Video se připravuje ...
PŘÍMO Z NEW YORKU | Žádný jiný sport nenutí své protagonisty k výkonům uprostřed hluboké noci jako tenis. Druhá, třetí či v případě Andyho Murrayho letos v Austrálii čtvrtá ráno, tak pozdní finiše zápasů, které už nejsou výjimkou, se začínají mužům a ženám s raketou zajídat. „Neprospívá to nikomu. V ostatních sportech se nic takového neděje, jen v tenise je to zjevně špatně nastavené,“ prohlásil Murray při US Open, na kterém se v pondělí prali Alexander Zverev s Jannikem Sinnerem o čtvrtfinále do dvou ráno.
Jak likvidační může být noční směna na kurtu, zjistila letos již podruhé Markéta Vondroušová. V lednu ve 2. kole Australian Open slavně porazila v půl druhé ráno Uns Džábirovou, aby znavená o kolo dál překvapivě podlehla krajance Lindě Fruhvirtové. V New Yorku z podobné pasti vybruslila s vypětím všech sil a přes Peyton Stearnsovou postoupila do čtvrtfinále. „Teď se musím hlavně dospat,“ plánovala.
Zatímco vy vypnete televizi, pro tenisty s posledním míčkem zápasu práce nekončí. Následuje cool down, obvykle vyjetí na kole, aby se vyšlapal laktát. Pak strečink, média, tělo musí dostat najíst. Místo tuhé stravy je lepší proteinový či sacharidový nápoj, který nezpomalí regeneraci. Kondiční trenér David Vydra odhaduje, že dřív jak tři hodiny po utkání neusnete.
Andy Murray, jehož zápas s Thanasim Kokkinakisem finišoval letos v Melbourne pět minut po čtvrté ráno, tak musel usínat po probdělé noci už za nového dne a cítit se jak po flámu. „Nejsme zvířata, jsme lidi zvyklí na svůj biorytmus, taky potřebujeme někdy spát,“ namítá Jiří Veselý.
Problémem je, že ponocování přibývá. Z výjimečných případů se stává standard. Z grandslamových turnajů ctí „policejní hodinu“ pouze Wimbledon. Po jedenácté večer se již nehraje, utkání se klidně přeruší. V Paříži, Melbourne či New Yorku taková zarážka neexistuje. A nejen tam.
Z letošního dámského turnaje v Montrealu udělal déšť frašku. Jelena Rybakinová postoupila přes Darju Kasatkinovou ve tři ráno do semifinále. K němu musela nastoupit ještě ten samý den. Prohrála a po zápase označila vedení ženského tenisu, které toto dopustí, za slabé a neprofesionální. Zranění ramene, které si z turnaje odvezla, nepřičetla námaze ale nedostatečnému času na regeneraci. Táhlo se s ní i do US Open, kde neuspěla.
Andy Murray hájí tenisty před řečmi o změkčilosti. „Když se někdo z nás ozve, slyší: Drž hubu a pojď makat do skladu od devíti do pěti. Chápu, máme štěstí, že hrajeme tenis. Ten má být ale přeci zábavou. Ale koho bavíme, když všichni odejdou na poslední metro či autobus a dohráváme před pár lidmi?“ ptá se.
Nejde však o černobílé téma. Tenis se potřebuje prodat. „Když tohle řešíme s WTA, odpovídají nám, že tenis je globální sport a na druhé straně země se někdo dívá,“ tvrdí Marie Bouzková. Co bylo pro Murrayho v Austrálii utrpení do čtyř do rána, to byl v Česku zajímavý denní zážitek u obrazovky. Lokální televize chtějí mít zase zápasy v prime timu a například na US Open trvají na startu night session od sedmi hodin, ačkoliv to je evidentně pozdě. „Téma probíráme. Ale pokud nechceme dramaticky měnit produkt, který nabízíme fanouškům, musíme akceptovat i pozdní konce,“ prohlásila Stacey Allasterová, ředitelka turnaje.
US Open je kolébkou tradice night session, v New Yorku se s ní začalo v roce 1975. Tenhle krok představoval příležitost pro pracující lidi vyrazit si na tenis. Po padesáti letech a se stále delšími a fyzičtějšími zápasy se tenhle zvyk ale vymknul kontrole.
Témata:
sport, tenis, Alexander Zverev, US Open, Andy Murray, Austrálie, New York, Australian Open, Markéta Vondroušová, Melbourne, Sport na Heureka.cz
Související články
