Jeho švédský spoluhráč se v místní nemocnici štítil vyčůrat na záchodě. „Já jsem na rozdíl od něj věděl, do čeho jdu,“ říká hokejový útočník Jaroslav Bednář, jenž v minulosti už v Rusku hrával. Takže si na tamní podmínky rozhodně nestěžuje.

„Akorát tu bázu musím ještě nějak vyřešit,“ přiznává někdejší slávistický kanonýr v rozhovoru pro Sport.

Vypadá hrozně?
„Opravdu příšerně. Je to nejhorší místo, jaké jsem kdy viděl. Hned první den, co jsme přijeli, nás tam s Angelem Krstevem vzali. A byl to drsný zážitek.“

Jak byste bázu popsal?
„Taková ubytovna v lese, 45 minut za městem. Všechno staré, zatuchlé. Jsou tam televize, v nichž se ale nic nechytí, není tam ani signál na mobil. Prostě příšerné. Jediné pozitivum je, že tam výborně vaří jedna bábuška. Ale jinak? Radši nemluvit.“

Už během přípravy vás tam zavřeli?
„Ještě ne, ale v úterý nám tady začíná přípravný turnaj a kluci říkali, že nás báza nemine. Tak toho se docela děsím, budu se to snažit nějak vyřešit. Protože přiletí Lucka (přítelkyně Lucie Hadašová) a já ji rozhodně nechci nechat samotnou v bytě. Měl bych o ni strach.“

Do klubu jste přišel jako hvězda, takže si myslíte, že vám vedení vyhoví?
„Nevím. Ale těžím z toho, že dva zahraniční spoluhráči už tady partnerky mají, takže bychom se snad s lidmi z vedení mohli domluvit všichni. Chápu, že odpoledne v den utkání tam být musíme, ale proč už noc před ním? To mi přijde naprosto zbytečný. A nejde jenom o to, že nechci Lucku nechávat v bytě samotnou, ale i o to, že jsem zvyklý si před zápasem ještě přidávat v posilovně. No a to tam jaksi nejde.“

Na báze posilovna není?
„Jenom dvě činky na chodbě.“

Někteří trenéři od těchto zvyklostí už opouštějí. Ten váš ne?
„On je také proti tomu, ale náš manažer je zastáncem staré školy, takže ten je pro klasické zavírání na báze.“

Stačí, když v každém zápase dáte hattrick, a můžete být doma, ne?
(usměje se) „Obávám se, že takhle hladce to nepůjde.“

Ale hned v prvním utkání jste zazářil třemi góly.
„To bylo na soustředění ve Finsku, kde jsme odehráli dvě přípravná utkání. Jedno s nějakými Bělorusy, potom s Petrohradem. A v to prvním jsem dal hattrick.“

Jak jinak by se měl uvést kanonýr?

„Nestěžuju si. (směje se) Ale pořád to byla jenom příprava."

Nastupujete v elitní formaci s Pavlem Brendlem. Jak si s českým spoluhráčem vyhovíte?
Vždyť on je stejně jako vy vyhlášený střelec.„O tom vím, takže se snažím mu to tam spíše nalejvat před branku. Určitě si to časem sedne ještě víc, vedle sebe máme jednoho šikovného Švéda, takže celkově to snad bude klapat.“

Mohl byste s Brendlem vytvořit úderné duo jako ve Slavii s Romanem Červenkou?
„Sám víte, že se vůbec nedají srovnávat, Brendlík je typický koncový hráč. Na co sáhne, to mu tam padne. Neuvěřitelné! A to ještě pořád brečí, že nemá správné hokejky. Přál bych vám chvíli poslouchat, jak si neustále stěžuje. (směje se) V minulé sezoně ty hokejky taky neměl a jak mu to tam nádherně padalo (Brendl byl s Janem Markem nejlepším střelcem KHL s 35 góly– pozn. autora).“

Takže z vás by se mohl stát spíše nahrávač?

„Možná jo. A vadit mi to nebude.“

Nebudete se o to, kdo bude dávat góly, hádat?
„Já tedy takový rozhodně nejsem."

Jaké má vaše mužstvo vlastně ambice?

„Velké. Gubernátor chce medaili, takže tady na nás bude tlak jako prase."

Hlavně na vás.
„Asi jo. Ale jsem zvyklý."

Do KHL přicházíte po životní sezoně ve Slavii, takže od vás hodně čekají.
„Určitě ano. Jeden novinář se mě už ptal, jestli budu mít tolik gólů a bodů jako v extralize."

A budete mít?
„Záleží, jestli Brendlík bude z těch mých krásných nahrávek dávat góly!" (pobaveně)

Koukal jsem, že zatím nejste na oficiální soupisce na klubových stránkách.
„Vážně ne? Tak buď ještě nemají moji fotku, nebo ještě nemají jasno, jestli si mě vůbec nechají. Tak uvidíme, s čím přijdou." (směje se)

Z krajanů je tam s vámi ještě obránce Angel Krstev. Takže jste vytvořili českou partičku?
„Jsme pořád spolu. Celkově jsem tady spokojený, na nic si nestěžuju. Akorát ta báza je jediná překážka, o ní už jsem mluvil. Jinak jsem nadšený."

Město je hezké?
„Na ruské poměry moc pěkné. Přijde mi velké jako Praha, je rozdělené na dvě části. Novou a starou. Mají tady i dlouhou pěší zónu plnou obchodů, my tomu říkáme ruská Pařížská. Výborné je i spojení, z Frankfurtu sem lítá přímý spoj. Což je super."

V létě bývají drsné tréninky na ledě. V Novgorodu je to také pravidlem?
„Dvakrát denně jsme hodinu a půl na ledě. Není to až tolik náročné, ale je to zdlouhavé."

Vy jste zvyklý si ještě přidávat. Takže makáte navíc?
„Už jsem to zmiňoval - potřebuju si ještě pořádně zatrénovat den před zápasem, ale jestli budeme na tý báze, tak nevím nevím. To se musí ještě vyřešit."

Jinak byt máte hezký?
„Úplně v pohodě. Ostatní kluci (Brendl s Krstevem) sice mají lepší, ale nestěžuju si. Co potřebuju, to si v klidu dokoupím."

Jak to, že vy máte horší bydlení?
„Vyhlédl jsem si jeden krásný kvartýr, ale majitelka nechtěla, abych v něm měl psy. Takže jsem si musel vybrat jiný."

Nechybí vám ten drsný humor, v němž jste se vyžíval ve slávistické kabině?
„Je pravda, že tady je to něco jiného, hlavně Rusové na to nejsou zvyklí. Brendlík s Angelem (Krstevem) už se naštěstí do sebe občas pustí, takže se můžu smát. Celkově ale ty narážky nejsou jako ve Slavii, jenže tam je to opravdu extrém. Takové to není ani v jiných českých klubech."

V jednom rozhovoru se vás ptali, proč se vám říká Bedýnka. Překvapilo vás to?
„Fakt? O tom nic nevím. To byl možná nějaký komunikační šum." (usměje se)

Ale vyzvídali, proč chodíte se samými modelkami, ne?
„Jen chtěli vědět, jestli je pravda, že moje přítelkyně je miss. Tak jsem řekl, že jo. Oni se i o tyhle věci zajímají, z češtiny si všechno hned přeloží."

Už se vám během necelého měsíce přihodilo v Rusku něco mimořádného?
„Něco bych pro vás měl... Jeli jsme na povinné testy do čtyř nemocnic a v té jedné to byla fakt síla. Sami nám říkali, abychom se radši ničeho nedotýkali... To bylo hrozné, mám to nafocené na telefonu. Fakt hrůza."

Bál jste se?
„Nebylo to příjemné. Ale mnohem hůř na tom byl ten švédský spoluhráč. Nejvíc koukal, když nám sekli žiletkou do prstu a brali krev. Byl zelenej jako špenát. Potom nás poslali s kelímkem na moč vyčůrat se na záchod, kde byl smrad jako... (nedořekne) A ani nebudu radši vyprávět, jak bylo uklizeno. No strašný. Ten Švéďák se radši šel vyčůrat ven."

Vy ne?
„Já to vydržel. Přeci jenom už jsem v Rusku hrával, takže jsem věděl, do čeho jdu. Takové věci mě nemůžou vykolejit. Jinak si nechci stěžovat, jsem tady spokojený."