Aktivní muž s běžným zaměstnáním je často sportovcem nejen rekreačním, ale také výkonnostním až poloprofesionálním. Pak už se ho ve větší míře týkají otázky kolem výživy a doplňků stravy. Téma by neměl opominout ani klasický amatér, pohybově aktivní pro dobrý pocit, zdraví a kondici. Tím spíš, že volně dostupné výrobky mohou obsahovat stopy anabolických steroidů. I když se odborníci věnují víc závodníkům s vysokou zátěží, poznatky o „suplementech“ jsou lehce zobecnitelné pro všechny.
Vyznat se je samozřejmě těžké, protože nepanuje až taková shoda. Dietolog Petr Havlíček na odborné konferenci o sportovní výživě v pražském IKEMu prohlásil, že čeští sportovci jsou podvyživení a on se upřímně podivuje, jak mohou obstát v mezinárodní konkurenci: „U nás je to na amatérské úrovni. Setkal jsem se s případy těžké podvýživy třeba u krasobruslařek nebo u sportů, kde záleží na vzhledu. Většina mladých sportovkyň později řeší problémy s váhou, všichni si zadělávají na značné problémy v dospělosti.“
Muž známý z reality show Jste to, co jíte tvrdí: „Sportovci, kteří intenzivně trénují, nejsou schopni konzumovat potřebné množství jídel a je takto nemožné dostat do nich potřebné množství energie. Z mého pohledu je sport bez doplňků stravy prakticky nemožný.“
Jídlo jde stranou
Podpory se mu dostává od Miroslava Petra, proděkana pro vnitřní vztahy a rozvoj Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. „Ne ve všech disciplínách se vyplatí užívat proteinové preparáty, ale sportovec je časově omezen a musí volit prostředky, které jsou nejefektivnější. Pokud jde o silový trénink, souhlasím s tím, aby si k přírůstkům svalové hmoty prostřednictvím preparátů pomohli i mladí sportovci,“ tvrdí lékař a přikládá poznatky z katedry fyziologie a biochemie.
Opoziční názory však poukazují na to, že společnost by se měla zaměřit na odstranění negativních faktorů ze života, než je spíš vyvažovat takzvanou stravovací suplementací.
I s ohledem na to, že existuje málo odborných studií, jež by do problematiky výživových doplňků vnesly více světla, doporučuje Iva Hrnčiříková z fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity opatrnost a zdrženlivost. Na doplnění potřebných látek doporučuje spíš ředěné iontové nápoje než „tvrdé“ suplementy, jejichž obsah může být problematický, o čemž se přesvědčili i špičkoví sportovci. Užili preparát v dobré víře a následně byli přistiženi jako dopující.
Riziko získání závadného preparátu se zvyšuje nákupem v e-shopech. Ten, kdo jim dává přednost, by měl vědět, pro co přesně na internet jde, a nevidět jen cenu. „Obecně se dá říct, že tam koupíte leccos,“ tvrdí Tomáš Andree, výživový specialista firmy Nutrend, českého výrobce sportovních doplňků výživy a potravin pro aktivní životní styl. „Jako příklad bych mohl použít kreatin, který by jako účinná látka měl splňovat parametry čistoty. Takže je třeba si zjistit něco o firmě. Kde to vyrábí, odkud to dováží.“
Dejte si pauzu
Producenti stavějí marketing na různých základech. Martin Vlček z Inkosporu upozorňuje, že oni nejsou potravinářská, nýbrž farmaceutická firma. Podle něj jsou proto schopni lépe garantovat, že v každém balení jakéhokoli výrobku dostane zákazník množství a poměr látek přesně tak, jak je to uvedeno na obalu nebo letáku. „Sportovní kluby od nás dostávají granty, aby se v problematice orientovaly. V rámci vzdělávání jim poskytujeme i vzorky bez loga firmy,“ doplňuje.
Podle statistiky Evropské unie může až pětina sortimentu obsahovat stopy anabolických steroidů. Hrnčiříková potvrzuje, že ty představují největší nebezpečí dopingu. „Bohužel někteří sportovci, dokonce i děti, se k nim stále uchylují. V České republice je jejich držení, přechovávání a distribuce trestným činem, ale třeba na Slovensku se s nimi běžně obchoduje, takže na tamních e-shopech se dají snadno koupit.“
Některé doplňky není možné jíst s alergií na konkrétní potraviny a kdo už je užívá, měl by si dopřát období oddychu. Říká se tomu wash out a je jedno, přijde-li při tréninkové přestávce o dovolené, nebo v sezoně, kdy není tréninková či soutěžní zátěž na maximu.
Kategorizace výživových suplementů
Obaly budí dojem, že jde o přípravky farmaceutického rázu. Názvy jsou často odvozeny od označení účinných látek (v závorkách nejběžnější klíčová slova k identifikaci).
Běžné: doplňují látky vylučované námahou
– iontové nápoje (energy drink, power),
– vitamíny, minerály, široké spektrum v kapslích, gelech, tabulkách,
– proteinové a ovocné tyčinky (nuts, bar, power).
Specializované: pro vyšší věkové kategorie a specifický druh tréninku
– BCAA, amino(kyseliny) k prodloužení vytrvalosti a uchování svalové hmoty,
– sacharidy a gainery/objemovky (weight gainer, mega mass) k podpoře růstu hmoty,
– proteinové koncentráty (pure whey, whey pro) k urychlení růstu svalů,
– kreatin k růstu svalů a zvýšení anaerobní kapacity.
Problematické: mohou mít škodlivé účinky na růst a psychiku
– látky pro spalování tuků/fat burners (carnitin, slim),
– stimulační prostředky uvolňující energii, jako kofein, guarana, ženšen/ginseng (jet power, activity).
Rizikové: vlastně už jde o doping
– anabolika ke zvyšování hladiny testosteronu a růstových hormonů/boostery (extreme nutrition, XXL),
– látky s anabolickým účinkem jako arginin, chróm, vitamín B12.
