Černý: Na Giru jedeme ze dne na den. Kdykoliv můžou říct, že končíme
Mají za sebou devět etap a jeden volný den. Kolik toho mají před sebou však cyklisté jedoucí letošní Giro d´Italia, neví. „Jsme připravení na to, že organizátoři můžou kdykoliv říct, že se končí,“ prozradil Sportu jediný český závodník na startu Josef Černý.
V itineráři 103. ročníku Gira d´Italia jsou nyní etapy, kde bychom mohli vidět v úniku oranžový dres týmu CCC a v něm s číslem 62 Josefa Černého. Ten jede své druhé Giro, které je pro něj důležité i proto, že stále nemá angažmá na příští sezonu. Jaké je koronavirem poznamenané Giro, jak k němu přistupují týmy a závodníci a jak se těší na další časovky, prozradil během včerejšího volného dne.
Jak se cítíte po devíti dnech závodění na Giru?
„Když to porovnám s minulým rokem, přijde mi, že to je teď náročnější. Co se týče cestování, obtížnosti etap a stylu závodění, je to těžší než loni.“
Může být obtížnější styl závodění daný i tím, že nikdo neví, jestli se závod odjede celý, tak se všichni snaží co nejdřív urvat nějaké vítězství?
„Určitě to bude i tím. Navíc každý má v hlavě, že teď už bude počasí čím dál horší. Začínali jsme na Sicílii ve třiceti stupních a teď v neděli jsme končili v nějakých pěti. Druhá věc je ta, že hodně týmů končí a spousta lidí ještě nemá jasně danou budoucnost.“
Jak vypadal volný den na letošním Giru, který musel být určitě jiný než loni?
„Ráno v osm jsme měli COVID test, takže jsme se moc nevyspali. Potom snídaně, v deset na kolo, protože ve 12 už začalo pršet. Poté oběd, po něm jsme si sedli, zhodnotili minulý týden, naplánovali jsme si ten další, jak to bude probíhat, jaké etapy nás čekají. Masáž, potom si chvilku odpočinout, nabalit se, protože v úterý už cestujeme zase na další hotel. Taky jsme se museli připravit na horší počasí, takže jsme si přebalili rainbagy, aby tam nic nechybělo, až budeme v zimě dojíždět etapy.“
Když je řeč o oblečení do špatného počasí, co si na sebe během závodu můžete vzít?
„Záleží na tom, v jaké části startovního pole se nacházíte. Když jste v první skupině, v úniku, tak toho na sebe moc neoblečete. Naopak když jedete „mrtví“ v grupetu po předchozím náročném závodění jako třeba v neděli, kdy jsme dvě hodiny bojovali o únik, tak už si oblečete, co to jde. Vestu, rukávky, na to pláštěnku.“
V úniku se asi k oblečení dostáváte hůř, že?
„V úniku hlavně jedete tak, že je vám teplo. Všechna ta zima vám dojde až potom, až se dojede do cíle. V úniku je to rychlejší, máte to rychle za sebou, můžete se brzo okoupat. Kdežto v grupetu ještě nějakých dvacet až dvacet pět minut jedete, už se nejede takové tempo, aby vám bylo teplo. Je to jenom takové na dojetí.“
Absolvovali jste testy na COVID, jaká jsou další opatření na Giru v souvislosti s koronavirem?
„Je to docela striktní. I proto mě překvapilo, že měl Simon Yates pozitivní test. Přijde mi, že to tady berou hodně zodpovědně. Diváci jsou za hrazením, nejsme s nimi v přímém kontaktu. Tak uvidíme, kolik bude pozitivních případů dál a jak se to bude odvíjet v příštích etapách.“
Bublina je na cyklistických závodech, ať je to Tour de France, klasiky nebo teď Giro, asi všude stejná, ne?
„Asi už není ani co měnit. Třeba v hotelích, kde jsme ubytovaní, nejsou žádní turisté, jenom týmy a personál. Přímo na etapě jsou pak další lidé z ostatních týmů, kteří ale také mají test, to je v pohodě. A fanoušci jsou stranou, většinou mají roušky, i když asi ne úplně všichni. Ale Italové to tady řeší hodně, řekl bych, že jsou i opatrnější než v Česku. Mají s tím totiž špatné zkušenosti z jara.“
U Yatese na COVID-19 přišli údajně díky tomu, že závodníkům třikrát denně měří teplotu. Je nějaké takové opatření i ve vašem týmu?
„Musíme každý den ráno a večer vyplňovat dotazník, kam se píše, jestli cítíme nějaké symptomy, jako rýma, kašel, špatné dýchání a podobně. Pokud nás to trápí, vyplníme, že ano a za chvíli už nám klepe na dveře doktor, protože mu to v systému okamžitě naskočí a už se nám jde věnovat. To musí vyplňovat úplně celý tým včetně masérů, mechaniků a tak dále.“
Pojďme ale k závodění. Výsledkově jste byl vidět hodně v úvodu. Šesté místo v časovce, pátá příčka v průběžném pořadí po druhé etapě, poté 14. místo v hromadném sprintu, snažil jste se chodit do úniků. Je to dané tím, že chcete být hodně vidět, protože patříte k těm, kteří nemají ještě stále na příští rok podepsaný kontrakt?
„Mojí předností je časovka a úniky. Abych přespurtoval Démara nebo Sagana, na to nemám a v kopcích tam se svými 75 kily neuvisím. Takže vidím největší šanci v únicích, kde se pak může podařit něco jako Alexi Dowsettovi (tým Israel Start-Up Nation), což je taky časovkář, a vyhrál etapu. To je jediná možnost, jak se tady můžu ukázat. Nebo potom pomáhat lídrovi v etapě.“
Se smlouvou stále nic nového?
„CCC není jediný tým, který končí, třeba i NTT, i když ještě není nic stoprocentně potvrzené. Takže většina stájí teď vyčkává.“
Co plánujete na další dny? Vyhlídl jste si nějakou etapu kromě časovek?
„Při týmové schůzce jsme si rozebrali, které etapy mají největší šanci na únik, takže na to se určitě zaměříme. A pak časovka. To jsou jediné dvě disciplíny, kde se můžu ukázat.“
Hodně lidí u televizních obrazovek si říká: Jak to že se do toho úniku zase nedostal? Ono to ale není tak snadné trefit ten správný okamžik a skupinu, která bude mít šanci na úspěch, že?
„Přesně tak. Třeba v neděli jsme o to závodili dvě hodiny, průměrem přes 50 km/h, nahoru, dolů, odjelo to po nějakých 70 kilometrech. Takže to není úplně jednoduché, protože každý ví, že únik může dojet až do cíle a ti, kdo nejsou sprinteři, cítí šanci.“
Můžete říct konkrétně, která z dalších etap by mohla být pro únik a hlavně pro vás dobrá?
„Teď budou etapy hlavně klasikářské, ne vyloženě pro sprintery. Takže většina etap až do sobotní časovky je stvořena k úniku.“
Časovka také nemá zrovna jednoduchý profil. Mohla by vám vyhovovat?
„Po prvním týdnu si úplně nevěřím, že bych mohl vylepšit výsledek z úvodní časovky. Ale každý tady postupně ztrácí energii, takže bude záležet na tom, jak se kdo ten den vyspí, jak mu to sedne. Bude to náročné, navíc teprve poté přijdou ty nejnáročnější etapy v Dolomitech.“
V časovce můžete předvést i dres mistra republiky, časovky jsou vaší velkou zbraní. Jak se na ně těšíte?
„Je to hezký pocit, když můžete dělat to, co vám jde. Já se v kopcích neudržím s těmi nejlepšími, ve spurtu taky nedosáhnu na nějaká páté, desáté místo, tak časovky jsou aspoň to, co mě motivuje zajet lepší výsledek. Nebo potom ještě únik, ale tam je to velká loterie se dostat.“
U týmu CCC už je jisté, že v příštím roce pokračovat nebude. Existuje vůbec nějaká týmová strategie? Ilnur Zakarin je 14. v průběžném pořadí, ale asi nemůže počítat se stoprocentní podporou.
„Hned po Etně (3. etapa), kde nevyjel s nejlepšími, sám říkal, že to asi do TOP 3 nedá, že uvidí, jestli se mu to rozjede. Takže tady není taktika jako třeba v Trek-Segafredo, kde jedou všichni na Vincenza Nibaliho. Máme volnější ruce. Respektují to, že někdo nemá smlouvu na příští rok, takže nám dávají volnost, abychom se mohli soustředit na to, co nám jde nejlíp, a mohli se ukázat.“
Jste na svém druhém Giru. Jak se letos liší atmosféra od té loňské?
„Loni to bylo výraznější. Teď už i v horách bude počasí špatné, takže tam asi moc lidí nebude, COVID taky lidi moc ven nevyhání, aby nám přišli fandit. A to tam chybí. Je to takové smutnější. Ale snad už se příští rok všechno odehraje tak, jak má a zase to bude staré dobré Giro.“
Cítíte se vy sám na své druhé Grand Tour o něco jistější oproti té první, kdy jste nevěděl, co od toho čekat?
„Zkušenosti jsem určitě nějaké posbíral a jsem za to rád. První Giro pro mě bylo náročnější psychicky i fyzicky. Teď už jsem věděl, co očekávat, jak bude tělo reagovat. V tomto je to určitě pomoc a můžu nabírat další zkušenosti. Takže jsem rád, že tady jsem a doufám, že jich ještě několik pojedu.“
Řeší se i to, zda se kvůli počasí pojedou některé horské etapy, jako třeba přes Stelvio. Máte k tomu nějaké informace?
„Nikdo neví, jak to bude vypadat. Spíš operujeme s tím, že Dolomity se nemusí odehrát, nebo teď po COVID testech nebo kvůli opatřením vlády můžou říct, že se končí. Jsme na to připravení, takže to teď máme nastavené tak, že jedeme ze dne na den, snažíme se udělat co nejlepší výsledek, využít šanci. A jak to bude vypadat dál, to už je na organizátorech. Vím, že mají záložní varianty, třeba právě pro Stelvio, myslím, že je tam nějaká časovka do vrchu. Takže uvidíme, jak to všechno bude.“
