Francouzská radost na Tour, slaví Paret-Peintre. Nachlazený Pogačar odolal

Obr Provensálska přinesl mohutné útoky nejen na etapovou výhru. Tu slaví závodníci z denního úniku, konkrétně Francouz Valentin Paret-Peintre. Země galského kohouta tak má první letošní výhru na své Grand Tour. Tadej Pogačar o volném dnu přiznal nachlazení, nic mu to však neubralo na síle. Hned několika útokům Jonase Vingegaarda cestou na jediný vrchol etapy odolal bez sebemenších potíží a díky nástupu v posledních velmi prudkých metrech získal další dvě sekundy.
Když loni vyhrál etapu na Giro d´Italia a byl vidět v několika únicích, hovořilo se o Valentinu Paret-Peitrovi jako o další francouzské naději. Po přestupu do celku Soudal-Quick Step, kde měl hlavně podporovat Remca Evenepoela, to nyní Francii potvrdil. Mladší z bratrské dvojice se v úterní etapě s jediným stoupáním, zato pořádným, stal prvním francouzským jezdcem, který ovládl etapu na letošní Tour de France. Nebyl to ale vůbec jednoduchý boj.
Šestnáctá etapa byla velmi specifická tím, že její většina se jela po rovině, až posledních 15,7 kilometrů bylo do kopce. Ale tedy do pořádného. Jelo se totiž na legendární Mont Ventoux. Horu, která do historie Staré dámy přinesla mnoho památných momentů. Od smrti Brita Toma Simpsona v roce 1967 až po legendární výběh po svých Chrise Froomea v roce 2016.
Letos se čekalo, jak se den vyvine. Zhruba po dvaceti kilometrech se ustálil únik čítající tři členy. S tím byl spokojený i Tadej Pogačar, který se netajil, že na tak legendárním kopci, jakým je Obr Provence, by rád vyhrál etapu. Proto přijel na čelo pelotonu, aby jej uklidnil. Jenže ostatní týmy také chtěly být před pelotonem, a tak se i nadále útočilo, což vedlo k tomu, že 100 kilometrů před cílem etapy byl balík zase pohromadě a přicházely další nástupy.
Po chvilce se odpoutala větší skupina, která postupně navyšovala náskok. Ve chvíli, kdy byla výhoda uprchlíků dvě a půl minuty, bylo jasné, že je v následujících kilometrech už nikdo z pelotonu nedožene. V čele závodu bylo 34 cyklistů, mezi nimiž se octnul i Pavel Bittner. I jemu však bylo jasné, že toto není den pro něj.
Do popředí pelotonu přijel Nils Politt, který se snažil držet vysoké tempo, aby únik neujel příliš a jeho lídr Pogačar měl stále šanci na ovládnutí etapy. To i přes to, že během volného dne Slovinec přiznal, že v posledních dnech čelí nachlazení. „Není to ale nic vážného, trochu kašlu a mám rýmu. Ale bolest v krku a kašel má v pelotonu spousta kluků. Je to otravné, ale nijak mě to neomezuje,“ ubezpečoval Pogačar.
Německému rovináři nikdo ve stíhání uprchlíků nepomáhal, a tak jejich náskok narostl až téměř k sedmi minutám, což už dávalo Julianu Alaphilippovi, Thymenu Arensmanovi či Enricu Masovi velkou naději, že právě oni by se mohli poprat o výhru v etapě. Protože z ohromné skupiny před pelotonem poodjeli právě tito muži včetně Mattea Trentina, týmového kolegy Alaphilippa, Simona Velasca a Jonase Abrahamsena.
18,2 km před cílem se zvedl právě miláček Francouzů, kterého dostihl Abrahamsen. Ten ale záhy odpadl, což se s jeho váhou 78 kilogramů dalo očekávat. Vepředu tak zůstala čtveřice, z níž nejméně zdatným vrchařem byl Velasco. Ten také po chvilce začal ztrácet.
Po celé trase na Mont Ventoux byla k vidění spousta českých vlajek na podporu Bittnera, který ale nebyl adeptem na etapové vítězství.
Motivace si spravit chuť
Náskok čelní trojice byl 14 km pod vrcholem 6:05 minuty na peloton. V tuto chvíli vyrazil kupředu Mas.
Ve skupině hlavních favoritů udával tempo Wout van Aert, kterého pak vystřídal Sepp Kuss.
Mas pozvolna svou výhodu navyšoval, dvanáct kilometrů před cílovou páskou to bylo 23 sekund. Měl opravdu velkou motivaci spravit si na Tour náladu, a tak deset kilometrů do cíle narostl jeho náskok na tři čtvrtě minuty.
Mezi hlavními favority zůstal Pogačar za dvojicí Kuss, Vingegaard osamocen, žádný z jeho pomocníků tempo Vismy neustál. Nevypadalo to ale, že by měl žlutý závodník potíže. V hodně protříděné skupině hlavních favoritů zůstávali bez potíží Florian Lipowitz, Primož Roglič, Oscar Onley.
Když zbývalo Masovi do konce etapy 8,5 km, měl na soky za sebou, kde Ben Healy s Paret-Peintrem dojeli Arensmana s Alaphilippem, víc než minutovou výhodu. Jenže pronásledovatelé „přiložili pod kotel“ a Španělův náskok se snížil 7,5 km do cíle na 40 sekund. A klesal i nadále.
Přibližně osm kilometrů před páskou přišel první útok Vingegaarda, Pogačar se ho ale držel. Pokusil se je stíhat Primož Roglič, tomu ale po chvilce síly došly. Po dalších stovkách metrů se začala ukazovat chytrá taktika nizozemské sestavy. Vingegaard totiž dojel Tiesje Benoota, jenž byl předtím v denním úniku, a který mu nyní udával tempo. Za nimi se strhla bitva i o další umístění v průběžné klasifikaci, kde se Lipowitz snažil ujet Onleymu, ale Brit nezaváhal.
Na čele závodu se strhla velká bitva, kdy se Healy s Paret-Peintrem rychle přiblížili k jezdci celku Movistar. Ale i mezi prvním a druhým mužem závodu to vřelo. Celkem nachystal Vingegaard čtyři útoky, Pogačar mu však vždy visel na zadním kole bez sebemenších potíží.
Na Dána ale čekal vepředu ještě Victor Campenaerts, který se zařadil před svého lídra a snažil se mu znovu ušetřit síly, aby mohl Vingegaard zkusit další atak.
Když na vrchol zbývaly čtyři kilometry, byl Masův náskok pouhých sedm sekund. O dvě stě metrů dál už Ir španělského soka předjel a 3,5 km do cíle Healy zaútočil. Mase v tomto nástupu odpáral, Francouz se ho držel.
Nic jsem nezískal, ale...
V tuto chvíli to byla přehlídka nástupů, protože zaútočil znovu také Vingegaard. Na rozdíl od situace před čtyřmi lety, kdy Dán muže ve žlutém utrhl a na vrchol provensálského velikána dojel s výhodou, se tentokrát ale to samé nedělo.
„Jsem ale i tak spokojený se svými pocity i s útoky. Nic jsem nezískal, ale je to pro mě velká motivace. Chtěli jsme mít někoho v úniku, musím pochválit svůj tým, pracovali na sto procent. Všichni byli odhodlaní, což mě těší,“ vyprávěl Vingegaard po etapě novinářům.
O vítězi dne ale nebylo při Vingegaardových útocích stále rozhodnuto. Jasné však bylo, že to bude někdo z úniku. I tam totiž na sebe jezdci útočili jako na běžícím páse. Nejprve 2,7 km před cílem to byl Paret-Peintre, hned nato zase Healy. Mas v těchto nástupech sice ztrácel, ale vždy soupeře pravidelným tempem dojel.
Aby to mezi Vingegaardem a Pogačarem nebylo jen o Dánových nástupech, předvedl atak také Slovinec. Bylo vidět, že jeho soupeř to tak úplně nečekal, ale trvalo mu jen chviličku, než Pogačara dojel a také zkusil ještě jednou zaútočit.
Paret-Peintrovi přijel dopředu ještě i kolega Ilan van Wilder, který padnul na špici a udával tempo přední skupiny. „Věděl jsem, že zezadu jede skupina s Pogačarem, proto jsem musel jet tak vysoké tempo,“ vysvětloval po etapě belgický domestik.
Čekalo se tak na závěrečný sprint do kopce. První vyrazil Healy , ale toho v posledních deseti metrech udolal Francouz. „Když jsem slyšel v cíli, jak moderátor křičí, že Valentin vyhrál, to byly pocity, které nikdy nezapomenu. Po odstoupení Remca jsme si toho dost vyslechli, tak jsem rád, že se nám teď podařilo vyhrát,“ těšilo Van Wildera.
V závěru zaútočil i Pogačar, ale Vingegaardovi příliš neujel, získal na něj jen dvě sekundy. Co tedy tyto zkoušky soupeře druhému muži průběžné klasifikace prozradily?
„Vždycky byl na mém zadním kole, neviděl jsem tam žádnou slabinu. I tak mi tento dojezd dává motivaci a budeme to dál zkoušet.“
Jenže aby se dostal sám do vedení, musí smazat na Pogačara manko 4:15 minuty!
Cyklistický závod Tour de France - 16. etapa (Montpellier - Mont Ventoux, 171,5 km):
1. Paret-Peintre (Fr./Soudal Quick-Step) 4:03:19, 2. Healy (Ir./EF Education-EasyPost) stejný čas, 3. Buitrago (Kol./Bahrain Victorious) -4, 4. Van Wilder (Belg./Soudal Quick-Step) -14, 5. Pogačar (Slovin./UAE Emirates-XRG) -43, 6. Vingegaard (Dán./Visma-Lease a Bike) -45, ...65. Bittner (ČR/Picnic PostNL) -20:01.
Průběžné pořadí: 1. Pogačar 58:24:46, 2. Vingegaard -4:15, 3. Lipowitz (Něm./Red Bull-Bora hansgrohe) -9:03, 4. Onley (Brit./Picnic PostNL) -11:04, 5. Roglič (Slovin./Red Bull-Bora hansgrohe) -11:42, 6. Vauquelin (Fr./Arkéa-B&B Hotels) -13:20, ...131. Bittner -3:46:33.