Pogačar jako nový Kanibal? Není to hezké, mám rád sladkosti, kontruje
Je velkým suverénem současné cyklistiky. Na závodech, kde se objeví Tadej Pogačar, vědí všichni jeho soupeři, že získat vítězství bude nesmírně těžké. Stejně jako to bývalo v dobách legendárního Eddyho Merckxe. Zarputilý Belgičan si proto tehdy vysloužil přezdívku Kanibal, kterou nyní mnozí přisuzují i mladému Slovinci. Při letošním Giro d´Italia i Tour de France se v tom jen utvrdili. Ovšem nový majitel vzácného double se brání srovnávání i přezdívce.
Šest etapových výher na italském Giru, kam se letos vydal vůbec poprvé ve své kariéře. A na Tour de France? Opět jasná dominance. Během italské Grand Tour už si Tadej Pogačar i vyslechl, že by mohl nějaké etapy nechat také ostatním.
Jeho bilance do startu Staré dámy? Strade Bianche – vítězství. Milán–San Remo – 3. místo. Kolem Katalánska – 4 vyhrané etapy a celková výhra. Lutych–Bastogne–Lutych jasná dominance. Giro d´Italia – 6 etap a samozřejmě celkové vítězství.
Ještě se někdo diví, že stále teprve pětadvacetiletý Slovinec víc a víc slýchá, že je novým Kanibalem? A to už mu tak hodně lidí říkalo ještě před touto sezonou.
Srovnávání s takovou cyklistickou legendou je jistě příjemné, zároveň ale také svazující. Nehledě na to, že Pogačarovi se moc nelíbí být Kanibalem.
Ani na 111. ročníku Grande Boucle se nevyhnul na tiskové konferenci po 19. etapě, jeho čtvrté vítězné, tomu, že jej označili stejnou přezdívkou jako Merckxe.
„Kanibal? Jí lidské maso. Já si dávám v cíli sladkosti a během etapy gely a tyčinky,“ žertovala slovinská hvězda.
Pak ale dodala: „Samozřejmě chápu, co tím myslíte. Ale nemluvme o kanibalismu, to není moc hezké.“
Jenže ať chce, nebo ne, srovnání je na místě. Jejich dominance na spoustě závodů je ohromující, a jak jsou mnohdy Pogačarovi soupeři rozmrzelí teď, tak byli i ti Merckxovi na konci šedesátých a v sedmdesátých letech minulého století.
Ještě na začátku července byl Belgičan, společně s Markem Cavendishem, majitelem rekordu v počtu výher v etapách na Tour. Těch zvládl za svou kariéru rodák z Meensel-Kiezegemu ovládnout 34. Pogačar jich má nyní 16.
Když Merckx, majitel pěti celkových výher na Tour de France, získal tu první, bylo mu 24 let. V tomto ohledu má Pogačar náskok. Dva dny poté, co v roce 2020 šokoval svět a pak si v Paříži došel pro žlutý trikot, oslavil 22 let.
Ve stejném věku, jako je teď Slovinec, měl ale Merckx na svém kontě o dost víc vítězství. Belgická superstar jich měla okolo 130, zatímco Pogačar se na Tour přehoupl přes osmdesátku výher. Meta, na kterou by měl letošní vítěz podle fanoušků mířit? 276!
Jenže pravdou také je, že žádný závodník by nebyl tak dobrý, nebýt svého velkého rivala. V současnosti cyklistické fanoušky baví soupeření Pogačara s Jonasem Vingegaardem, když se tedy bavíme o Tour de France. Právě poslední dvě porážky od Dána výrazně namotivovaly vítěze Staré dámy z let 2020 a 2021, aby přes zimu udělal určité změny.
Také Merckx měl v pelotonu několik vyzyvatelů. On sám ale vždy za největšího rivala označoval Španěla Luise Ocaňu. Nebýt jeho velmi nepříjemného pádu na Tour 1971, dost možná by Belgičan tehdy neslavil triumf.
Ačkoliv v porovnání s Merckxem má Pogačar stále co dohánět, je také jasné, že zrovna tohle není jeho cílem a důvodem, proč bude dál podstupovat tvrdou dřinu na kole. Jeho totiž závodění hlavně nesmírně baví, a to je jeho velkou výhodou.
| 2019–? | Kariéra | 1965–1978 |
| 3 | Výhry na TdF | 5 |
| 17 | Vítězné etapy na TdF | 34 |
| 1 | Double Giro - Tour | 3 |
| 84 | Výhry celkem | 276 |
