+
Nenechte si ujít nejnovější
zprávy ze světa sportu.
Sledujte nás na Facebooku
a dozvíte se vše jako první.
Ondřej Kuchař
13. července 2017 • 14:02

Chtěli ho vyhodit, teď je blízko NHL. Facka mi pomohla, říká talent Chlapík

Filip Chlapík na draftu v roce 2015
TOP VIDEA
SESTŘIH: Bayern - Wolfsburg 2:2. Favorit ztratil, Neuerův náhradník chyboval SESTŘIH: Bayern - Wolfsburg 2:2. Favorit ztratil, Neuerův náhradník chyboval
O výsledku utkání rozhodlo pár míčů, shodují se Nadal s Berdychem O výsledku utkání rozhodlo pár míčů, shodují se Nadal s Berdychem
VŠECHNA VIDEA ZDE

Zlepšil obrannou hru, vypiloval bruslení. Hlavně ale nastavil hlavu do módu: maximální dřina a pokora. Po loňském kempu chtěla Ottawa Filipa Chlapíka vyrazit. Měl dva měsíce na změnu sebe sama. Zvládl to. „Nebylo to nic snadného. Dostal jsem obrovskou facku. Zpětně můžu říct, že to byla nejlepší věc, jaká se mi mohla stát,“ řekl v rozhovoru pro deník Sport dvacetiletý talent.



V šestnácti letech dominoval Filip Chlapík mezi tuzemskými juniory. Přišel proto logický krok v podobě odchodu do zámoří. V nabité kanadské juniorce se prosadil. Ottawa Senators ho pak v roce 2015 draftovala ve druhém kole jako číslo 48. Po třech letech v QMJHL je teď mladík blízko vysněné NHL.

Máte za sebou životní sezonu, v níž jste v sedmdesáti zápasech nasbíral 110 bodů. Jste spokojený?
„Určitě ano. Byla to moje třetí sezona v Kanadě. První se mi povedla hodně, druhá byla ale velké zklamání. Podcenil jsem to a myslel si, že to půjde samo. Jenže nešlo. Měl jsem pak důrazné pohovory s Ottawou, agentem i tátou. Musel jsem se změnit jako hráč i celkově.“

Co jste se dozvěděl, když si vás loni klub pozval na kobereček?
„Řekli mi, že se mnou nejsou spokojení. Že si mě vybrali ve druhém kole draftu a počítali s tím, že za ně naskočím do NHL. Namísto toho mi bylo řečeno, že se mnou ani nechtějí podepsat smlouvu a nepočítají se mnou. To byla obrovská facka. Zpětně ale ta nejlepší věc, co se mi mohla stát. Dali mi dva měsíce na to, abych se sebou něco udělat a naštěstí se to povedlo.“

Jak taková rychloproměna vypadá? Co všechno jste musel změnit?
„Musel jsem si udělat hlavně pořádek v hlavě. Pochopil jsem, že na mě nikdo nikde nečeká a samo to nepřijde. Nikdy jsem popravdě moc nemusel trénování, ale hecnul jsem se. Změnil jsem třeba jídelníček. Na kempu mi naměřili 14 procent tělesného tuku a nařídili mi, že se musím dostat pod deset. Začal jsem jíst bezlepkovou stravu. Bylo to těžké, ale cíl to splnilo.“

Takže největším problémem bylo uspokojení?
„Přesně tak. Když si něco vytyčím tak za tím jdu, ale přesto jsem byl malinko flákač. Místo abych makal, tak jsem si šel jen lehce zasportovat s kamarády. Měl jsem hlad, šel jsem se najíst tam, kde mi chutná a neřešil jsem, co jím. Když chcete hrát hokej na nejvyšší úrovni, musíte být profík jak na ledě, tak mimo něj. A to já jsem absolutně nebyl.“

Kdo se vám stará o jídelníček?
„Mamka! Ona se v tom vyzná, hlídá mě a vyvařuje mi, takže o to mám postaráno doma. (culí se) Sám ale cítím, jak mi to prospívá. Úplně jsem vypustil pečivo, nepiju alkohol a fakt se cítím dobře.“

Někde jsem četl, že jste se nikdy pořádně před a po tréninku neprotahoval.
„No, to nedělám ani teď. (smích) Ono to fakt dost bolí, ale snažím se na tom zamakat.“

Při hře vás svaly netahaly?
„Právě, že vůbec! Proto jsem to nedělal. Zraněný jsem nikdy nebyl, takže proto jsem to neřešil. Teď to začínám dělat spíše z preventivních důvodů.“

Co bylo hnacím motorem vaší změny?
„Od malička jsem velký kamarád s Tomášem Hertlem. Viděl jsem, jak on dře a jaký má díky tomu život. Říkal jsem si, že fakt nechci, aby se o mě psalo jako o dobře draftovaném hráči, který svůj talent promrhal. Když jsem odcházel do Kanady, šel jsem tam s tím, že se do Česka vrátit nikdy nechci. Toužím po NHL.“

K té máte teď hodně blízko, ne? Generální manažer Ottawy Pierre Dorion vás označil za nejlepšího hráče letošního Development kempu.
„To se poslouchá skvěle. Minulá sezona pro mě byla parádní jak bodově, tak hlavně herně. Naučil jsem se bránit, což mi nikdy moc nešlo. Po celý rok se mnou byli v kontaktu a byli nadšení. Na kemp jsem přijel s tím, že tam nechám duši. Makal jsem, abych jim ukázal, že se ve mně před rokem spletli. Povedlo se mi to. Teď mě ještě čeká měsíc a půl přípravy a pak se musím ukázat na předsezónním hlavním kempu.“

Kromě obranné hry jste údajně extrémně vypiloval bruslení. Taková proměna za jeden rok mi přijde až jako sci-fi.
(smích) „Máte pravdu, taky to pořádně nechápu. Nikdy jsem nebyl dobrým bruslařem, loni v létě jsem ale chodil trénovat krasobruslení, což mi hodně pomohlo. Vylepšil jsem techniku. V suché přípravě jsem pak dost posílil nohy. Díky téhle kombinaci jsem se fakt hodně zlepšil. Celkově jsem to před tím hrál hlavně na šikovnost. Teď jsem první vzadu, dohrávám souboje. Taky jsem koukal na zápasy NHL a snažil se kopírovat hru některých hráčů.“

Prozradíte, kterých hráčů konkrétně?
„Nejvíc asi Jonathana Toewse a Anžeho Kopitara. Ti se mi moc líbí. Tvůrci hry, kteří jsou navíc skvělí směrem dozadu.“

Zahrajete si už letos pro nim?
„Doufám, že ano. V Ottawě teď tolik středních útočníků není, navíc je minimálně na první měsíc mimo první centr Derick Brassard, takže šance tam je. Říkali mi, že vidí, jak dřu a mám progres. Je jen na mě, jestli se mi povede i ten hlavní kemp.“

Možné však je, že sezonu začnete v nižší AHL. Jste na tvrdost ligy, v jejichž týmech se navíc na nějaké kamarádství většinou nehraje, připravený?
„Věřím, že jo. Tvrdá hra mi nedělá problémy. Loni jsem se dokonce i porval, což jsem dřív nedělal, a zvládl jsem to. Beru to tak, že i když budeme jeden tým, všichni se mezi sebou perem o práci, každý bude chtít nahoru. Tak to prostě chodí.“

Jak vlastně vypadá v průběhu sezony komunikace mezi klubem a nadějným juniorem?
„Každá organizace to má jinak. U nás to bylo tak, že jsem každý týden musel sepsat své cíle, na kterých chci v tom daném týdnu zapracovat. Za sedm dní pak musíte poslat zprávu o zápasech, jak jste podle sebe hráli, co se vám povedlo a co naopak ne. Oni pak na to dávali zpětnou vazbu. Teď v létě jedu přípravu podle sebe s dalšími českými hokejisty.“

Před pár dny jste si s Tomášem Hertlem střihnul hokejbalový zápas proti týmu novinářů a vítězům turnaje Red Bull Urban Buly. Čím dalším si zpestřujete přípravu?
„Byla to fajn akce. Tomáš složil tým, byla sranda zahrát si spolu. Jinak chodím samozřejmě do posilovny, jezdím na kole a dělám další sporty. Dost mě pak chytl v poslední době golf, který hraju tady za Prahou v Pyšelích.“

V Praze se hrálo o krále betonového plácku, nechyběl Hertl

 

Dejte nám like a sledujte nás!

.
instagram







Klasická verze
Mobilní verze