PŘÍMO Z PEKINGU | Byl to dlouhý den, který pro Ester Ledeckou zdaleka neskončil zlatým dojezdem paralelního obřího slalomu. V horském středisku olympijských her v Čang-ťia-kchou prošla dlouhým hadem mixzony, zvládla tiskovku. Pak už balila věci a pospíchala na vyhlášení na místní náměstí Medal Plaza. Její další zlatou medaili jí předal předseda ČOV Jiří Kejval. A pak už zněla hymna.
Doma ji možná zpívala půlka Česka, dcera slavného zpěváka si ale výjimečnou chvilku užívala v tichu. Zpívala sice, jenže...
„Pro sebe,“ usmívala se Ledecká. „Proč ne nahlas? Já nevím, mně to přijde takový zvláštní. Nejsem úplně ten typ.“
Tuhle chvilku, která je určená jen výjimečným, zažívala už potřetí. Před čtyřmi lety v Pchjongčchangu nejdřív vyhrála lyžařské super-G, potom triumfovala už na snowboardu. V Čang-ťia-kchou svůj titul na prkně obhájila. A dostala za to svou třetí zlatou.
„Je těžká, bolí mě za krkem. Ale je hrozně hezká. Mně se líbí každá medaile. Jdu vám ji ukázat, mně se líbí moc,“ líčila v mixzoně a podávala ji přes dvoumetrovou propast modrých plotů.
Právě měla za sebou vyhlášení, na kterém bylo jen několik desítek místních, ale také početná skupina členů české výpravy.
„Já měla nejvíc fanoušků a jsem hrozně vděčná, že se všichni přišli podívat a udělali úžasný kotel. Mně to stačilo bohatě,“ usmívala se Ledecká.
Po závodě si našla čas na to spojit se svou rodinou, která jí fandila na dálku doma.
„Mluvila jsem s Jonášem, Jankem, mamkou, myslím, že tam byla i Miška, Jonášova žena, a pak jsem mluvila s dědou a babičkou. Všichni zněli docela spokojeně, tak jsem ráda, že jsem jim udělala radost,“ líčila Ledecká.
V Česku zatím sociálně sítě explodovaly gratulacemi. Sama závodnice ale zatím neměla kdy se jim věnovat.
„Vůbec, ani jsem nestihla odepsat na žádné zprávy a chodí mi jich hodně. Hrozně mě to mrzí, ale vůbec není čas, ani nejsem na internetu, tak je to složitější,“ vysvětlovala Ledecká. „Doufám, že se dostanu k tomu, abych jim odepsala a hodila něco i na sociální sítě, ale mám toho strašně moc, tak se omlouvám fanouškům, že jsem v tomhle trochu opožděná, ale nejsem typ, který má pořád u sebe mobil a něco natáčí. Ale určitě tam něco dám a aspoň touhle cestou děkuju, že fandili.“
Zprávy ze dne 7. února 2022
HOKEJ: Nebyl spokojený. Ani trochu. A nebál se to dát najevo. Kouč Tomáš Pacina po porážce s Dánkami (2:3) mluvil otevřeně. „Byl jsem velice zklamaný naším výkonem,“ vykládal trenér ženské reprezentace, jenž doufá, že pokud se jeho tým vrátí k tomu, jak hrál v úvodních dvou vítězných partiích, má šanci porazit Japonky. Ovšem musí přijít razantní zlepšení. Tentokrát to podle něj nebyl výkon hodný olympiády… Rozhovor čtěte ZDE>>>
HOKEJ: Komplikace! České hokejistky po dvou výhrách narazily. Proti Dánkám nezvládly roli těch, od koho se čekalo vítězství, a padnuly překvapivě 2:3. „Zavinily jsme si to samy. Od začátku jsme nehrály týmově a snažily se hrát moc individuálně. To se nám vymstilo,“ řekla upřímně kapitánka Alena Mills. Rozhovor čtěte ZDE>>>

BIATLON: Už otevírala zlatou bránu. Stačila poslední trefa do terče a bylo to tam. Jenomže právě ta dvacátá rána při závěrečné střelecké položce vylétla na jednáctou hodinu, daleko mimo terč. „Šla nahoru, no…“ věděla Markéta Davidová. Místo zlata je z toho pro Češku z olympijského vytrvalostního závodu šesté místo. Rozhovor čtěte ZDE>>>

HOKEJ: Po hodinovém tréninku došel mezi novináře. Vydýchal zachraplý hlas a nasadil respirátor. „Nedělají mi dobře přechody z tepla do zimy. Na ledě, když řvu, je to znát. Jinak jsem ale v pohodě,“ ubezpečil Filip Pešán s úsměvem, když se postavil se za bariéru. Jaké má v hlavě turnajové cíle? A proč zvolil kapitánem týmu právě Romana Červenku? Rozhovor čtěte ZDE>>>

BIATLON: Podívejte se na poslední střeleckou položku Markéty Davidové, která Češku připravila o zlatou medaili.