ONLINE 1:00 | V noci na sobotu je v NHL na programu bitva mezi hokejisty New Jersey a Dallasu. V dresu domácích nastoupí také hvězdný Jaromír Jágr, který v barvách svého soupeře strávil výlukový ročník 2012/13. I když barvy Dallasu oblékl jen ve 34 utkání, dojem zanechal v Texasu slušný. O české legendě se rozpovídal komentátor Dallasu Ralph Strangis.
Strangis není žádný zelenáč, v hokeji už něco zažil. Jeho hlas doprovází utkání Dallasu od začátku klubové historie. Pro klub začal pracovat v roce 1993, tedy hned poté, co se mužstvo přistěhovalo z Minnesoty a teď přiznává, že asi nikdo, kdo u týmu byl tak krátký čas jako Jágr, v něm toho tolik nezanechal. "Na ten krátký čas strávený s ním nikdy nezapomenu," řekl pro NHL.com.
Dvaačtyřicetiletý útočník původem z Kladna má pestrou hokejovou minulost. Pětkrát si zahrál na olympijských hrách, získal dva Stanley Cupy, má čtyři medaile z MS, hrál v KHL a tak dále... Ale čeho si na něm všimnete na první pohled? "Silných, ale elegantních rukou. Už nemá dlouhé vlasy, ty nahradily jemné šediny, ale ta jeho nadšená jiskra v oku je tam stále," vykládal Strangis.
Ten Jágra zároveň popisuje jako jedinečného člověka, který funguje dle svého vlastního řádu, který ho dostal až tam, kde je. A připojuje i dva příběhy, které má se současným útočníkem Devils nejvíce spojené.
"Kdysi byl v Dallasu můj bratr Paul. Byli jsme na zápase Stars, po něm odešli do baru a zhruba o hodinu později se vrátili zpět. Pořád tam stálo několik fanoušků, tak jsme vešli do šatny a tam Jágr, úplně sám. Opečovával si hokejky a brusle," vzpomínal Strangis. "Zavolal si nás a pak jsme si asi půl hodiny povídali, bráchovi odpověděl na všechno, co ho zajímalo."
Druhým příběhem je společná cesta taxíkem v Denveru, kde Dallas bojoval s domácím Coloradem. "Taxikář s námi musel zastavit v kostele, kam jsme si šli každý odděleně sednout. A Jágr mi řekl, že bych se měl pomodlit za svou rodinu, přátelé a za to, aby se děly ve světě dobré věci."
Tím ale všechno nekončilo. Oba samozřejmě pak společně zamířili zpět do auta a co se dělo v kostele spolu probírali. "Ptal se mě, nad čím jsem v kostele přemýšlel a jaké jsem tam měl pocity. Na tuhle konverzaci nikdy nezapomenu," řekl Strangis.
