Odejít hned? Lakomé rozhodnutí. Když se shodneme, skončím, řekl Pešán
Hokejový tým odletěl z dějiště olympiády dva dny po osmifinálovém krachu se Švýcarskem. Nejdříve výprava přiletěla do Paříže, kde přestoupila a těsně před jedenáctou večer přistála na letišti Václava Havla. Hlavní otázka v příletové hale? Zda i vedení svazu přestoupí z nastoupené cesty a v následujících dnech lze očekávat změnu trenéra národního týmu. „Nechtěl bych utíkat. I já sám si musím ty věci probrat,“ řekl Filip Pešán.
Jak proběhla cesta? Byl čas už probrat olympijský neúspěch?
„Byla strašně náročná. Kdyby byla medaile, tak by to asi utíkalo jinak, než takhle. Celý den jsme na cestě. Klobouk dolů před klukama, kteří nakonec do turnaje ani nezasáhli, muselo to pro ně být hrozné. Člověk si promítá turnaj v hlavě, ale žádné zásadní konkrétní výstupy připravené nemám. Teď se o nich budeme bavit s Petrem Nedvědem a Tomášem Králem.“
Vnímáte sílící názor veřejnosti, kdy se spekuluje o jménech, která by vás měla nahradit?
„Já si dal cíl nečíst média, takže vůbec nevím, co padá za jména. Kdo mě má údajně nahradit. Snažil jsem se od toho oprostit, abych měl čas na vlastní analýzu.“
Nastavení veřejnosti je zhruba takové, že za vše může Pešán.
„Jak jsem řekl, nevím přesně, co se děje. Nemám sociální sítě a dělám dobře, si myslím. Nevím, jestli se ta vina svaluje na mě. Nejspíš ano, nejsem hluchý a slepý, něco se ke mně donese.“
Přeci jen, koho vy si dovedete představit, jako svého nástupce?
„Nevím, kam vedení svazu bude mířit s případným výběrem. Je to celé moc čerstvé, je to den a půl po vyřazení. Ještě jsem nespekuloval, kdo by mě případně mohl nahradit.“
Kdyby záleželo pouze na vás, chtěl byste další šanci na pokračování u týmu?
„Nechtěl bych utíkat. I já sám si ale musím ty věci probrat, i doma. Je to extrémně náročné. Musím znát názor Petra a Tomáše Krále, což mi pomůže utvořit konečné rozhodnutí.“
Je zpětně nějaké jméno, které byste do nominace zařadil? Třeba Chlapík, nebo Gulaš?
„Ne. Jedině, když jsem viděl trénovat Matěje Blümela, možná, že třeba to mládí by nám nějakou energii přineslo. Ale myslím, že i přístup kluků a jejich nasazení bylo úžasné a nelituju ani jednoho jména, které s námi nejelo.“
Nevyčítal jste si třeba zpětně, že jste do osmifinále nenasadil Davida Musila namísto Jakuba Jeřábka, který neprožil dobrý turnaj?
„Bavili jsme se o tom. Ale je třeba říct, že naskakovat do turnaje, který je rozběhnutý, není žádná sranda. To převážilo.“
Co tedy stálo za celkovým neúspěchem?
„Zápasy byly extrémně vyrovnané. I mezi ostatními soupeři. My prohráli zápas v play off, ale ve skupině porazili silné Rusko a Švýcarsko. Bohužel zápas s Dánskem rozhodl o tom, že jsme skupinu nevyhráli a tím pádem jsme v play off narazili na jednoho s nejsilnějších kandidátů.“
Lze vytáhnout i některý pozitivní moment z olympijského působení?
„Můj osobní pozitivní dojem je především z fantastického fungování českého olympijského týmu. A také přístup našich kluků. Hlavně David Tomášek, Matěj Blümel a Honza Ščotka, kteří byli mimo tým. A i Patrik Bartošák, Roman Will, David Musil, nebo Michael Frolík, neviděl jsem jedinou vteřinu, že by byli kyselí, nebo že by nebyli týmoví a toho si opravdu cením. Stejně tak chci ocenit realizační tým a kustody, kteří od rána do večera sedí v kabině a všem pomáhají. O to je to celé smutnější.“
Nebylo chybou nevyužít v základní skupině jiného gólmana?
„Možná ano. Ale šlo o naše rozhodnutí na místě. Kdyby Šimon vychytal v těch zápasech nuly, tak jsme díky tomu rozhodnutí za hrdiny. Ale ano, možná si některý zápas jeden z nich zasloužil.“
Dovedete říct, jak dlouho potrvá, než tenhle neúspěch přebolí?
„To těžko říct. Rozhodně vím, že v nadcházejících dnech pojedu do Prahy, navštívím Tomáše Krále a Petra Nedvěda a myslím, že se budeme bavit o tom, jaká ta olympiáda byla a co budeme dělat dál.“
Budete v analýze s panem Králem a s panem Nedvědem řešit i vaši dvojfunkci trenéra reprezentace a šéftrenéra svazu?
„Určitě budu a myslím si, že do budoucna je to rozhodně práce pro dva lidi, ne pro jednoho člověka. Je to opravdu náročné.“
Když se budete rozhodovat, půjde o setrvání, nebo o rezignaci v obou funkcích?
„Jak jsem řekl, je krátce po turnaji, je brzo teď říci, zda budu setrvávat v jedné funkci a v druhé ne. Musím zjistit pohled lidí okolo.“
Po utkání jste dostal otázku, kam nyní patří český hokej a tehdy jste nebyl připraven odpovědět. Dovedete to nyní?
„Rozhodně si nemyslím, že má v současné chvíli pravidelně bojovat o medaile. To určitě ne. Myslím, že postup mezi poslední týmy, které hrají o medaile, musí být úspěchem sám o sobě. Ale na druhou stranu, ta úroveň je hrozně vyrovnaná. Švýcaři vyhráli jediné utkání na turnaji a skončili před námi. Úspěch by bylo postoupit do bojů o medaile.“
Ten model, který byl zvolen pro práci u národního týmu, tedy spojení generálního manažera a hlavního trenéra zatím nenaplnil očekávání. Jak vy vidíte jeho fungování?
„Já už jsem k tomu jednou použil takový příměr. Když jmenujete nového ministra školství, tak nebude druhý den chytřejší každé dítě. Tak to je. Jestli ten model je, nebo není úspěšný, to se dá hodnotit až za pár let.“
Jde o vaší druhou velkou reprezentační akcí. Posunulo vás to jako trenéra třeba ziskem zkušeností?
„Zkušenost je to obrovská, hlavně s tlakem, který na těch turnajích je a hlavně s tlakem veřejnosti. I když se jí člověk snaží nevnímat, tak stejně chce přijet domů jako hrdina, aby na něj byla jeho země hrdá. Bohužel se to nepovedlo. To je asi to nejtěžší na tom. V lize, když se vám nepovede zápas, tak za dva dny máte další šanci. Tady čekáte půl roku na turnaj, který dopadne tak, jako dopadl tento. Je to pro mě smutné.“
Novináři z Pekingu referovali, že jste byl v rozhovorech vstřícnější, mluvnější. Šlo o záměr?
„Nemyslím si. Spíš šlo o to, že novináři v Pekingu viděli, v jak těžkých podmínkách pracujeme poslední roky. Sami viděli, jakým martýriem procházíme. Spíš byli hodnější oni. My se snažíme naši práci dělat, jak nejlépe umíme a otázka se v každém rozhovoru dá položit agresivně, nebo negativně, anebo vstřícně a pak se na ní lépe odpovídá. Spíše šlo o vstřícnost ze strany novinářů.“
Zvažoval jste sám rezignaci, že byste sám skončil na pozici trenéra národního týmu?
„Jde o to, že by to bylo takové velmi lakomé rozhodnutí, kdybych ho vystřelil někde v emocích a nepřemýšlel nad ním. Musím respektovat lidi, kteří mě do té pozice vybrali, jako je Tomáš Král, jako je Petr Nedvěd. S nimi to budu probírat, jak jsem říkal. Ale jestli to pomůže věci a náš názor bude jednotný v tom, že bych měl skončit, tak skončím.“
Zprávy ze dne 17. února 2022
BOBY: Ukrajinská bobistka Lidija Hunková měla jako třetí sportovkyně pozitivní dopingový test na zimních olympijských hrách v Pekingu. Osmadvacetiletá závodnice neprošla kontrolou v pondělí, v den závodu v monobobu, v němž skončila poslední dvacátá. O jejím prohřešku informovala dnes Mezinárodní testovací agentura (ITA). Hunková měla v těle zakázaný anabolický steroid dehydrochlormetyltestosteron a je suspendována.
ODMĚNY: Díky zimním královnám mají česká i slovenská výprava zatím v Pekingu po jedné zlaté medaili. Ester Ledecká ovládla paralelní obří slalom na snowboardu, Petra Vlhová po nádherném boji vyhrála na lyžích slalom. Magazín forbes.com porovnával jejich odměny za olympijské zlato. Více čtěte ZDE>>>
KRASOBRUSLENÍ: Olympijskou šampionkou se stala Ruska Anna Ščerbakovová. Té si však kamery ani pozornost lidí na místě vůbec nevšímaly. Vyvádět totiž začala stříbrná Alexandra Trusovová. „Všechny vás nenávidím! Nenávidím tenhle sport! Už nikdy nevkročím na led! Tohle je neuvěřitelné! Každý má zlatou medaili a já ne!“ dostala krajanka vítězky hysterický záchvat. Více čtěte ZDE>>>
KRASOBRUSLENÍ: Záchvaty vzteku, pláč a nadávky. Ženská soutěž krasobruslařek končila naprosto nevídaně a nečekaně. Pozornost všech se upírala na výkon patnáctileté Rusky Kamily Valijevové, která po dopingovém nálezu startovala s podmínkou a hrozbou pozdější diskvalifikace. Mediální poprask, který se kolem ní v posledních dnech strhnul, neustála. Dvakrát spadla a odešla bez medaile. Více čtěte ZDE>>>
CURLING: O olympijské zlato si v sobotu zahrají curleři Británie a Švédska. Skotský tým skipa Bruce Mouata postupem do finále zajistil Británii první medaili na pekingských hrách. Britové porazili v dnešním semifinále 8:4 Američany, kterým se tak nepodařila obhajoba vítězství z Pchjongčchangu. Na medailové pořadí zemí se podívejte ZDE>>>
HOKEJ: Prezident Mezinárodní hokejové federace (IIHF) Luc Tardif je přesvědčený, že na příští olympijské hry v Miláně v roce 2026 podaří po dvanácti letech přivést hráče z NHL. Rád by nicméně dosáhl dohody s elitní zámořskou ligou dříve, než tomu bylo před Pekingem, kam nakonec hokejisté z NHL neodcestovali kvůli koronavirové pandemii. Zástupce komisionáře NHL Bill Daly uvedl, že v přání federace zavázat se k olympijské účasti s větším předstihem nevidí problém. „Neočekávám potíže v tom dohodnout se na olympiádě 2026 v relativně dřívějším termínu,“ uvedl Daly pro agenturu AP.
KRASOBRUSLENÍ: Olympijskou vítězkou mezi ženami se stala Ruska Anna Ščerbakovová se ziskem 255,95 bodů. Největší favoritka Kamila Valijevová pokazila volnou jízdu, což ji odsoudilo na čtvrtou pozici. Stříbrná medaile poputuje rovněž do Ruska zásluhou Alexandry Trusovové. Bronz si odveze Japonka Kaori Sakamotová. Česká závodnice Eliška Březinová uzavřela nakonec druhou desítku celkového pořadí. Více čtěte zde >>>
HOKEJ: S hokejem procestoval svět a využívá toho po aktivní kariéře. Jakub Čutta (40) působil v NHL, ve Skandinávii, ochutnal specifické Rusko. Hlavně ke sklonku kariéry u něj platilo, že tam, kde pracoval, se zajímal i o systém výchovu talentů. Věděl, že se tím jednou bude živit, a tak po svých trénincích v klubu navštěvoval i jiné. I proto může srovnávat, jak dělá hokej svět a jak Česko. Z čehož mu není dobře po těle. Rychlý konec v Pekingu považuje jen za špičku ledovce. Problém je v celkovém nastavení prostředí. „Na hokej jako na hru se musíme dívat z jiného úhlu a s větším důrazem na hráče jako na člověka,“ míní někdejší obránce, juniorský mistr světa. Celý rozhovor čtěte ZDE >>>
