Hruban: Negativní reakce fanoušků? Chápu. Chceme dokázat, že nejsme tak hrozní
PŘÍMO Z RIGY | Po třech prohrách situace kolem národního týmu na EuroBasketu není dobrá. Na nedělní trénink i tak dorazilo poměrně dost horlivých srbských novinářů. Všem odpovídal Vojtěch Hruban, který jako kapitán čelil i nepříjemným dotazům a hovořil otevřeně. Před duelem se Srbskem Češi chtějí hlavně ukázat bojovného ducha. „Zcela zachránit už se to výsledkově nedá. Můžeme skončit na lepší notě a dokázat veřejnosti, že nejsme tak hrozní a není všechno tak špatně, jak to vypadá,“ prohlásil Hruban. Na Srby jde český tým v pondělí ve 20:15 středoevropského času.
S čím jít na Srby po těch třech prohrách?
„Měli jsme týmový mítink. Budeme hrát do zachování tváře, řekněme. Předváděnou hrou je ten turnaj špatný. Nebudeme si nic nalhávat. Všichni to vidí, že nehrajeme, jak můžeme. Na druhou stranu ještě máme dva zápasy a pořád můžeme skončit na nějaké pozitivnější notě. Chceme, aby to bavilo lidi, kteří se budou koukat. Nezapomenout, ale hrát s novým elánem. Moc se v tom babrat nejde.“
S jakou směsicí reakcí od blízkých, kamarádů, ale i cizích lidí se setkáváte?
„Něco se ke mně dostane. Drtivá většina věcí, co se na nás valí z internetu, je negativní. Pokud je to někdo, koho znám, jsou to spíš slova podpory. Psalo mi několik trenérů, že je ta situace na prd, ale že vědí, kolik toho reprezentaci dáváme. Ten tým má svoje limity, které nedokážeme překonávat. To, jak hrajeme, je věc druhá. Nějaká slova podpory k nám jdou, i když většinou je to negativní. Je to vlastně pochopitelné.“
Chtěli jste hrát rychle a nedaří se to, postupný útok taky vázne. Co za tím vidíte?
„My jsme věděli, že herní projev pět na pět nebude dobrý. Ondra Sehnal je jediný z nás, který je zvyklý hrát s balonem. Nemáme lidi, kteří by tvořili hru pět na pět. V protiútoku jsme byli v přípravě docela slušní, tady jsme byli slušní z protiútoku jen proti Turecku. Byl to ale jediný tým, který s námi chtěl běhat. Portugalci i Estonci dobře věděli, že naše silná zbraň je protiútok. Estonci byli extrém. Ti se vybodli na útočný doskok, a když jsme získali míč, byli už ve čtyřech na vlastní půlce. Ten zápas jsme nedokázali rozběhnout, bylo to celé v křeči.“
Co je zatím největší problém? Jde ještě turnaj zachránit?
„Ve chvíli, kdy se nám nedaří, se nemáme oč opřít. Pořád se to dá vylepšit, aby příchuť z toho turnaje byla lepší. Zcela zachránit už se to výsledkově nedá. Můžeme skončit na lepší notě a dokázat veřejnosti, že nejsme tak hrozní a není všechno tak špatně, jak to vypadá. EuroBasket je nemilosrdný. Pokud teď budeme dělat nějaké hluboké analýzy, akorát se zblázníme. Po turnaji bude čas pitvat se v tom, co bylo.“
V kariéře jste zažil úspěchy s reprezentací, ale i horší chvilky. Snažíte se nějak z pozice lídra pracovat s mladšími spoluhráči?
„Hlavně na nás nesmí být vidět nějaká poraženost a že to jdeme jen odehrát. Takový přístup by byl špatný. Je důležité si nezoufat. Nadávat si můžeme potom. Jdeme hrát dál. Ti mladí to z nás musejí cítit. Už víme, že postup by byl jen nějaká matematická souhra.“
Dá se říct, že z pozice outsidera to už může být jenom lepší?
„Když jdete do zápasu, že nemáte co ztratit, je určitě lepší. Dvakrát jsme tady šli do utkání s tím, že bychom asi měli vyhrát. Za mě to nebylo úplně zdravé. Když se podíváte na ty soupisky, realita je taková, že Estonci už dneska hrají na lepších klubových adresách než my. Taková je realita. Pozice outsidera nám snad bude svědčit.“
Srbům bude chybět Bogdanovič. Zatím jsou jejich výkony na turnaji, řekněme, ne úplně stoprocentní. Jsou pořád hlavní favorit na zlato?
„Já je jako největšího favorita na zlato neměl. Věřím Němcům, ale samozřejmě pokud by získali zlato, nikdo se nebude divit. A Bogdanovič? Mají několik hráčů, kteří ho dokážou zastoupit. Bylo vidět, že ve chvíli, kdy vypadl, Jokič nastoupil a začal dávat body. Do té doby v něm Srbsko mělo spíš toho, co vytváří, najednou je z něj skórer. Někdo umí namalovat Monu Lisu a někdo umí přihrát pozadu bez dívání do backdooru. Koukat na Jokiče, to je koncert. Musíme se snažit ho co nejvíc limitovat. V tom, jak vidí hru, je podle mě nejlepší na světě a nikdy nikdo lepší ještě nebyl.“
