17. července 2015 • 10:24

Jednou pojedu kolem světa, sní dál sólový jachtař Koláček

Autor:
Milan Koláček se snaží posunout kariéru o úroveň výš.
TOP VIDEA
Málaga - Granada: Famózní Ochoa! Hostující gólman předvedl úžasný zákrok Málaga - Granada: Famózní Ochoa! Hostující gólman předvedl úžasný zákrok
VŠECHNA VIDEA ZDE

SPORT MAGAZÍN | Neměl peníze na to, aby si koupil loď, tak si ji postavil. Takhle jednoduché to Milan Koláček na startu kariéry sólového jachtaře měl. Ano, jednoduché, když má člověk vnitřní touhu, cíl a jde si za nimi. A zároveň nesmírně složité, když si představíme ty desítky tisíc hodin práce, rozhovorů a lámání si hlavy, jak na to. S pomocí tatínka a s využitím poznatků, jež speciálně načerpal v novozélandských loděnicích, před šesti lety začal kariéru, kterou se teď snaží pozvednout o třídu výš.



Strojního inženýra Milana Koláčeka zastihly 17. července šestatřicáté narozeniny pochopitelně v Bretani. Tam se s přítelkyní odstěhoval, aby byl v centru dění svého sportu, offshorovému jachtingu. Věnuje se mu mnoho let, nejdřív jezdil krátké závody s posádkou, pak si ale uvědomil, že ho lákají sólo závody a s vlastnoručně postavenou lodí Follow me do nich pronikl ve třídě Mini. Jachtu prodal a nyní se na sponzorském Aquariusu pokouší prosadit ve vyšší třídě Figaro.

"Můj sen je jednou jet Vendée Globe," prozradil v rozhovoru pro magazín Sportu. "Myslím, že je to reálné. Třída Figaro, kterou teď jezdím, je ideální jako přechodová." Další ročník jím zmíněného závodu kolem světa se koná v příštím roce, ten už český mořský vlk nestihne. V dalším čtyřletém cyklu může ukázat, že i tato silná touha u něj dojde naplnění.

Nejprve je samozřejmě nutné naplnit rozpočet. Jinými slovy najít silného partnera, což se Koláčkovi, doma neznámému a v cizině jednomu z mnoha, stále nedaří. "Potřebuju jako sponzora spíš nadnárodní společnost, ale může být i česká, která zaplatí loď v řádech milionů eur. Ta kampaň se celosvětově vyplatí," povzbuzuje případné zájemce.

Aby loď vyjela z doků na vodu, byla technicky připravená, pojištěná a měla zaplacené alespoň roční stání a třídové poplatky, skáčou výdaje po desítkách tisíc eur. K tomu je zapotřebí přidat plachty, ty se mění každý rok, a zaplatit trénink. Koláčkův odhad je až 120 tisíc eur. Pak to jede nanovo. "Skončím v listopadu a už se loď musí začít připravovat na další rok," připomíná.

Přítelkyně přijala zaměstnání v administrativě a letos se do díla mezi tréninky a dílčími závody pustil také on: "Pracoval jsem část roku pro jeden ze závodních týmů jménem Spindrift. Mám ´nadděláno´ a už zase bojuji za svůj sen. Věřím, že do podzimu se mi podaří vše dát dohromady."

Zatímco lodě ve třídách Mini a Figaro stojí podle data výroby, míry opotřebení a použitých technologií od 100 do 200 tisíc eur bez daně (za 100 Koláček prodal tu minulou) závodní speciál pro Vendée Globe, tam už se částky šplhají o řády výš. "Pokud bych chtěl koupit jednu z deseti nejrychlejších, tj. čtyři nebo dva roky starou, stála by možná až 3,5 milionu eur, kampaň milion eur ročně. Nová stojí šest," sype ze sebe český sólojachtař.

V pátečním magazínu Sportu hovoří o tom, jak se k myšlence jezdit osaměle přes oceán dopravoval, líčí nástrahy, které takové odvážlivce mohou potkat, a zamýšlí se nad svým vztahem k Česku a českému prostředí. Sní o tom, že jednou se třeba i doma rozvine trh s profesionálním zbožím. "Zatím tady není k dostání hardware jako kování, technické věci. Tam, kde bydlím, jsou naopak novinky ve specializovaných obchodech - na elektroniku, navigační softwary, rejdění. To v Česku asi nikdy nebude, klientela není tak velká, ale třeba nejvyšší řadu oblečení nebo lan, to by přijít mohlo," předestírá svůj náhled na věc.

Témata:  sportmagazínKoláčekjachting