Váleční veteráni, vědci, umělci a mezi nimi jeden fotbalista. Bývalý reprezentant a záložník Bohemians Antonín Panenka se ocitl v pro něj nezvyklé společnosti.
A především na netradičním místě. Prezident Česka Václav Klaus mu udělil na Pražském hradě státní vyznamenání.
Kdy jste se dozvěděl o tom, že dostanete medaili Za zásluhy?
„Zhruba před dvěma týdny mi přišel dopis z prezidentské kanceláře a tam stálo, že patřím do okruhu lidí, kteří by měli dostat ocenění. Ale ten seznam ještě nebyl oficiálně schválený.
| Sportovci, kteří byli oceněni |
| VĚRA ČÁSLAVSKÁ (sportovní gymnastika) 1995 DOMINIK HAŠEK (lední hokej) 1998 MARTINA NAVRÁTILOVÁ (tenis) 1998 JANA NOVOTNÁ (tenis) 1998 EMIL ZÁTOPEK (atletika) 1998 IVAN HLINKA (lední hokej) 1999 JAN ŽELEZNÝ (atletika) 2001 DANA ZÁTOPKOVÁ (atletika) 2003 ROMAN ŠEBRLE (atletika) 2004 ALENA STEINDLEROVÁ-VRZÁŇOVÁ (krasobruslení) 2004 JOSEF MASOPUST (fotbal) 2006 KATEŘINA NEUMANNOVÁ (lyžování) 2006 |
A kdy byla hotová jeho finální podoba?
„Já jsem pozvání na Hrad dostal asi týden před 28. říjnem.“
Pokud se nepletu, nesměl jste o tom nikomu říct. Skutečně jste to vydržel?
„Bylo tam doporučení, abych se o tom moc nezmiňoval. Tak jsem se podle toho řídil.“
Nikdo o tom nevěděl?
„Ne. Neřekl jsem to ani manželce.“
Opravdu? To vás viděla až v úterý večer v televizi, aniž by předtím něco tušila?
„Tak to zase ne. Musel jsem to držet v tajnosti, ale jí jsem to na poslední chvíli přece jenom prozradil.“
A nikomu jinému jste se o tom, že vás prezident ocení, nezmínil?
„Ne, nikdo jiný to nevěděl. Až když mě lidé viděli v televizi, začaly mi chodit na mobil gratulace.“
Kolik jich bylo?
„To nevím přesně, raději jsem si telefon vypnul, abych potom vůbec usnul, protože ty zprávy pořád pípaly.“
Bylo hodně těžké udržet v tajnosti fakt, že dostanete medaili Za zásluhy?
„Ani ne, s tím jsem neměl problémy. Nikdy jsem se s ničím moc nechlubil, takže mě ani teď nelákalo, abych o tom ocenění dopředu vyprávěl.“
Vás proslavil slavný penaltový dloubák, který rozhodl finálový souboj na mistrovství Evropy v roce 1976 s Německem. Myslíte si, že především právě díky tomuhle kopu vás prezident ocenil?
„Nechci, aby se všechno kolem mě spojovalo jenom s tou penaltou. Doufám, že se jednalo o ocenění za celou kariéru.“
Ale ten dloubák ji hodně proslavil...
„Asi ano, byl jsem první, kdo penaltu tímhle způsobem kopl. Do té doby nikdo nic podobného neznal.“
Vaše slavná penalta vám v roce 1976 přinesla titul mistra Evropy a podílela se i na tom, že vám prezident udělil medaili Za zásluhy. Které ocenění pro vás víc znamená?
„Titul mistra Evropy je za jednu akci. Ale tohle jsem dostal za celý život, za celou kariéru, proto si toho moc vážím.“
Medaili Za zásluhy vám předával prezident Václav Klaus. Byl jste v tu chvíli hodně nervózní?
„To se nedá říct, s panem prezidentem se znám z různých golfových a tenisových turnajů osobností, takže v tomhle směru to pro mě bylo snadnější.“
Stačili jste si něco říct?
„Jo, jo, pozdravili jsme se a rozloučili s tím, že se brzy uvidíme na nějakém turnaji.“
To bylo všechno?
„Jo, ještě mi doporučil, abych si nechal operovat kyčli. On už má ten zákrok za sebou.“
Vy zatím operaci odkládáte. Nezlomil vás prezident k tomu, abyste svůj názor změnil?
„Já jsem se ho chtěl zeptat na kontakt na toho doktora, který mu tu kyčel dělal. Ale nedostali jsme se k tomu.“
A půjdete tedy na operaci?
„Půjdu, ale nevím, v jakém roce.“
Když se ještě vrátíme ke slavnostnímu večeru - jak jste se cítil ve společnosti dalších významných osobností, které prezident letos vyznamenal?
„Celkem dobře. Protože po dlouhé době jsem zase někde patřil mezi ty nejmladší. Jinak ocenění většinou dostávali osmdesátiletí a devadesátiletí váleční hrdinové.“
Stačil jste si s někým z nich promluvit?
„Jo, potom byl chvíli čas a já jsem si nejvíc popovídal s panem Havelkou.“
To je devadesátiletý žokej. Čím na vás zapůsobil?
„Vitalitou. Takhle čiperného pána v požehnaném věku jsem ještě neviděl.“
Skutečně?
„Ano, představte si, že on nám ukázal stojku.“
Prosím?
„Normálně udělal na stole stojku na rukách. V devadesáti letech. A já přitom málem nevyšel kvůli té mé kyčli dva schody.“
Třeba když podstoupíte tu operaci, budete čiperný jako on a uděláte stojku...
„To asi ne. On má třiačtyřicet kilo.“
Pro vás neznamenalo pozvání na Hrad nic nového. Po triumfu na mistrovství Evropy v roce 1976 vás přijali tehdejší čelní představitelé Československa. Vzpomněl jste si na to nyní?
„Tenkrát nás přivítali na Hradě prezident Gustav Husák a předseda vlády Lubomír Štrougal, ale nebylo to při tak slavné příležitosti jako teď. Navíc se jednalo o úplně jinou dobu, to se vůbec nedá porovnávat.“
Vystavíte si medaili Za zásluhy na nějaké čestné místo?
„Já mám takovou malou síň slávy, tak jí tam udělám místo. Ale já na tohle moc nejsem, nechlubím se tím návštěvám.“
Související články
