Kroužily kolem něj reprezentace Srbska, Bosny a Hercegoviny a Chorvatska. Ovšem první pozvánka do českého národního týmu uvažování stopera Stefana Simiče definitivně utnula. „Česko pro mě bylo vždycky na prvním místě. Když přišla donominace, byl jsem opravdu rád a vážím si toho,“ prohlásil Simič, který byl v pondělí donominován před zápasy s Islandem a Katarem. Teoreticky svou volbu ještě může změnit. Dokud neodehraje soutěžní zápas (kvalifikační nebo na finálovém turnaji), může si vybrat jinou zemi. Nad tím ale mladý obránce neuvažuje. Je pevně rozhodnutý.
Jaký je to pocit být v české reprezentaci?
„Je to pro mě čest, prošel jsem všemi mládežnickými výběry a k hráčům A-reprezentace jsem vždy vzhlížel. Tentokrát se mi to podařilo, dostal jsem nominaci. Je to pro mě velká čest a odměna za moji práci.“
Minulý týden jste mluvil o tom, že si ještě nezavíráte žádné dveře, zajímaly se o vás Srbsko, Chorvatsko a Bosna a Hercegovina. Teď už jsou ty dveře definitivně zavřené?
„V sobotu jsem dostal informaci, že budu donominovaný. Je to definitivní, jsem rád, že to dopadlo takhle.“
Své rozhodnutí můžete ještě změnit, dokud neodehrajete soutěžní zápas…
„Na všechno se koukám pozitivitě. Doufám, že už nebudu řešit žádné problémy. Jsem rád, že budu reprezentovat Česko na tomto srazu a doufám, že to bude i dál.“
Ještě v pondělí vás prý přemlouvali z Bosny. Je to tak?
„Ano, pán, se kterým jsem v kontaktu ze svazu, mi volal. Ale řekl jsem mu, jaké je moje rozhodnutí.“
Bylo těžké odmítnout?
„Nebylo, protože už jsem byl rozhodnutý. Česko pro mě bylo vždycky na prvním místě. Když přišla donominace, byl jsem opravdu rád a vážím si toho.“
Kdyby pozvánka nepřišla, měnilo by se něco?
„Neměnilo. Pořád bych měl čas na rozmyšlení. Ale v italské Serii A jsem odehrál jen tři zápasy, není to tak, že bych tady musel být. Jsem rád, že jsem dostal pozvánku. Teď je na mně, abych pokračoval a ukázal se.“
Znáte balkánské nátury. Myslíte, že vás budou přemlouvat dál?
„Je to možné. Ale vím, jak jsem se rozhodl. Jestli se budou snažit, tak asi ztrácejí čas.“
Trenéři z české strany vás hodně přemlouvali, abyste se rozhodl pro Česko?
„Samozřejmě vždy chtěli, abych reprezentoval. Ale hlavně jsem to chtěl vždy já. Nastupoval jsem za všechny výběry, v těch mladších jsem byl i kapitán. Pro mě bylo vždy Česko na prvním místě, nebylo těžké mě přemlouvat.“
Co byla případně vaše druhá volba?
„Bosna. Protože moje rodina pochází z Bosny. Mám tam rodinu. Vždy když se tam vracím, je to něco jiného. Vyrůstal tam můj táta i máma, bojovali za Bosnu, byla tam válka. Pro naši rodinu znamená hodně.“
Přemlouvání od Džeka ? Je to kompliment
Do Bosny vás lanařil i střelec Edin Džeko z AS Řím, že?
„Bylo to příjemné. Po zápase na AS Řím se mě ptal, jestli existuje nějaký zájem z mé strany. Je to hráč top kvalit. Můj první zápas v Serii A od první minuty byl proti němu. Když mi to po zápase řekl, trochu jsem na to koukal. Ale nezměnilo to moje myšlení, ani to nemělo vliv. Samozřejmě vás to potěší, je to kompliment, ale vyrůstal jsem tady a od mladších žáků pořád nastupuju za Českou republiku. Vliv to nemělo.“
Co vám řekl táta, který vám dělá zároveň manažera, když jste se rozhodl reprezentovat Česko?
„Táta byl rád. Vždy jsme s tátou chtěli reprezentovat Česko. Doufám, že navážu na výkony z klubu a budu sem jezdit častěji.“
Může vám pomoci pozvánka do reprezentace i v klubu?
„V klubu jsem se vždy cítil dobře, je tam velmi dobrá parta. Měli jsme teď pár lepších výsledků. Nemyslím si, že by mi tohle mělo nějak zvednout sebevědomí.“
V létě jste měl blízko do Slavie. Jste rád, že jste nakonec zamířil na hostování do Crotone, nebo si myslíte, že by to ve Slavii bylo lepší?
„To nikdo neví. Nejsem zastáncem coby, kdyby. Jsem rád, že jsem v Crotone, že hraju italskou Serii A. Kdybych byl ve Slavii, možná by bylo něco jinak. Možná bych byl šťastnější, možná naopak ne. Jsem rád, že to takhle dopadlo, že jsem zdravý a že teď nastupuju. Doufám, že se to pro mě bude vyvíjet jen pozitivně.“
Návrat do AC Milán se vám v hlavě nehoní?
„Teď o AC Milán moc nepřemýšlím. Prodloužil jsem tam na začátku sezony smlouvu, pořád AC sleduji, je to pořád de facto můj klub. Mají teď nějakou cestu. Uvidíme, jak dopadne moje sezona. Doufám, že dopadne co nejlépe, že se co nejdřív zachráníme. Pak uvidíme, co bude v létě.“
V reprezentaci začíná nová éra. Berete to tak, že vám to dává větší šanci vybojovat si dobrou pozici?
„Šance je vždycky, záleží vždy, jak se k tomu přistoupí. Na každém tréninku je šance se ukázat, o něco bojovat. Do každého tréninku se vyplatí jít na maximum. Pak se uvidí, co bude. Teď je samozřejmě nějaký čas se sehrát a zformovat se, to je pro nás pozitivní.“
