Kejval o ZOH: Chyba se nesmí opakovat! Nejedeme se nenakazit, ale vyhrát
S mementem covidového letu do Tokia na paměti dohlíží předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval na přípravy odletu českých sportovců na Hry do Pekingu. I díky dvěma hokejovým týmům dnes Plénum ČOV zřejmě poprvé schválí na zimní olympiádu početnější výpravu, než byla v létě. „V Tokiu jsme si zažili peklo. Po pravdě řečeno si neumím představit, že to bude ještě horší,“ říká Kejval k plánovaným extrémním opatřením uvnitř olympijské bubliny uprostřed Číny.
Ženský hokejový tým se chystá na svou olympijskou premiéru, v Pekingu se poprvé pod pěti kruhy také objeví čeští curleři. Na druhou stranu reprezentace trne u zpráv o zdravotním stavu snowboardkrosařky Evy Samkové či rychlobruslařky Martiny Sáblíkové. Medailové žně ze Soči či Pchjongčchangu se v den oficiální olympijské nominace zdají být nereálné. „Ale já musím být z definice optimista,“ říká Jiří Kejval.
Co vám teď dělá největší starosti?
„Já se nejvíc zabývám Evkou Samkovou a mám hrůzu otevřít noviny. Johny Kubičík má nějaký problém, Martina spadla, což, doufejme, nebude nic zásadního. Na druhou stranu je pro nás téma číslo jedna covid, už ve vazbě k Tokiu. Chyba se stát může, ale nesmí se opakovat. Na to si dáváme úplně extrémní pozor. Na druhou stranu, přijede nám tam tři sta lidí, na které nemáte vliv.“
Přesto, co jste si vzali z nešťastného letu do Tokia, po němž mělo šest pasažérů včetně čtyř sportovců pozitivní testy?
„My jsme se snažili ponaučit, jsme ve velmi těsném kontaktu nejenom s českou hygienou, s pražskou hygienou, s ministerstvem, ale i s národní referenční laboratoří. Máme expertní komisi, kde jsou paní doktorka Rážová, paní doktorka Jágrová, pan profesor Prymula, pan profesor Vítek, pan profesor Beran… Příští týden mám na toto téma schůzku s panem ministrem Válkem. Myslím, že to opravdu nepodceňujeme. Jsou to tisíce a jedna drobnost. Tahle komise funguje pravidelně od začátku října, udělala spousta práce. V průběhu doby jsme museli operativně přezbrojit na omikron, teď se snažíme sledovat obě varianty.“
Jak sportovci do Pekingu poletí?
„Ukázalo se, že nejbezpečnější je cesta charterem. Což tedy není naše zkušenost z Tokia, nicméně vycházíme z toho, že tam se seběhly negativní události. Ten let jsme si vyhodnotili a charter dává smysl jako nejlepší varianta. Vyzkoušeli jsme si to, když letěli mladí hokejisti na EYOF do Finska. Tam jsme měli vládní speciál, toalety byly rozdělené pro posádku, pro mužstvo. Celý tým měl do velké míry identické parametry, které chceme použít v Pekingu. V letadle byli všichni rozdělení na sudé a liché. Nejdřív měli jídlo sudí, pak liší. Tam nám to dopadlo, nikoho jsme pozitivního neměli.“
Jak budou cestující otestovaní?
„Co je pro laiky nejdůležitější, že máme povinné testy 96 a 72 hodin před odletem. Dohodli jsme se, že ještě hodinu před odjezdem na letiště budeme dělat PCR test. Vlastní vyhodnocení testu trvá 54 minut, budeme to dělat přímo v laboratoři. Ten, kdo projde, poletí. Řešíme, co když neprojde.“
Co by se dělo?
„Ten člověk samozřejmě nejede, o tom žádná. A musíme se kouknout na blízké kontakty. Asi nemůžeme vyloučit celý hokejový tým, ale musíme si i v rámci týmu vytipovat lidi, kteří měli s dotyčným intenzivnější kontakt.“
Kdo bude zodpovědný za opatření na palubě?
„Teď jsem na to odpovídal, když jsem měl schůzku v Senátu s panem předsedou sportovního podvýboru. My jsme si na to nechali udělat právní rozbor a tam platí jediné, když letíte letadlem, jediný, kdo šéfuje, je kapitán, potažmo posádka. Není možné, aby tam běhal nějaký zdivočelý člověk od nás a cokoli organizoval. Máme několik letů a pojedeme na několik skupin, ale ta hlavní poletí charterovým letem, který poveze patnáct tun materiálu, plus tam pojede zhruba sto padesát lidí. Na to si pronajímáme letadlo. Do smlouvy jsme dali, že letecká společnost zodpovídá za dodržování těchto parametrů.“
Kdo bude nejvyšší funkcionář ČOV na palubě?
„Bude to generální sekretář (Petr Graclík), ten ale bude věci toliko monitorovat. V případě, že někdo bude odmítat… Po pravdě tomu nevěřím, protože vystrašení jsou všichni maximálně, až se bojíme, jestli to není moc. Kdyby náhodou někdo nespolupracoval, nedodržoval parametry a nereagoval ani na upomenutí posádky, samozřejmě dostaneme seznam těch lidí a budeme to následně disciplinárně řešit. Ale ve vzduchu se nedá řešit nic, kvůli tomu asi nebudeme dělat nouzové přistání. Letecká společnost je instruovaná, ví o tom, ostatně je to její denní chleba.“
Proč jste se na vypravení charteru nedohodli s vládou a poletíte komerčním letem?
„My jsme od začátku měli avíza, že to nebude úplně jednoduché. Jednak má Česká republika za půl roku předsednictví Evropské unie, za druhé mají pro pasažéry tři vládní letadla, z toho jedno je na dlouhodobé opravě. Takže nám řekli, že není možné, že by ta dvě zbývající pendlovala jenom pro nás, že musí mít rezervu pro vládní účely. Měli jsme sérii jednání na ministerstvu zahraničních věcí, poslední bylo v polovině prosince. Tam nám definitivně řekli, že nemají garanci, že z ruské strany dostaneme povolení. To letadlo patří ministerstvu obrany, je to letadlo NATO, navíc Česká republika patří do slavného seznamu nepřátelských zemí. Takže nám řekli, že nám nedoporučují, abychom na to spoléhali. Navíc ta letadla nejsou ani moc vhodná, protože potřebujeme odvézt patnáct tun materiálu. Takže jsme udělali výběrové řízení, nakonec jsme vybrali Korean Air, finalizujeme s nimi smlouvu a sedmadvacátého by měl odletět hlavní charter.“
Velká část výpravy ale poletí po vlastní ose, jaká opatření jsou připravena pro ně?
„My bychom chtěli otestovat úplně všechny. Doporučíme jim to a požádáme je o to. Na všech velkých letištích se můžete otestovat a do dvou, tří hodin vám dají výsledky. Bylo by to dobré, určitě by to pomohlo. Myslím si, že sportovci jsou extrémně zodpovědní. Musíme ošetřit i lidi z doprovodných týmů, kteří tvoří šedesát procent výpravy. Vydáváme finální doporučení. Teď se nám objevuje omikron, který funguje jinak, a musíme pravidla taky upravit. Bavil jsem se s členy expertního týmu a říkali: ‚To by nebyla světová pandemie, stoprocentní jistotu nikdy nemáte.‘ Predikce jsou, že na konci ledna tady bude vrchol vlny omikronu a budeme v situaci jako teď Německo, Francie a Austrálie. Budeme doufat, že nám Pánbůh pomůže a že nenastane žádný problém.“
Pořadatelé hodlají olympijskou bublinu přísně uzavřít, dokonce nabádají místní obyvatele, aby nezasahovali ani v případě nehody olympijských autobusů. Jak se restrikce projeví na atmosféře olympiády?
„To je dobrá otázka, já vám dám náš pohled, nebo pohled Martina Doktora. Martin je jedna z největších hodnot olympijského výboru, je to člověk, který podle mého umí na olympiádě udělat atmosféru, která motivuje sportovce k nejlepším výkonům. I Pavel Kolář mi říkal: ‚Vy tam nemůžete jet ve strachu. Tam musí být atmosféra, že se jede vyhrát.‘ My tam nejedeme se nenakazit covidem, ale jedeme tam vyhrát. Pokud se necháme přetlačit covidem do strachu, tak tam jedeme zbytečně a jsou to vyhozené peníze, čas, všechno je marné. Od všech, kteří tam jedou, chceme, aby podali svůj nejlepší výkon v životě. A proto musíme udělat atmosféru.“
Jak?
„Úkolem celého Martinova týmu je odfiltrovat lidi od reality, vytvořit si vlastní mentální bublinu, že Češi jsou nejlepší, že tam jedeme všechny porazit a že to dokážeme. Pokud se nám tohle nepodaří a položíme se z toho, tak jsme prohráli. Bez ohledu, jestli se někdo nakazí, nebo ne.“
To je určitě správný přístup, ale neobáváte se, že extrémně přísná pravidla organizátorů v rámci anticovidové paniky mohou působit konflikty?
„My jsme si zažili peklo v Tokiu. Po pravdě řečeno si neumím představit, že to bude ještě horší. Většina lidí z výpravy prvních deset dní spala tak tři hodiny denně. Vždyť jste viděl, jak vypadal Martin, bylo úplně zoufalé jen se na něj dívat. Myslím, že to bude zajímavé. Pevně doufám, že se to nikdy nebude opakovat a pro všechny, kteří tam budou, půjde o zajímavou zkušenost. Bude to určitě extrémní.“
Nemáte obavy, co se bude dít v případě nákazy například uvnitř hokejového týmu?
„Martin to řeší, nejsem v tomhle detailně ponořen. Myslím, že hokejový turnaj dvacítek je jasný důkaz, že je třeba to dělat s rozumem. Jak jsem pochopil, tak tam přijeli všichni zdraví a nakazili se od místních. V Kanadě i v Tokiu všichni kuchaři, uklízeči, pomocný personál bydleli doma, chodili do bubliny a spoustu toho tam zavlekli. Tady budou všichni zaměstnanci bydlet v bublině a nebudou mít žádný kontakt s okolním světem.“
Český tým zažíval v posledním desetiletí extrémně úspěšné olympiády, v zimě těžil z několika silných osobností a také z hvězdné biatlonové éry. Tentokrát se situace nezdá tak nadějná, souhlasíte?
„Já jednak obrovsky důvěřuju našim trenérům, že vědí, co dělají. Bavil jsem se s Jurou Hamzou ohledně biatlonu, má pravdu, když říká: ‚Medaile se budou rozdělovat v únoru.‘ Neznamená, že kdo má formu v lednu, bude mít formu i tam. Máme zkušeného norského trenéra a tým není marný. Když výsledky sledujete v detailu, možnosti tam jsou. Souhlasím, že Evka je velká ztráta, nejen z hlediska medailí, ale i z hlediska atmosféry v týmu. Ale já musím být z definice optimista.“
Co vás k tomu opravňuje?
„Chtěl bych vyzdvihnout účast, která je možná podceňovaná, ženský hokejový tým. To jsou naše zlatíčka, jsme strašně rádi, že se tam dostala. Myslíme si, že v tom týmu je takové to čiré nadšení. Ty holky nemají co ztratit. Nejedou to vyhrát, ale cítíme tam zdravý, nezkažený duch. Mají trenéra Tomáše Pacinu, který svým životním příběhem může být pro holky inspirativní. To vidíte na rozhovorech. Jak budete hrát? Budeme hrát podle playbooku! To by žádný hokejista nikdy neřekl, ale ty holky to řeknou. Cítím z toho chemii, že vědí, co chtějí, že nehrajou jako individuality, že to v každém okamžiku cítí jako tým. A znám i ze zkušenosti, že takové týmy můžou kolikrát překvapit.“
Týmové sporty navíc vždy dávají výpravě náboj, že?
„Pro nás je super, že letos tam pojedeme s historicky největší účastí. Poprvé to bude větší výprava než na letních Hrách, a to jsme neměli špatnou účast, protože tam jeli basketbalisti (v Tokiu bylo v nominaci 115 českých sportovců). Naši fanoušci budou moct hnedka od začátku sledovat kolektivní sporty a fandit českým sportovcům. Milanovi Hniličkovi říkáme, že když se hrála kvalifikace na olympiádu, tak holky měly lepší čísla ve sledovanosti, než měli chlapi. Takže je vidět, že tady žádné předsudky oproti ženskému hokeji nejsou. Je navíc malinko pomalejší, připomíná hokej ze sedmdesátek, ale je to možná příjemnější na sledování. Za nás dobrý…“
Kde vidíte další naděje?
„Pomalu se zvedají běžky, máme tam už účasti v desítce. Martina Dubovská… Teď se jí nedařilo, ale určitě věřím, že může bojovat o top desítku, a když se podaří, tak třeba i výš. Ostatně, zažili jsme, co nám předvedla Ester v super-G. Na olympiádě jsou všechny největší hvězdy hrozně nervózní a svázané. Přece jenom, je to závod jednou za čtyři roky. Myslím, že technicky máme na to, aby se jak Ester, tak Martina pokusily o nějaký úspěch. Já jsem v zásadě optimista. Jsem přesvědčený, že i Martina Sáblíková neřekla poslední slovo, je to zkušená závodnice.“
Ester Ledecká pojede na olympiádu už jako globální hvězda, souhlasíte?
„Má dobré jméno, protože se jmenuje Ledecká a Ledecky je slavná americká plavkyně. Pro všechny je to snadno zapamatovatelné. Druhá věc je, že je braná jako obrovský rebel. Po pravdě řečeno, to je lidem sympatické, třeba to s těmi brýlemi. I snowboard je tak trošku rebelský sport, udělala jim ve sjezdovém lyžování průvan.“
Co o ní slýcháte mezi kolegy v MOV?
„Já si pamatuju, že na poslední olympiádě jsem přišel na rychlobruslařský ovál, tam seděl nedávno zesnulý Jacques Rogge (bývalý prezident MOV). Mával na mě, tak jsem za ním přišel, říkám: Dobrý den, Jacquesi, jak se daří? A on: ‚Viděl jsem tu tvojí Ledecky… Tak to je něco monumentálního!‘ To bylo od Jacquese Roggea, který už v té době měl zdravotní problémy, strašně pěkné. Člověk si říkal, jak ty věci vnímá detailně. A tohle na něj zapůsobilo. Tenhle double v historii českého sportu určitě patří mezi největší úspěchy.“
Co nešťastný mužský hokejový nároďák?
„Ti jdou na medaili!“
Myslíte?
„Povídal jsem si s jedním z šéfů českého hokeje. Je to generační výměna. Když jsme jeli do Nagana, tak jsme na tom byli podle mého tak špatně jako teď. Prohráli jsme ostudně s Němci, pak si to tam sedlo. Nemyslím si, že jsme mimo konkurenci a ostatní jsou o parník před námi. Je to o tom, jak si to tam sedne, jaký se poskládá tým. Že jim budeme říkat, že jsou mizerní, to tomu nepomůže.“
ČESKO NA ZOH | ||||
| ZOH | Celkem | Zlato | Stříbro | Bronz |
| Pchjongčchang 2018 | 7 | 2 | 2 | 3 |
| Soči 2014 | 8 | 2 | 4 | 2 |
| Vancouver 2010 | 6 | 2 | 0 | 4 |
| Turín 2006 | 4 | 1 | 2 | 1 |
| Salt Lake City 2002 | 3 | 1 | 2 | 0 |
| Nagano 1998 | 3 | 1 | 1 | 1 |
| Lillehammer 1994 | 0 | 0 | 0 | 0 |
| VELIKOSTI VÝPRAV NA OH A ZOH |
| OH Peking 2021 115 |
| ZOH Pchjongčchang 2018 94 |
| OH Rio de Janeiro 2016 105 |
| ZOH Soči 2014 88 |
| OH Londýn 2012 133 |
| ZOH Vancouver 2010 92 |
Zprávy ze dne 18. února 2022
KRASOBRUSLENÍ: Předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach chce prošetřit chování trenérského týmu krasobruslařky Kamily Valijevové. Kromě dopingové aféry patnáctileté Rusky ho na hrách v Pekingu znepokojilo i chování její trenérky po nevydařené volné jízdě v soutěži žen.
HOKEJ: První semifinálový duel startuje. O senzační postup do finále v něm bojují Slováci proti Finům. Utkání můžete sledovat od 5:10 ONLINE ZDE>>>.
BĚŽECKÉ LYŽOVÁNÍ: Norská hvězda Therese Johaugová možná po sezoně ukončí kariéru. Třiatřicetiletá běžkyně to naznačila před olympijským závodem na 30 kilometrů volnou technikou na hrách v Pekingu, kterým uzavře své účinkování pod pěti kruhy. „V neděli poběžím na olympiádě naposledy,“ řekla novinářům Johaugová, která se v Pekingu dočkala vytoužené zlaté olympijské medaile v individuálním závodě. Nejprve ovládla skiatlon a pak také 10 kilometrů klasicky. Favoritkou bude i na třicítce, z níž má čtyři tituly mistryně světa.
AKROBATICKÉ LYŽOVÁNÍ: Osmnáctiletá čínská akrobatická lyžařka Eileen Guová získala díky očekávanému triumfu v U-rampě druhé olympijské zlato a celkově třetí medaili v Pekingu. Zařadila se tak mezi nejúspěšnější účastníky letošních her. Favorizovaná rodačka ze San Francisca zvítězila suverénně před Kanaďankami Cassie Sharpeovou a Rachael Karkerovou. Guová se stala domácí hrdinkou pekingské olympiády už díky vítězství v Big Airu a druhému místu ve slopestylu, v němž těsně prohrála se Švýcarkou Mathilde Gremaudovou.
KRASOBRUSLENÍ: Kamila Valijevová, která měla před olympijskými hrami v Pekingu pozitivní dopingový nález, požádá o analýzu vzorku B. Právníci patnáctileté ruské reprezentantky o tom informovali s tím, že podle nich laboratoř vyhodnocující první vzorek chybovala.
HOKEJ: Hokejový tým odletěl z dějiště olympiády dva dny po osmifinálovém krachu se Švýcarskem. Nejdříve výprava přiletěla do Paříže, kde přestoupila a těsně před jedenáctou večer přistála na letišti Václava Havla. Hlavní otázka v příletové hale? Zda i vedení svazu přestoupí z nastoupené cesty a v následujících dnech lze očekávat změnu trenéra národního týmu. „Nechtěl bych utíkat. I já sám si musím ty věci probrat,“ řekl Filip Pešán.Celý rozhovor čtěte ZDE>>>.
HOKEJ: Čeští hokejisté se vrátili z neúspěšných olympijských her v Pekingu, na nichž skončili ještě před branami čtvrtfinále. Podívejte se na fotky z pražského letiště.
Zprávy ze dne 17. února 2022
BOBY: Ukrajinská bobistka Lidija Hunková měla jako třetí sportovkyně pozitivní dopingový test na zimních olympijských hrách v Pekingu. Osmadvacetiletá závodnice neprošla kontrolou v pondělí, v den závodu v monobobu, v němž skončila poslední dvacátá. O jejím prohřešku informovala dnes Mezinárodní testovací agentura (ITA). Hunková měla v těle zakázaný anabolický steroid dehydrochlormetyltestosteron a je suspendována.
ODMĚNY: Díky zimním královnám mají česká i slovenská výprava zatím v Pekingu po jedné zlaté medaili. Ester Ledecká ovládla paralelní obří slalom na snowboardu, Petra Vlhová po nádherném boji vyhrála na lyžích slalom. Magazín forbes.com porovnával jejich odměny za olympijské zlato. Více čtěte ZDE>>>
KRASOBRUSLENÍ: Olympijskou šampionkou se stala Ruska Anna Ščerbakovová. Té si však kamery ani pozornost lidí na místě vůbec nevšímaly. Vyvádět totiž začala stříbrná Alexandra Trusovová. „Všechny vás nenávidím! Nenávidím tenhle sport! Už nikdy nevkročím na led! Tohle je neuvěřitelné! Každý má zlatou medaili a já ne!“ dostala krajanka vítězky hysterický záchvat. Více čtěte ZDE>>>
KRASOBRUSLENÍ: Záchvaty vzteku, pláč a nadávky. Ženská soutěž krasobruslařek končila naprosto nevídaně a nečekaně. Pozornost všech se upírala na výkon patnáctileté Rusky Kamily Valijevové, která po dopingovém nálezu startovala s podmínkou a hrozbou pozdější diskvalifikace. Mediální poprask, který se kolem ní v posledních dnech strhnul, neustála. Dvakrát spadla a odešla bez medaile. Více čtěte ZDE>>>
CURLING: O olympijské zlato si v sobotu zahrají curleři Británie a Švédska. Skotský tým skipa Bruce Mouata postupem do finále zajistil Británii první medaili na pekingských hrách. Britové porazili v dnešním semifinále 8:4 Američany, kterým se tak nepodařila obhajoba vítězství z Pchjongčchangu. Na medailové pořadí zemí se podívejte ZDE>>>
HOKEJ: Prezident Mezinárodní hokejové federace (IIHF) Luc Tardif je přesvědčený, že na příští olympijské hry v Miláně v roce 2026 podaří po dvanácti letech přivést hráče z NHL. Rád by nicméně dosáhl dohody s elitní zámořskou ligou dříve, než tomu bylo před Pekingem, kam nakonec hokejisté z NHL neodcestovali kvůli koronavirové pandemii. Zástupce komisionáře NHL Bill Daly uvedl, že v přání federace zavázat se k olympijské účasti s větším předstihem nevidí problém. „Neočekávám potíže v tom dohodnout se na olympiádě 2026 v relativně dřívějším termínu,“ uvedl Daly pro agenturu AP.
KRASOBRUSLENÍ: Olympijskou vítězkou mezi ženami se stala Ruska Anna Ščerbakovová se ziskem 255,95 bodů. Největší favoritka Kamila Valijevová pokazila volnou jízdu, což ji odsoudilo na čtvrtou pozici. Stříbrná medaile poputuje rovněž do Ruska zásluhou Alexandry Trusovové. Bronz si odveze Japonka Kaori Sakamotová. Česká závodnice Eliška Březinová uzavřela nakonec druhou desítku celkového pořadí. Více čtěte zde >>>
HOKEJ: S hokejem procestoval svět a využívá toho po aktivní kariéře. Jakub Čutta (40) působil v NHL, ve Skandinávii, ochutnal specifické Rusko. Hlavně ke sklonku kariéry u něj platilo, že tam, kde pracoval, se zajímal i o systém výchovu talentů. Věděl, že se tím jednou bude živit, a tak po svých trénincích v klubu navštěvoval i jiné. I proto může srovnávat, jak dělá hokej svět a jak Česko. Z čehož mu není dobře po těle. Rychlý konec v Pekingu považuje jen za špičku ledovce. Problém je v celkovém nastavení prostředí. „Na hokej jako na hru se musíme dívat z jiného úhlu a s větším důrazem na hráče jako na člověka,“ míní někdejší obránce, juniorský mistr světa. Celý rozhovor čtěte ZDE >>>
