Jen obyčejný ligový zápas? Ne, v Plzni byla při vítězství nad Duklou 2:0 cítit úplně jiná nálada. Viktoria si chtěla připomenout památku Františka Rajtorala, který byl jedním ze symbolů její úspěšné éry a minulý týden spáchal v Turecku sebevraždu. Dojemných momentů se během utkání našlo několik.
Zatímco na jiných stadionech se za Rajtorala držela před výkopem minuta ticha, v Plzni se rozhodli minutu tleskat. Byl to silný a emotivní moment. Hlasitý aplaus z tribun zněl i poté, co rozhodčí dal hráčům pokyn, aby se začali chystat na začátek duelu. Hned po něm se ozývalo skandování: „Fráánta Rajtoral!“
Domácí záložník Andreas Ivanschitz už na sobě neměl dres číslo 27, který až do svého srpnového přestupu do Gaziantepsporu nosil právě Rajtoral. Odteď ho ve Viktorii už nebude nosit nikdo.
Fanoušci v kotli zase na památku opory, která přispěla k zisku čtyř titulů, namalovali na stěně jedné z tribun Rajtoralův portrét. Závěr poločasu zase patřil v domácím kotli choreografii, která připomněla památku blonďatého obránce.
Jak se Rajtoralovi ještě nedávní parťáci z kabiny vyrovnávali s tragickou zprávou? „Někdo se z toho oklepal dřív, někdo později. Rozhodli jsme se, že tohle utkání budeme hrát pro něj. On by to tak chtěl,“ slíbil před utkáním trenér Plzně Zdeněk Bečka.
Na hřišti to bylo znát. Už po 25 minutách měl favorit dvoubrankový náskok. Po první trefě běžel její autor Milan Petržela k tribunám a rukama ukazoval směrem k nebi. Bylo jasné, komu svůj gól posílá. Jeho gesto zopakoval o chvíli později také kapitán Marek Bakoš, když zvýšil z penalty.
Rajtoralovu památku si celý víkend připomínají i na jiných stadionech. V Gaziantepsporu nastoupili hráči v tričkách s Rajtoralovým obličejem. Minuta ticha se držela také před pátečním utkání Sparty v Příbrami, kde se Rajtoral narodil a poprvé si tamní tým zahrál nejvyšší soutěž. Televizní kamery zachytily příbramského prezidenta Jaroslava Starku, jak se pokřižoval, poklepal si rukou na srdce.
Není žádných pochyb, že Rajtoralova památka bude žít v českém fotbale dál.
