Erbanová tušila, že olympiáda nevyjde: Žádná křivda, hokej hraju chvíli
Na olympiádě před čtyřmi lety brala Karolína Erbanová bronz v rychlobruslení. V mezidobí změnila sport, stala se z ní hokejistka. Národnímu týmu žen pomohla k vítězství v kvalifikaci a historickému postupu na turnaj pod pěti kruhy. Do Pekingu ale neodletí, do nominace se nedostala. „Mrzí to, ale jsem s tím v pohodě,“ říká v rozhovoru pro Sport. Na soupisce figuruje jako náhradnice.
Doufala, že přidá třetí olympijskou účast. Že bude mít šanci zabojovat o obhajobu bronzu z Pchjongčchangu. Ten Karolína Erbanová získala na rychlobruslařské sprinterské trati. Trenér Tomáš Pacina ji ale nakonec do týmu nevybral. „I tak jsem ráda, že jsem do hokeje šla. Tímhle pro mě nic nekončí,“ povídá s klidem a vyrovnaně 29letá útočnice švédské Almtuny.
Jak jste přijala informaci, že v olympijské nominaci nejste?
„Nebrala jsem to nijak drasticky, nějaké interní informace jsme samozřejmě dopředu měly. Já svoji roli znala. Už během kvalifikace jsem věděla, na čem jsem. Dvě hráčky nám tehdy chyběly a já byla třináctá útočnice. Se svojí pozicí jsem sžitá dlouho. Teď je můj úkol, abych byla připravená, kdyby náhodou nastaly nějaké komplikace. Každopádně to nenesu nějak špatně, naopak si vážím, že jsem součástí národního týmu. Vždyť hokej hraju teprve dva a půl roku. Tehdy jsem si řekla, že to zkusím, že do toho šlápnu. Snu jsem se přiblížila hodně.“
O to víc to možná ale mrzí, ne?
„Samozřejmě, že to mrzí, protože jsem byla blízko. Milník nebyl daleko, stejně jsem ale ráda, že jsem to dotáhla takhle daleko.“
Trenér Tomáš Pacina vám dopředu řekl, že ve výběru nebudete?
„Žádné takové konkrétní sdělení nebylo, opravdu to vyplývalo dlouhodobě z mé pozice ze styku s českým nároďákem. O své pozici jsem věděla dlouho dopředu, s týmem jsem byla tolikrát, takže jsem tušila, na čem jsem. Pak jsme si to s panem Pacinou i řekli. Nebylo to tak, že bych se ve čtvrtek dozvěděla z televize novinu, že nejedu. To opravdu ne. Teď se to jen zveřejnilo.“
Nezhořkla teď zpětně trochu vaše postupová radost, když jste v listopadu s týmem juchala po olympijské kvalifikaci?
„To ne, já jsem si to moc užila. Byla to mise pro nás a pro celý český ženský hokej. Když jsem hrála ten kvalifikační turnaj, neměla jsem vůbec v hlavě myšlenky, jestli budu v týmu o dva měsíce později. Byla jsem ráda, že jsem tam byla.“
Elán do práce a další hokejové kariéry vám to tedy, počítám, nevzalo.
„Určitě ne, vůbec. Nešla jsem do hokeje s cílem, že hned musím jet na olympiádu, a pokud se to nepovede, tak konec. Chtěla jsem se navrátit do prostředí, v němž jsem byla jako malá. Nebylo to buď, anebo. Jsem ráda, že jsem ten krok k hokeji udělala, a teď mám i šanci hrát ve Švédsku.“
Na druhou stranu, když si vzpomenu na náš prosincový rozhovor, v něm jste směrem k olympiádě znělo dost nadějeplně.
„Doufala jsem, že by to mohlo vyjít. Tím směrem jsem pohlížela, bylo by úžasné, kdyby to klaplo. Byla by to obrovská zkušenost prožít olympiádu jinak, než jsem byla zvyklá. V kolektivu holek, v jiném sportu. Jak říkám, zatím jsem náhradnice, tuhle roli přijímám. Uvidíme, jak to ještě všechno dopadne. Když se ohlídnu za sebe na dobu posledních dvou let, jsem fakt pyšná na to, jak jsem přechod k hokeji zvládla.“
Cítím z vás, že sama víte, že vybrané hráčky jsou zkrátka dál než vy. Žádnou křivdu nevnímáte. Mám pravdu?
„Přesně tak to je, o žádné křivdě nemůže být řeč. Hráčky jako Vanišová a Pejzlová jsou tím nejlepším, co Česko může nabídnout. Já hraju hokej chvíli, snažím se to manko dohnat, ale nejde to během jedné sezony. Ostatní za sebou mají patnáct i víc let u hokeje. Od začátku jsem do toho šla s velkým respektem, pořád mám velké nedostatky.“
Zprávy ze dne 11. února 2022
HOKEJ: Je rozhodnuto. České hokejisty čeká zrádné a nevyzpytatelné osmifinále. O tom, že nemohou postoupit už přímo do čtvrtfinále, rozhodlo tříbodové vítězství Finů nad Lotyši. Jaký je systém play off a na koho Češi mohou narazit - pavouk ZOH >>>
SKELETON: Ukrajinec Vladyslav Heraskevyč během olympijského závodu ukázal do televizní kamery papír s nápisem „Ne válce na Ukrajině“. I když jsou politické projevy na olympiádě zakázané, trest od Mezinárodního olympijského výboru (MOV) mu nehrozí. „To je můj postoj. Stejně jako všichni normální lidé nechci válku. Chci mír ve své zemi, chci mír na světě. To je můj postoj, za který bojuju. Bojuju za mír,“ řekl novinářům.
AKROBATICKÉ LYŽOVÁNÍ:Legendární americký snowboardista Shaun White se při pátém a posledním startu pod pěti kruhy rozloučil čtvrtým místem. Pětatřicetiletý obhájce zlata vyšel při olympijské rozlučce stejně jako před osmi lety v Soči naprázdno, vyhrál Japonec Ajumu Hirano. Trojnásobného šampiona z U-rampy z let 2006, 2010 a 2018 od medaile dělilo 2,25 bodu. „Bylo to mimořádně emocionální. Ale nechci brečet. Přál bych si, abych zajel lépe, ale udělal jsem, co jsem mohl. Jsem pyšný,“ řekl dojatý White. Podívejte se, jak vypadala Whitova poslední jízda.
ALPSKÉ LYŽOVÁNÍ: Neměla příliš mnoho času opět se přeměnit ze snowboardistky na lyžařku. Navíc to nejdřív vypadalo, že Ester Ledecké ani moc nepřál los. Podle Kláry Křížové, bývalé české reprezentantky v rychlostních disciplínách, se ale s tímto vším vypořádala bravurně: „Někdy je lepší mít míň informací z trati než víc. Ester se s dvojkou poprala velmi dobře.“ Celý rozhovor čtěte zde >>>
HOKEJ: Dokáže kanadské hokejistky v Pekingu někdo aspoň zpomalit? Největší favoritky olympijského turnaje si připsaly již třetí více jak desetigólové vítězství (v základní skupině 12:1 se Švýcarskem, 11:1 s Finskem), ve čtvrtfinále totiž zničily Švédky 11:0(!) a hladce postoupily do semifinále. V utkání padly dva hattricky, o které se postaraly útočnice Brianne Jennerová a Sarah Fillierová.
