DeeThane je uprostřed úspěšného hudebního turné. Koncertní stage by ale za klidné místečko doma u počítače neměnil. "Stream je super, celkově celá ta práce hraním videoher je parádní a miluji to, ale všechno je to strašně digitální. Nemůže se to rovnat s tou energii co dostaneš od lidí v realitě," říká muzikant a streamer Damien Dante.
Přesto, že teď v jeho životě hraje prim hudební produkce, přiznává DeeThane, že pro herní svět má pořád slabost. Navíc stíhá i aktivně streamovat. Jak někdejší CS:GO caster své následovníky, kteří komentují dnes? A má místo ve svém srdci i pro esport? Odpověděl v rozhovoru.
Sleduješ stále esportovou scénu nebo na to zkrátka není čas?
Sleduji celkem pravidelně zápasy SINNERS, koukám na zápasy a fandím, hlavně teď naposledy při RMR kvalifikaci. Kluci mě baví. Dobrý mindset, super lidi, super myšlenky, férové jednání. Strašně moc si přeji, aby Sinners byl první český tým na Majoru.
Jinak když se hraje něco důležitého, čas si udělám, ale co se týče světového counter striku, občas jen mrknu na reddit, nebo koukám na to, co se dozvím z twitter dramat.
Straty má na to být TOP 1 caster u nás
Sám ses věnoval komentování CS:GO. Jak vnímáš současnou casterskou scénu?
Myslím si, že je tady spousta mladých talentovaných casterů, kteří si tu můžou postavit pěknou budoucnost. Jediná věc, která mi tady trošku od nových pušek vadí je ten neustálá soustředěnost jen na CS:GO jako takové, ale ne na samotné mluvení.
Při všech těch hodinách zpěvu jsem si uvědomil, jak strašně velký rozdíl je mezi “křičet a křičet” a že mi to taky trvalo... (smích), jak správně pracovat s intonací, jak správně dýchat při rychlém mluvení, je toho prostě strašně moc a přijde mi to jako neskutečně opomíjená část, protože přece jen, komentování není jen “co říkáš” ale i “jak to říkáš”. Myslím si, že pár hodin korepetice by udělalo divy. Ale na to si každý musí přijít sám.
Zaujal tě někdo poslední dobou?
Kdybych měl někoho vyzdvihnout, kdo mě začal poslední dobou celkem bavit jako osobnost, tak je to Straty (Matěj Cihlář, pozn. red.). Mladý swagger, který když bude dřít, myslím si, že bude top 1 caster u nás.
V čem tě domácí esport baví a v čem je naopak toxický?
Těžko se odpovídá. Já si skromně myslím, že se to začíná trošku lepšit. Nevím jestli je to tím, že jsem mimo branži na sidelines, ale mám takové tušení, že ta nejtoxičtější část dospěla a ta nová ještě nenastoupila. Nebo se usídlili do her, které nehraji.
Jediné co se mi stále pořád nelíbí je ta klasická nátura “fandíme jen, když se vyhrává”. Nemůže se vyhrávat pořád a právě při prohrách jsou to ty chvíle, kdy ten tým potřebuje fandit nejvíc.
Hudbu píšu o čem chci, jak chci, nedržím se trendů
Hudbě se věnuješ odmalička. Co tě k ní přitáhlo?
Celá moje rodina byla hudební. Moje máma učila zpěv, moje sestra i bratr studovali konzervatoř, sestra dokonce stále učí zpěv. Tím pádem se tak nějak očekávalo, že si naleznu cestu i já, ale tehdy jsem skončil u basketballu na prakticky celé moje mládí.
Nahrával jsem nějaké písničky, dokonce, když jsem se trošku s hudbou rozjel, někdo našel moji starou písničku, co jsem nahrál asi ve 13 letech ve studiu v Třebíči. Pak jsem měl trošku jiné komplikace v životě, kdy jsem musel od toho všeho odejít a probojovat se problémama, jakmile se mi naskytla ta příležitost se k tomu vrátit a hlavně to dělat pořádně, chopil jsem se jí.
Víš, stream je super, celkově celá ta práce hraním videoher je parádní a miluji to, ale všechno je to strašně digitální. Nemůže se to rovnat s tou energii co dostaneš od lidí v realitě. Ale zatím pořád zvládám oboje.
Jak bys popsal hudbu, které se věnuješ teď? V čem je podle tebe třeba originální?
Já myslím, že byť ty začátky nebyly úplně nejšťastnější teď s pohledem dozadu, tak se moje hudba moc nezměnila. Pořád píšu o čem chci, jak chci, nedržím se trendů, toho jak by se měli věci dělat. Nevím jestli je vyloženě tím přístupem “originální”, ale asi by to trošku dávalo smysl.
Ono, když máš člověka, který má klasickou pro něj nudnou práci 8/5 a bokem má jen nějakou kapelu, se kterou občas hraje po akcích a přijde k němu člověk z hudební branže, řekne mu: “udělej tyto kroky a budeš se moct hudbou živit” tak naprosto dává smysl, že každý muzikant na takové pozici ty kroky udělá a bude je dělat dál. Můžou to být kroky od sledování a kopírování trendů ze zahraničí, přes “jak se chovat a oblékat” až po “s kým si jít podat ruku”.
Já to naprosto chápu a respektuji, ale bohužel já tenhle oheň nemám, protože co mi zbyde, když nevyjde hudba? Hraní her z pohodlí mého domova. A to je už samo o sobě naprosto skvělý. Takže si dělám co chci, jak chci, kdy chci a snažím se dělat to tak zatraceně dobře, že to bude mít úspěch i bez těch kroků. Je to náročný, ale alespoň nepřijdu o duši.
Jak důležitý je pro tebe kontakt s diváky na koncertních tour?
Will Smith jednou řekl v rozhovoru “celý život jsem to chtěl, tak proč bych si na to teď stěžoval” a to je asi moje definice na celkový vztah s fanouškama. Rád poznávám lidi, co poslouchají hudbu, rád je vidím, slyším, mluvím s nimi. Když vydám novou píseň, ani vlastně nevím, kdo tu hudbu pořádně poslouchá. Když pak jsme na koncertě a můžu jim podat ruku a taky poděkovat, že vůbec poslouchají, je to vzácný a je to super.
Tour jak má Beat
Momentálně seš na šňůře Tour jak má Beat. Odstartoval si v Plzni, jaký to byl zážitek?
Nemohl jsem si vybrat lepší město na start Tour. Plzeň byla fantastická, atmosféra absolutně elektrizující a myslím, že Tour byla zahájena fantasticky. Bylo tam teplo! Ale to by bylo asi kdekoliv s tím, jak moc se tam skákalo a zpívalo. Bylo to famózní a jsem rád, jak jsme to jako celá crew zvládli.
Chtěl bych tady též poděkovat všem členům crew jmenovitě Cody Seven, DJ Fuuse, Dj Ondrash, Lukáš Roštík, Martin Fryč, a partnerům World of Warships a Časopis Reflex, za to, že se mnou do toho šli.
Jaký byl tvůj režim v posledních dnech před tour? Kolik hodin si strávil ve zkušebně? A co nervozita, dostavila se?
V posledních dnech před Tour jsem už spíš jen odpočíval. Měli jsme dohromady asi 30 hodin ve zkušebně s crew, kdy jsme se chystali a připravovali show, věděl jsem, že jsme ready na to co nás čeká, věděl jsem, že jsme připraveni a proto ta nervozita nebyla vůbec na tak vysoké úrovni.
Já věřím tomu, že nervozita hlavně vzniká ze strachu z chyb a pak kvůli ní vznikají ještě větší chyby, než by bez ní vznikly. Já mám ten pocit rád, rád jsem pod tlakem, znamená to, že se posouvám, že jdu dopředu, vycházím z komfortní zóny a když je to těžký, tak se jen nadechnu, vydechnu, zasoustředím se nad cíl co mě čeká v nadcházejících hodinách a většinou jsem pak v klidu.
Máš celkem osm zastávek, včetně rodné Třebíče. Bude koncert tam pro tebe speciální?
Já myslím, že určitě. Přeci jen, bydlel jsem v tom městě prvních 15 let mého života, byl jsem tam na základní škole, první ročník střední. Roxy byla první diskotéka, na kterou jsem kdy v životě šel, tehdy mě tam vzal můj starší kamarád Patrik. To, že se tam teď vracím o skoro 12 let později jakožto interpret na turné je něco, co jsem si nikdy nepředstavoval, ale nebudu lhát, když řeknu, že to bude určitě velmi speciální okamžik. Doufám, že přijdou i bývalí spolužáci!
Tour zakončíš kousek od hranic z Polskem v Jablunkově. Proč zrovna tam?
Jablunkov je nedaleko od větších měst a má krásný, známý klub Rokáč. Místo vybral Championship Music a já mám jen radost, město které neznám, fanoušci zdaleka. Tour je celá i objevování měst, takže se těším, jak to tam bude vypadat!
Témata:
rozhovor, tour, stream, koncert, zpěvák, streamer, DeeThane, Tour jak má Beat, Interpret, Damien Dante
Související články
