S Pardubicemi stihl Čutta jen dva tréninky a hned ho čekal extraligový zápas. "Měl jsem z toho ne strach, ale velký respekt určitě. Dlouho jsem nehrál a tady jsem byl s novými spoluhráči jen dva dny na ledě. Po takové době to je celkem málo. Jsem ale rád, že mě do toho trenéři rovnou hodili," řekl po výhře nad Olomoucí.
První zápas v pardubickém dresu měl usnadněný výborným výkonem celého mužstva. "Kluci mi hodně pomohli. Hraje se lépe, když se daří celému týmu," uznal Čutta, který hrál soutěžní utkání naposled v polovině března. "Lhal bych, kdybych řekl, že ta pauza nebyla znát. Nevěděl jsem, co od toho čekat. Snažil jsem se hrát jednoduše, krátká střídání, abych se do toho dostal."
Hned v první třetině oslavil premiéru vstřelenou brankou. "Lepší to snad ani být nemohlo. Ta situace si o střelu říkala, důležité jen bylo, abych trefil branku a ne prvního hráče. Jestli to pak někdo dorazí nebo to spadne do sítě, to už je bonus navíc," tvrdil Čutta, který od začátku sezony čekal na nabídky angažmá. Dočkal se až o Vánocích.
"Když mě oslovily Pardubice, tak jsem moc nepřemýšlel. Doufal jsem, že to dopadne. Záleželo to ještě na jedné věci, a ta se stala. Tak nějak to vykrystalizovalo samo," popsal svůj přesun na východ Čech. Do té doby byl volným hráčem. "Je to trochu rarita, ale jsem svým vlastním pánem. Když jsem odcházel z Boleslavi, musel jsem se za vlastní peníze vykoupit," vysvětlil.
"Nebyla to zrovna malá částka, musel jsem ji dát najednou ze svého. Kdybych to neudělal, tak bych asi nehrál. Minimálně bych to měl hodně těžké. Musel bych asi čekat na nabídky ze zahraničí," doplnil Čutta, který se přes léto připravoval sám a věnoval se rodině.
Pauza bez hokeje mu přišla celkem vhod. "Dva měsíce se mi to hodilo, protože manželka dělá advokátní zkoušky, takže jsem pomáhal. Takhle hezké léto jsem nikdy neměl, užil jsem si ho se synem. Mohl jsem mu dát čas, který už nikdy nebudu moct. Ke konci už to ale bylo dlouhé, nebudu dělat ramena, už jsem byl trochu nervózní," přiznal Čutta.
