Trénink s Muradovem: mluvil o kauze s vlajkou i domovu, trápil esportovce | iSport.cz
Martin Mls
16. března 2021 • 11:30

Trénink s Muradovem: mluvil o kauze s vlajkou i domovu, trápil esportovce

Autor: Martin Mls
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Pardubice - Slovácko: Kliment nachytal Letáčka u přední tyče, 0:1
ANKETA: Teprve semifinále má grády, hlásí Pavelec. Tlustý chce do finále Boleslav
VŠECHNA VIDEA ZDE

Chcete slyšet pohádku? Jednu bychom měli, je to uzbecká variace na českou klasiku o Honzovi, který dobyl svět. Machmud Muradov vyrazil z Uzbekistánu do Česka s pár eury v kapse a ze začátku se protloukal, jak se dalo. Teď patří mezi nejzajímavější tváře MMA: třeba v prestižní UFC má bilanci tři zápasy, tři výhry. Čísla, kterými se nemůže pochlubit žádný Čech. Už chápete, proč Muradov říká, že si žije svůj sen? Sport Magazín poznal muže mnoha tváří i jako trenéra.



Říká se, že na hvězdy si člověk musí počkat. V případě Machmuda Muradova to platí dokonale. K gymu, jak se dnes moderně říká tělocvičnám, v jednom z mnoha dvorů v pražských Holešovicích přijíždí se zpožděním a rozesmátou tváří: „Jdeme na to, pánové!“

ULTIMÁTNÍ ZÁPASNÍK
MACHMUD MURADOV 
Věk: 31 (8. února 1990 v Dušanbe/ Tádžikistán)
Národnost: Uzbek
Výška/váha: 190 cm/84 kg
Tým: Monster Gym Praha
Bilance: 25-6 (3-0 v UFC, 17 vítězství způsobem K. O.)
Největší úspěch: první uzbecký zápasník v UFC.

Neříká to jen novinářské návštěvě, ale i partičce z profesionálního esportového týmu Entropiq. Tihle mládenci tráví dost času u počítačů či herních konzolí, ovšem brzy se trochu protáhnou. Vlastně, protáhnou se trochu víc. Muradov je nechá ochutnat kousek vlastního tréninku, který sám povede.

V kleci platí za nekompromisního bijce, ale tentokrát ještě než mine ceduli s nápisem ZÁKAZ VSTUPU NAKAŽENÝCH, starostlivě zavelí: „Před tělocvičnou se zujte!“

Většinu rozhovorů v posledních týdnech odmítá, i teď jmenuje různá média a kroutí u toho hlavou. „Stejně mám pocit, že už jsem všechno řekl,“ opakuje. Pro Sport Magazín udělal výjimku – a na následujících řádcích se budete moct přesvědčit, že všechno ještě zdaleka neřekl.

Když se chlapci z Entropiqu se špetkou nejistoty v očích převlékají, Muradov si sedne k oknu a mrkne na tazatele: „Já jsem Mach, můžeš se ptát.“ Ještě jedna drobnost… V drsňáckém světě MMA se na salonní mluvu moc nehledí, proto prosím omluvte pár peprnějších výrazů, které se v potemnělém gymu derou na jazyk hodně často.

A aby nedošlo k nedorozumění, dodáme ještě, že reportáž vznikala před vyhlášením posledního balíku státních restrikcí omezujících kontakty mezi lidmi na minimum.

Všechno pro Rumiu

Je to měsíc a půl, co vybojoval svoje zatím poslední vítězství, na akci UFC 257 v Abú Zabí před limitem porazil Američana Andrewa Sancheze. „Jak jsem slavil? V Emirátech mi dali čokoládový dezert,“ vesele prohodí Muradov.

„Nic velkého nebylo, alkohol nepiju. Víte, co je pro mě největší oslava? Když jsem doma s rodinou,“ poví táta devítiměsíční dcerky Rumie, kterou má se zpěvačkou Monikou Bagárovou. „Pro Rumiu bych udělal všechno na světě.“

Dlouho měl divoký život. O svojí minulosti moc mluvit nechce, ale nebojte, ještě se k ní dostaneme. V Praze žije deset let. „Nejkrásnější město na světě,“ vyzná se perfektní češtinou.

Machmud Muradov na tréninku v pražském Monster Gymu
Machmud Muradov na tréninku v pražském Monster Gymu

Usadil se – a na jeho výkonech v kleci je to vidět. Čtrnáctkrát za sebou neprohrál, ale když to před ním zmíníte jako potenciálně zajímavé téma k delšímu povídání, zakoulí očima: „Sám nevím, kolikrát v řadě jsem vyhrál. Čtrnáctkrát? Tak asi jo.“

Nedělá si čárky, nestresuje se. Je mu jednatřicet, vyzrál a čistá hlava patří k jeho největším zbraním, často rozhoduje ve vyrovnaných koncovkách. „Neřeším, jestli jsem vyhrál čtrnáctkrát nebo dvacetkrát. Když jdu do klece, vím, proč to dělám a co chci dokázat. Každá výhra je pro mě jako první,“ popisuje Muradov.

Platí za volnomyšlenkáře, mentální trénink prý nepotřebuje. O to víc si naloží při drilu v gymu. „Posiluje mě vědomí, že můj soupeř nemaká tolik jako já. V tréninku zápasíme klidně na deset kol, takže tři kola v zápase mě nezabijou,“ vykládá naprosto klidným tónem.

I on ale zná drtivý tlak, coby jeden z nejslavnějších Uzbeků je v kontaktu s lidmi od prezidenta Šavkata Mirzijojeva, ke kterému má hodně blízko. „Pravidelně mi píšou, ale já si prostě jdu za výhrou a chci ukázat lidem, na čem jsem dlouho pracoval. A hotovo.“

A hotovo? Tohle spojení používá rád. Pro Muradova je to stejná rutina jako jeho denní rytmus: ráno trénink, pak schůzky a byznys. Po obědě si odpočine a potom má další trénink. Když ji náhodou stát nezavře, vyrazí se vypotit do sauny. A večer je zase spokojeným otcem rodiny. O tom ale až později, začíná trénink.

„Přijdu, jo?“ stihne říct těsně předtím, než si oblékne černé triko a hlasitě tleskne na znamení, že brzy půjde do tuhého.

Dočtěte si celý článek a získejte neomezený přístup k obsahu na iSport.cz!

S iSport PREMIUM budete mít exkluzivní videa, zákulisní informace i analýzy. První měsíc jen za 49 Kč.

Chci předplatné Premium
Vstoupit do diskuse
0
Aktuální události
Články odjinud


Články odjinud