Karel Häring
10. července 2016 • 18:45

Vítězný kapitán, teď trenér. Deschamps chce s Francií další zlato

###BLOK-TOP-VIDEA###

PŘÍMO Z PAŘÍŽE | Zažil to jako hráč. Teď by to chtěl dokázat v roli trenéra. Didier Deschamps ví, jaké úsilí, překážky a oběti přináší cesta za vítězstvím. A právě proto, že tyto výjimečné okamžiky zažil, může být Francii v dnešním finále hodně nápomocen.



Nikdy to nebyl spektakulární hráč á la Zinedine Zidane. Jiná francouzská legenda Eric Cantona jej nazval „nosičem vody“. Jinak řečeno, zpracuj balon a dej ho lepšímu. Jenže Didier Deschamps je především vítězem. A nic na to nezměnila šedá barva, která nahradila světlé vlasy.

Byl to on, kdo pozvedl v roce 1998 na stadionu Saint Denis zlatý pohár pro mistry světa coby kapitán mužstva. Totéž, ačkoliv s jinou trofejí, se opakovalo o dva roky později na EURO. Byly to jeho největší úspěchy, ale ne jediné. Už s Olympiquem Marseille a Juventusem Turín zažil triumfy v Lize mistrů. Prostě zrozen pro vítězství.

Finále ME Portugalsko - Francie sledujte od 21:00 ONLINE ZDE » 

A touto vlastností chce nakazit své hráče i v trenérské roli. Podle dosavadních výsledků i reakcí hráčů se mu to daří. „Fakt, že vyhrál vše, co se dalo, je plusem, který týmu přináší. Ví přesně, co udělat pro vítězství, protože už to v minulosti dokázal,“ nechal se slyšet Dimitri Payet.

Jestliže pro Cantonu byl Deschamps nosič vody, brankářská jednička současného týmu Hugo Lloris mu přisuzuje velmi odlišnou roli. „Je to architekt, v průběhu čtyř let postavil tento tým. Navzdory problémům, které jsme řešili před turnajem, věřil svým hráčům, vnesl do týmu klid a velkou pracovní morálku. A také to, že se nikdy nevzdává,“ prohlásil gólman Tottenhamu.

Didier Deschamps v roce 1998 dovedl Francii na domácím turnaji jako kapitán k titulu mistrů světa
Didier Deschamps v roce 1998 dovedl Francii na domácím turnaji jako kapitán k titulu mistrů světa

Jak dostal do týmu vítěznou mentalitu?

Pravdou je, že potíže se týmu opravdu nevyhýbaly. Především citlivá kauza Karima Benzemy, který údajně vydíral spoluhráče Mathieua Valbuenu. Deschamps se nakonec rozhodl, že jej nevezme. Nenominoval ani Francka Ribéryho, který naznačil přání vrátit se do mužstva. „Mým cílem nebylo vybrat dvacet tři nejlepších hráčů, ale zvolit si partu schopnou dojít společně na turnaji velmi daleko,“ vysvětloval svůj postoj.

Deschamps si filozofii vypilovával v průběhu let své trenérské kariéry, kterou začal velmi krátce po ukončení té hráčské. Už v roce 2001 převzal Monaco a jedním z jeho svěřenců byl i Jaroslav Plašil.

I podle něj bylo tehdy vidět, že se teprve učil myslet jako kouč. Ovšem šlo mu to rychle. Monaco dovedl v roce 2004 do finále Ligy mistrů. Poté převzal Juventus (2006), který vytáhl zpět do Serie A. Následně vedl Marseille a získal s ní titul. K národnímu týmu přišel v roce 2012.

Na mistrovství světa v Brazílii skončila Francie ve čtvrtfinále, následující dva roky se věnoval přípravě na domácí turnaj. A snažil se do mužstva dostat vítěznou mentalitu. Jakým způsobem?

„Je založena na kvalitě hráčů a týmovém duchu. Během posledních dvou let jsme hráli jen přátelské zápasy, nevyhráli jsme sice všechny, udělali jsme ale maximum pro to, abychom udrželi jednotu týmu. Neexistuje nic víc než vítězství a musíte podřídit vše tomu, abyste se dostali na vrchol. Fotbal není exaktní věda, často v něm rozhodují maličkosti. Ale když cítíte, že jste udělali maximum, nemusíte pak ničeho litovat.“

Tak pravil Architekt.

Vše o EURO 2016 najdete ZDE »