fejeton michala pavlaty V roce 1903 založila skupina studentů žižkovské reálky a sokolských dorostenců Sportovní kroužek Viktoria. Už tehdy se zrodil červenobíle pruhovaný dres, který Viktorka Žižkov nosí dodnes. Je to všechno dávno. Když vynálezce bídy Vladimír Iljič Lenin střílel z Aurory a ta rána uvrhla polovinu světa do neštěstí, bylo Viktorce už 14 let. Psal se rok 1917 a na žižkovské Ohradě se o tom maléru ještě nevědělo. Fotbalisté jeli zrovna na zájezd do Budapešti s králem komiků Vlastou Burianem v brance. Ani v Uhrách tehdy nevěděli, že následkem onoho výstřelu přijde rok 1956 a do Maďarska přijedou tanky. V roce Velké říjnové socialistické revoluce (která se pak vždycky slavila v listopadu, a tak to bylo se vším), emigrovala do Prahy se svými rodiči malá holčička Olga Pavlovna Nikitina, moje budoucí profesorka ruštiny na DAMU. Výstřel z Aurory ji u nás dostihl dvakrát. V roce 1948 a pak i při srpnové okupaci o dvacet let později. Olga Pavlovna bydlela na Žižkově. S žižkovským klubem mám spojeno ještě jedno ruské jméno. Ilja Storoženko. Muž s obří červenobíle pruhovanou rukavicí, který sedával na hlavní tribuně a vzýval největšího českého spisovatele Frantu Sauera (203 cm) voláním: "Ať žije Franta Sauer a svobodná Žižkovská republika." Chybí mi i jeho další pokřik: "Děti moje, hrrr na ně!" Iljo, já to občas řvu za tebe a někdy mi to i vyjde. Zvláště, když mě koučuje sportovní novinář a stolní tenista Jarda Kirchner, ale já to neumím tak procítěně jako ty. Musím si šetřit hlasivky, je to moje živnost, nebudu za tebe věčně makat! Vrať se! Fanda Viktorky je vůbec zvláštní sorta. Jeho mentalita vychází právě z toho pokřiku o svobodné Žižkovské republice. Být fandou třeba Slavie, to je dnes těžký úděl. Slávisté mají například dlouholetý mindrák ze Sparty. Stejný jako mívali Slováci z Čechů, nebo Brňané z Pražáků. Pro žižkovského fandu Sparta znamená jen zdatného soupeře z Letné. A to už od doby Emana Habáska, jak ho hrál ve filmu pan Fiala. Eman byl pašák v motýlku, co dokázal v hledišti narazit nepříteli na hlavu bouřku s noblesou gentlemana první republiky. Z té doby má také Viktorka svůj jediný mistrovský titul. Bylo to v roce 1928. V novodobé historii je dvojnásobným vítězem poháru ČMFS v letech 1994 a 2001. Vzpomeňme na souboje s FC Chelsea, Glasgow Rangers a Betisem Sevilla. Pak se na Viktorce (ale nejen tam) hrál "kapříkový systém" s předsunutým pokladníkem a následoval pád do druhé ligy. Po třech letech se teď Žižkov vrací do nejvyšší soutěže. Tam už to teď bude jistit jen bratr Žižka na Vítkově a Churchillova socha stojící kousek od stadionu. Sir Winston kdysi slíbil Angličanům jenom krev, pot a slzy. Proto ho asi také po válce nezvolili premiérem. Ale jeho metoda je dobrý návod i pro fotbalový trénink. Viktorka do toho! O autorovi| Autor je hercem a publicistou
Témata:
