Stanovili si v této sezoně dva vrcholy… a oba pozlatili. Po Světovém poháru v Novém Městě na Moravě dosáhli čeští biatlonisté skvostných výsledků i na mistrovství světa a právem si nyní zaslouží chválu, která na ně po čtyřech vybojovaných medailích létá. Dokonce i Gabriela Koukalová v minulých dnech odložila svou ´masku spokojenosti s každým umístění do desítky´ a nikterak netajila, že čtvrtá místa ve štafetě a masáku jí byly málo. Pochopitelně, když měla v Rakousku takovou formu.
Konkrétně na ní či Ondřeji Moravcovi totiž pokus v podobě vysokohorské přípravy v Anterselvě zabral. Česká biatlonistka platila za nejrychlejší běžkyní a zejména v prvních dnech ji těžko stíhala i Laura Dahlmeierová nebo Kaisa Mäkäräinenová. Do chvíle, než ji síly začaly opouštět.
Možná za tím stála trochu i její zarputilá taktika, kdy do závodů vyjížděla v plném nasazení a hůře si rozložila síly na závěr, přesto díky ní šlo o nejúspěšnější MS vůbec – po dvanácti letech padlo čekání na individuální zlato a Češi navíc patřili mezi tři nejlepší národy na světě. Fakt, že mimo medailí byla řada dalších zářezů v nejlepší šestce, ukazuje velkou sílu českého týmu – respektive jejich hlavních lídrů.
A v tom je právě zakopané jedno velké ´ale´. Medaile totiž opět přilétaly od stejných lidí, jako třeba před dvěma lety v Kontiolahti nebo třemi v Soči – Gabriely Koukalové a Ondřeje Moravce. Vlastně i první vrchol sezony, SP v Novém Městě na Moravě, měl hlavní tváře v nich obou.
Krčmář a Puskarčíková zůstali za očekáváním
Nastupující generace Michal Krčmář nebo Eva Puskarčíková, kteří jim měli sekundovat a v sezoně se zaslouženě svými výkony pasovali do rolí dvojek, zůstali za očekáváním. Zatímco Krčmář tak alespoň uspěl ve vytrvalostním závodě, pro Puskarčíkovou, která se trápila od prvního dne, se stala pastí její do té doby hlavní zbraň – rychlostřelba. Postupně ji jistota tak klesala, až končila MS pěti chybami a až třináctým časem.
Samostatnou kapitolou průšvihu pak nakonec byla i Veronika Vítková, která se s nevýraznými výkony propadá stále níž a i jinak diplomatický šéftrenér Ondřej Rybář ji označil za velké zklamání. V souvislosti s MS se u ní nedalo chytit takřka ničeho, a pokud má být připravená do OH v Koreji lépe, čeká ji pořádná dřina a varovný příklad Jaroslava Soukupa, že nikdo nemá nic jisté.
Takže ano, šampionát v Hochfilzenu byl pro Česko zlatým mistrovstvím, zároveň by ale byla chyba nad těmito nedostatky i v souvislosti s příští olympijskou sezonou zavírat oči. Byť se v tuhle chvíli zdají jen jako pouhé šmouhy na zlatě…
