Humburger: Na šampiona jsem trénoval jen tři týdny. Posun finále? Je to byznysový úmysl
V jednom z nejlepších zápasů historie Oktagonu z prestižní pyramidy vypadl poslední český účastník Dominik Humburger. Fanoušci ho ale zvolili náhradníkem a stále může do finálového mače Tipsport Gamechangeru, který nyní tvoří Kerim Engizek a Krzysztof Jotko, zasáhnout. Šance na duel o prestižní trofej ovšem poklesly, když vedení nečekaně posunulo avizovaný čas finále, aby se Engizek stačil zotavit ze zranění. „Myslel jsem, že jsou nějaká daná pravidla a pyramida musí být do konce roku hotová,“ podotýká bojovník v rozhovoru pro deník Sport a server iSport.
Oktagon má kýženou novou českou hvězdu. Dominik Humburger se černo-žluté organizaci upsal teprve letos v únoru a od debutu nepřestává uchvacovat. Po výhrách nad slovenskou legendou Samuelem Krištofičem a elitním Jihoafričanem Marcem Hulmem devětadvacetiletý voják nastoupil proti úřadujícímu šampionovi Kerimu Engizekovi. A k bodovému vítězství chybělo jen málo.
Minulý týden jste převzal ocenění sportovec roku Ministerstva obrany. Cítíte zadostiučinění?
„Jistě, je to další splněný sen. Moc jsem s tím nepočítal, ale jsem rád, že armáda a veřejnost začíná MMA vnímat víc jako sport než jako cirkus pro vybouchaný blbce. Vážím si toho, že jsem tuto anketu vyhrál.“
Narážel jste v armádě dříve na tohle stereotypní vnímání MMA?
„V armádě tolik ne. Ta má k MMA hodně blízko. Spíš jsem to cítil ze strany veřejnosti, vnímal jsem podobné předsudky jako u bojových psů. Někdo se koukne na jednu reportáž o pokousání, dávají navždy nálepky a už nevnímají, že z velké většiny to jsou mazlíci, kteří jen chrání své rodiny. Podobně jsme to mívali my zápasníci, a tak jsem rád, že se to zlepšuje.“
Jaký pro vás byl doposud ročník 2025?
„Hodně divokej. (usmívá se) Stihl jsem čtyři zápasy. Před pár lety jsem jich zvládl dokonce pět. Povězme si ale na rovinu, nemládnu. Takové tempo je hodně zdravotně a časově náročné. Děly se mi hrozné i skvělé věci. Nicméně můžu říct, že jsem si tento rok užil.“
Příběh outsidera Humburgera byl podle mě tím nejzajímavějším, co letošní série pyramidy Tipsport Gamechanger nabídla. Od vstupu do prvního kola až po semifinále jste od expertů nikdy moc šancí nedostával.
„Gamechanger byl pro mě příležitostí teď, nebo nikdy. Přešel jste kvůli tomu z KSW do Oktagonu. Věděl jsem, že se pyramidy účastní elitní bojovníci nejen z Evropy. Role outsidera mi proto hodně pomohla. Před každým zápasem jsem si říkal: Můžu jenom překvapit. Vždyť jsem nastupoval proti obrovským jménům. (Samuel) Krištofič je bývalý prozatímní šampion Oktagonu, Marc Hulme šampion největší africké ligy a Kerim Engizek současný držitel titulu Oktagonu.“
Strach je skvělý nástroj
Necítil jste zároveň tlak? Po odstoupení Matěje Peňáze jste byl v pyramidě jediný Čech a domácí fanoušci směřovali všechna očekávání jen na vás.
„Samozřejmě. Nosit do klece českou vlajku je velká odpovědnost. Snažil jsem se si to nepřipouštět. Během přípravy na to nemyslím, protože nemám čas, buď jsem v práci, nebo trénuji. Dojde mi to vždy až v šatně těsně před bojem. V posledních zápasech mi psychika úplně nehrála do karet. Byl jsem hodně rozložený. Jednou, před čtvrtfinále s Hulmem na Štvanci, to dokonce došlo do bodu, kdy mi můj kamarád a člen týmu řekl: ´Jestli nechceš, sbalíme se a jedem domů. Nikdo ti na to nemůže nic říct.´ To bych samozřejmě neudělal. Nakonec mě trenéři namotivovali a zvládl jsem to.“
