Fotbalového půlmistra si vykopala plzeňská Viktoria, její nejbližší rivalové kapitulovali ještě před zimní pauzou. Podobná se začíná rodit i v hokeji, kde pro změnu hokejová Plzeň klátí jednoho rivala za druhým a konkurenti nevědí, co s ní. A to si mnozí mysleli, že po odchodu snajpra Kubalíka bude o góly nouze. Tak ne, není…
Strakovi hoši v pátek večer pod Ještědem srolovali k ledu osmý tým za sebou, tentokrát jarního finalistu a loňského šampiona z Liberce. Byla to po počátečním vyjasňování pozic jasná a docela rychlá záležitost.
Aktuální plzeňskou dominanci dokumentoval i pohled na nečekaně bojácné domácí hráče. Značil obří respekt, očividný, až zarážející. Přitom Tygři se poslední dobou znatelně zvedli, očekávalo se, že na bojišti předvedou navýšené sebevědomí, že vtrhnou do arény a hosté budou mít problém. Jenže, když přijede Plzeň…
Před pár lety a poté, co leckteří panovníci základní části až škaredě často havarovali při cestě za titulem, vymyslel se Prezidentský pohár, někdy tak trochu pohár útěchy. Aspoň tedy něco blyštivého, když se play off zvrhne v černou seanci. V plzeňské vitríně triumfů bude mít pohár za triumf v dlouhodobé fázi (čti půlmistr) čestné místo a helfne jako odrazové prkno při špacíru za titulem.
Že jsem po 25. kole troufalý? Možná ano, možná vůbec. Strategická práce Martina Straky nejen mně dává záruku, že Plzeň neprožije žádnou těžkou krizi. Podobně má svůj mančaft pevně v rukách šéf týmu ze Štruncových sadů Pavel Vrba.
S indiány nezamávala ztráta Dominika Kubalíka, a to je v českých poměrech pan Střelec. Tým se dokázal perfektně vypořádat s absencí defenzivního držáka Petra Kadlece, jehož činnost čím dál lépe nahrazuje Jakub Kindl.
Víc a víc vynikají kreativní nápady Milana Gulaše, smrtící koncovka nenápadného zabijáka Tomáše Mertla, jenž se rázem stává hlavním adeptem na Kubalíkem uvolněnou trofej pro nejlepšího kanonýra extraligy.