Spotřebovala sedm mečbolů, než v bitvě kamarádek udolala Anastasii Pavljučenkovovou 7:6 (6), 7:6 (9). Zápas plný promrhaných náskoků a kritických selhání nakonec Lucie Šafářová silou vůle dotáhla za cílovou pásku. Po jeho konci se ani moc neradovala, to se totiž v utkání dobrých známých nedělá. Do 2. kola proti Japonce Kurumi Naraové ale už může jít světová třináctka s čistou hlavou, velký test na úvod Roland Garros má proti 39. hráčce žebříčku za sebou.
Bitva kamarádek, to není zrovna příjemný zážitek, že?
„Vůbec. S Nasťou se tak dobře známe, když jsme spolu hrály debla, měly jsme fakt nekonečně tréninků. Už když jsme losovaly u sítě, věděla jsem, že která vyhraje, zvolí si příjem. Jenom jsme se na sebe usmály, že se tak dobře známe. Nakonec to bylo jedno velké drama.“
Hecovaly jste se před ním?
„V sobotu jsme se potkaly u fyzioterapeutek, Nastě masírovaly rameno, tak jí říkám: bolí ruka? A ona: na co jdeš ty? Trošku jsme se zasmály, jinak to ale bylo náročný. Neměla jsem z losu radost. Je to kamarádka a za druhé taky velmi dobrá hráčka, těžký los na první kolo. Ale výsledky na antuce jsem měla relativně dobrý, byla jsem připravená a odhodlaná bojovat.“
Což jste taky musela.
„To tedy ano. Především ve druhém setu.“
Spotřebovala jste sedm mečbolů, zápas měl velké množství zvratů. Kolik vás to stálo psychických sil?
„Hodně, proto jsem ani neměla moc sílu se na konci radovat. Ale dám si oříškovou zmrzlinu a bude to dobrý.“
Čím jste zápas nakonec urvala?
„Snažila jsem se pořád zůstat koncentrovaná, a i když se zápas začal otáčet, protože Nasťa do mečbolů hrozně šla a zahrála je hrozně dobře, zůstala jsem pořád silná v hlavě. Prostě jsem pořád bojovala, a proto jsem zápas otočila. Ani úroveň hry nebyla špatná.“
Co víte o Japonce Kurumi Naraové, vaší další soupeřce?
„Vůbec ji neznám. Je hodně mladá, měla dobrý výsledky, musím se poptat kouče. Ale je lepší hrát s úplně neznámou než kamarádkou.“
Související články
