Jela jsem jako brouk pytlík, štve sjezdařku Křížovou. Neví, co dál
Čtyřiadvacátým místem ve sjezdu si lyžařka Klára Křížová vyrovnala nejlepší umístění na mistrovství světa. Radost z toho však žádnou neměla. Naopak v cíli se dlouho sklesle opírala o hůlky, řasy jí slepily slzy. „Vím, že mám na víc. Tohle je z mojí strany zklamání,“ říkala 23letá dcera olympijské medailistky Olgy Charvátové-Křížové.
Co vedlo k jízdě se ztrátou 3,26 na vítěznou Francouzku Rollandovou, z níž jste zklamaná?
„Před dvěma třemi dny na mě sedla nějaká nemoc, dostala jsem i kalciovku od pana doktora. Dny tady byly strašně dlouhé, každý den od rána až do čtyř odpoledne jsme byli na kopci. A ten zbyteček sil, co jsem měla, mi vzala nemoc. Stála jsem na startu a úplně se mi klepaly nohy. Tak jsem jela jako brouk pytlík. Nejsem vůbec spokojená. Vím, že mám na víc, že pod dvě vteřiny umím jet, takže opravdu je to z mojí strany zklamání.“
V čem byl konkrétně problém?
„Lajna byla dobrá, ale já jsem nebyla vůbec aktivní v oblouku, jen jsem se vezla. Lyže jsem nezrychlovala a už ve dvou třetinách trati jsem si říkala, ať už jsem dole. Trať je krásná, je těžká, rychlá a sníh byl agresivní. A dneska vyhrála agresivní jízda. Ta u mě vůbec nebyla.“
Takže hlava chtěla, ale tělo neposlechlo?
„Hlava i tělo ví, že to umí, ale síly mi bohužel odešly. V sobotu jsem si dala volno, nejela jsem poslední trénink, protože jsem věděla, že musím pošetřit ty poslední síly, co mám.“
Berete tento závod i jako promeškanou šanci na nejlepší umístění na mistrovství světa?
„Jsem velice zklamaná a naštvaná. Vím, že mám na víc a jdu do toho. Teď mě čeká ještě Meribel a Garmisch a tam bojuju o umístění do třicítky. Jedu domů nabrat síly a hlavně se uzdravit a dám do toho všechno. Mám poslední tři velké závody, tyhle dva světáky a finále Evropského poháru.“
Netajíte se tím, že nejste zrovna v dobré situaci se sponzory a že peněz nemáte na rozdávání. Je těžké tomu nepodlehnout na mistrovství světa?
„Budu upřímná, odjížděla jsem na mistrovství světa s tím, že mám poslední peníze na účtu a sem můžu jet jen díky tomu, že to platí svaz. Momentálně nevím, jestli vůbec můžu jet na další závody. Nevím, jestli na to mám finance. Někdo se, doufám, ozval, že by mně mohl podpořit. Potřebuju odjet poslední tři velké závody, abych mohla dojet sezonu. Ale zase všechno špatné je pro něco dobré, na mistrovství světa za mnou přišel manažer firmy Völkl a nabídl mi smlouvu. Takže se snažím zůstat pozitivní, snažila jsem se na to tady nemyslet. Ale jak jsme byli v Jasné na Evropském poháru, dozvěděla jsem se, že mi odstoupil jeden sponzor, protože má finanční problémy. Byla jsem z toho velmi špatná, ale nakoplo mě to. Řekla jsem si: Sakra, tak já jezdím a sponzoři nejsou. Ukážu vám, ještě budete litovat. (Křížová skončila v Jasné v EP druhá.) Ale tady to bohužel nevyšlo. Namotivovaná jsem byla, neměla jsem z tratě vůbec žádný respekt, ale odešly mi síly. To mě mrzí ze všeho nejvíc.“
Vnímáte tuto situaci jako ohrožení kariéry?
„Beru to tak. I když ze všech stran slyším, že to se nějak vyřeší, tak je to těžké na to nemyslet. Když jsem na závodech, vypnu. Ale už mě nebaví na konci sezony řešit: Tak co, můžu ještě příští rok lyžovat? Nemůžu? Co bude dál? Nevím.“
Může být smlouva od výrobce lyží jakousi jistotou pro příští sezonu?
„Je to velká pomoc, dokážu se dostat i k mnohem lepšímu materiálu. Je to krok vpřed. Možná budu mít i nějaké finanční zajištění od nich, to nevím, uvidíme. Ale je to pozitivum.“
