit do diskuse
0
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Jak pražská „S“ loví fanoušky: na derby i 40 tisíc lidí, souboj fanshopů. Co pyro?
Promotér KSW: Oktagon kopíruje. Vše, co jsme udělali, je mnohem větší, neberu je jako soupeře
VŠECHNA VIDEA ZDE

Z každé olympiády si odvezu zážitek, který z paměti nikdy nevymizí. A občas se mi zjeví. Nemusí to být to nejpodstatnější. Ale tak nějak to tam navždy zůstane. V Aténách v roce 2004 okamžik, když jsem se dozvěděl, že zemřel Ivan Hlinka. A narychlo jsem psal smutnou reportáž, jak reagovali zdrcení sportovci.



V Pekingu o čtyři roky později mi mimo sport naskočí smlouvání na obřím trhu. Jak jsem se přehraboval tunou oblečení a nakonec koupil bundu za stovku, i když původně ji nabízeli asi za milion... Nebo návštěva Zakázaného města.

Teď, dá se říct, to byla celá zakázaná olympiáda. Všude pancéřová vrata, policisté, houkačky, kamery. To už jsem popisoval v reportáži minulý týden, takže to nemá cenu opakovat. Vypíchnu jiné body. Ty pracovní. Hlavně rozhovor s Markétou Davidovou po jejím posledním biatlonovém závodě.

Došla ke skupince českých žurnalistů pomalu. Z první odpovědi bylo jasné, jak se cítí. Z očí ji tekly slzy, zadrhávala se. Nejradši by zmizela. Ale statečně odolávala. Byla to jedna z nejemotivnějších výpovědí, kterou jsem u sportovce zaznamenal.

Měla za sebou čtvrté místo. Co by za to jiní dali? Ale ne ona. Ne v tom rozpoložení, v jakém se nacházela. Tak moc toužila po medaili, která jí utekla. Opět. Ty slzy v očích budu mít před očima pořád… Člověk si uvědomí, jak i nejlepší sportovci jsou křehké duše. Podívejte se na případ americké lyžařky Mikaely Shiffrinové.

Byla to určitě nejzvláštnější olympiáda, co jsem zažil, přiznal po návratu do Čech redaktor Sportu Zdeněk Janda (vpravo)
Byla to určitě nejzvláštnější olympiáda, co jsem zažil, přiznal po návratu do Čech redaktor Sportu Zdeněk Janda (vpravo)

Vyhrála, co mohla. Ze svého sportu si udělala one (wo)man show. A tady v Pekingu? Psychika je zrádná. Možná je to i poselství pro ostatní. Jestli se vám něco někdy nepodaří, nezoufejte. Nejste v tom sami. Vzpomeňte si třeba právě na Davidovou. Sympatickou dámu, studentku dvou vysokých škol, která dobře ví, o čem je život. Ze sportu nedělá středobod vesmíru. Ale i ji, unavenou a promrzlou, ovládnou takové emoce…

Budu si pamatovat také výraz Ester Ledecké, když vyšla z dopingové kontroly. V tu dobu výjimečně neměla oči zakryté brýlemi, takže na ní bylo vidět, že nemá k slzám daleko. Možná i nějaká ukápla. Bylo chvíli po kombinačním slalomu, který zajela parádně. Už v cíli bylo vidět, jak je dlouho v předklonu. Až později jsme se dozvěděli, že si pro čtvrté místo dojela pod prášky na bolest. To je prostě sportovní Terminátorka.

Nezapomenu ani útočníka Davida Krejčího, největší personu hokejového týmu, jak na žádost o rozhovor nereagoval. Dál koukal do země a po vyřazení se Švýcarskem upaloval do kabiny. Právě hokejový zmar, kolikátý už!, bude jedním ze symbolů téhle olympiády.

Spolu se skafandry, stříkající dezinfekcí, bolavým krkem z neustálých testů. Ale o tom už jste slyšeli až dost.

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud