PŘÍMO Z ANKARY | Chtěly do čtvrtfinále a místo toho, aby dnes cestovaly do Istanbulu na závěrečnou fázi mistrovství světa, letí české basketbalistky s nepořízenou domů. Po prohře v osmifinále s Kanadou 71:91 jejich cesta ve stopách čtyři roky starého stříbrného snu skončila. „Samozřejmě nás to mrzí, chtěli jsme být mezi první osmi,“ litoval kouč Lubor Blažek. Server iSport.cz nabízí čtyři důvody, proč to nevyšlo.
OBMĚNA TÝMU
Je to jiný tým, než byl před čtyřmi lety. Jedna silná generace pomalu končí a druhá nastupuje. Tak to prostě je, jde o přirozený koloběh. „Myslím, že tým se za poslední dva roky obměnil celkem dost,“ říkala Michaela Stejskalová. Oproti „stříbrné gardě“ nechyběla jen zkušená rozehrávačka Hana Horáková, ale i křídlo Michaela Ferančíková či pivotka Ivana Večeřová (celkem jde o šest hráček, tedy polovinu týmu). Nyní došlo k omlazení a tým měl věkový průměr 26,4 let. A byť taková čtyřiadvacetiletá rozehrávačka Kateřina Bartoňová ukázala velký posun vpřed a potenciál do budoucna, ty nejlepší roky jsou teprve před ní.
ŽÁDNÝ ŘEV
I do toho možná Kateřina Bartoňová dospěje časem. Chtěla být lídr týmu a na palubovce se role dispečerky hry zhostila skvěle. Byť parta v týmu byla zdravá, v klíčovou chvíli tam nebyl někdo, kdo by zařval, vybláznil to, vyburcoval. Osobnost ryzího vůdce (a zase se budeme opakovat o vlivu Horákové). Formální kapitánkou byla sice Eva Vítečková, ta však předem jasně avizovala, že být hecířem není v její povaze a všichni to před turnajem akceptovali. A byť se všechny hráčky snažily navzájem i z lavičky povzbuzovat, na hřišti fluidum jednoho daného lídra s jasnou aurou chybělo.
HRŮZNÉ DOSKOKY
Kámen úrazu po celou dobu šampionátu. Ať se hrálo proti Brazilkám, Španělkám či Kanaďankám, Češky vždy prohrály na doskoky. A proti jejich osmifinálovým soupeřkám to byl až tak hrozivý poměr 41:23, který se jim stál osudný. „Měly jsme obrovské problémy s doskokem a v tom zápase nás přeskákaly,“ uznala i Vítečková. Kanaďanky navíc našly způsob, jak se dostat přes své vyšší obránkyně a skvělou zdatností útoků jeden na jednu nechaly zcela zapomenout na českou obranu, která až dosud fungovala v turnaji spolehlivě. S doskoky se však Češky trápily pořád.
ZRÁDNÝ KŘÍŽ
Tam, kde Francie dostala za druhé místo do osmifinálového kříže Brazílii, s níž si Češky poradily, tam Češky dostaly Kanadu, s níž se i hrdá Francie zapotila. „Dostat Francii, Turecko nebo Kanadu do kříže, to opravdu není lehké,“ věděl Blažek už před šampionátem a měl pravdu. Ale kdyby dostaly Francii či Turecko, nebylo by to o moc lehčí. Naopak Kanada byla z těch tří nejvíce hratelná, hráčky si ji samy přály a věděly, že ji dokázaly porazit v přípravě ve Varech. „I tak si myslím, že máme pořád lepší hráčky,“ říkala po utkání Vítečková. O to větší škoda, že to nevyšlo.
