PŘÍMO Z TAMPERE | K reprezentaci přišel před dvěma lety. S velkými plány. Trenér českých florbalistek Miroslav Janovský sice na MS se svým týmem na medaili nedosáhl, ale především výkony proti silnému Finsku a Švýcarsku mu daly naději. Naději, že v dohledné době už Češky nebudou „jen“ čtvrté na světě, ale posunou se výš. Osmatřicetiletý kouč tomu věří, ale ví, že toho dosáhne jen tvrdou prací.
V duelu o třetí místo se Švýcarskem jste po dramatickém průběhu nakonec prohráli 4:5. Co zápas rozhodlo?
„Bezesporu druhá třetina, kdy jsme dostali čtyři góly, protože jsme byli pasivní v obraně. Bylo to vyústění chyb, které přišly. V tu chvíli nám podle mě došly síly, začali jsme šlapat vodu, projevilo se náročné semifinále. V úrovni pohybové připravenosti bychom se ještě potřebovali posunout.“
Ve třetí třetiny jste se ale ze stavu 1:5 dotáhli až na 4:5. Kde se ty síly vzaly?
„Začali jsme dělat, co jsme mohli z hlediska točení hráček. Motivaci jsme měli stále obrovskou a přišly dvě přesilovky, na které jsme byli připravení a dokázali je proměnit. Tím jsme se vrátili do zápasu, v tu chvíli už to je o morálních silách.“
Na hráčkách nebyla znát deka po smolném semifinále. Jak jste s nimi pracovali?
„Myslím, že mentální příprava na soupeře byla dobrá. V první třetině to bylo vidět, naopak jsme viděli deku na Švýcarkách, asi jim trvalo déle, než rozběhaly nohy, protože měly o tři hodiny méně na regeneraci. Prvních deset minut bylo odehraných podle mých představ, škoda, že jsme to neudrželi celý zápas. Celkově proti lepším týmům nemůžeme hrát dobře jen 40 minut utkání.“
Jak je váš celkový dojem ze šampionátu?
„Rozdělil bych to na tři části. Týmy na 5., 6., 7. místě jsme s přehledem přehráli, byli jsme perfektně připravení a věděli jsme, co chceme hrát. Soupeře jsme rozstříleli. Proti Švýcarsku a Finsku, které jsou těsně před námi, jsme věděli, že musíme zahrát na 100 procent. S Finskem se to až na drobné chyby podařilo, se Švýcarskem se nepodařila jedna třetina. Hráli jsme na hraně našich možností. Švédsko je v tuto chvíli nad naše síly. Musíme se snažit dělat to, co dělají oni: v klubové i repre přípravě.“
Na čem je tedy potřeba nejvíce zapracovat?
„Dalším cílem by mělo být, abychom byli lepší než Finsko a Švýcarsko. Jsme čtvrtým týmem na tomto MS i čtvrtým týmem dlouhodobě, to je realita. Ze všech MS jsme dokázali porazit Finsko, Švýcarsko i Švédsko jednou v historii. Proto teď musíme dělat všechno pro to, abychom na to byli lépe.“
Tým je mladý, příliš hráček končit nechce. Dává vám to optimismus do dalšího cyklu?
„My se typově snažíme vybírat hráčky, které by do toho týmu patřily. Myslím, že společným cílem, jak klubovým, tak reprezentačním, by mělo být udržet u florbalu starší holky, protože potřebujeme právě tu silnou generaci ve věku 26, 27, 28 let, jako to mají Švédky či Finky. Musíme udělat vše pro to, aby ty holky chtěly reprezentovat, protože ono to je opravdu náročné dělat vrcholový sport při zaměstnání. Ale musíme se o to snažit. Ty mladší pak mohou díky tomu přebírat zkušenosti.“
Jsou cestou finanční náhrady pro hráčky za strávené dny v reprezentaci?
„Myslím, že tahle otázka se otevře. Je to na hráčkách a florbalové unii, jak k tomu přistoupí. Podle mně přichází v úvahu například kompenzace za pracovní dny u holek, co mají zaměstnání, ale je to opravdu na unii.“
