Někdy si říkáte, že před zápasem si vyrve nervovou soustavu, strčí do boty a jde na led. Jan Košťálek je mistr v práci s rizikem. Dřív z jeho kousků těžila Sparta, teď Pardubice. Když ostatní obránci v extralize přemýšlí, jestli podpořit útok, on už to dávno udělal. „Když něco zvorám, druhé střídání to hodím za hlavu, neřeším, co bylo. Hraju dál, nedostávám sám sebe pod tlak,“ říká. A popisuje svoji cestu až sem. Jeho líčení tříletého dobrodružství na farmě Winnipegu vás dostane.
Na žádném mistrovství světa si ještě Jan Košťálek nezahrál. Josef Jandač ho v roce 2017 před turnajem zkoušel, ale tehdy ještě ofenzivnímu bekovi něco chybělo. Pak přišlo pár štěků, ale teď je pardubický zadák ve vrcholné formě. V extralize je dominantní, zvládá přečíslit, řídit hru před sebou, rozdávat nahrávky, pálit. Od příštího týdne si svůj hokej zkusí na mezinárodní scéně znovu, Kari Jalonen ho i s parťákem Tomášem Dvořákem vybral na Karjala Cup.
S vámi je docela spjatá věta, že tým není kapela, aby vyhrával pořád. V Pardubicích kapelou po osmi výhrách v řadě už trochu jste, ne?
(usměje se) „Ale ne. Snažíme se dělat, co po nás trenéři chtějí. Ukazujeme sílu týmu, dokážeme výsledky dotáhnout do dobrého konce.“
Dobře, ale plníte haly, bavíte lidi, dosud se valíte extraligou. Vážně to není trochu režim Metallica?
„Tak tímhle stylem asi jo, lidem se náš hokej líbí a rádi na něj chodí.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
KoupitNejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
