Josef Jindřišek, 294 ligových zápasů za Bohemians. Pokud kapitán zelenobílé smečky nastoupí i zítra proti Zlínu, překoná letitý rekord Zdeňka Prokeše a bude tím, kdo za „klokany“ odehrál nejvíc partií v první lize. Za pár dnů mu bude jednačtyřicet a tohle je možná jeho poslední jaro ve velkém fotbale. Zajímá vás, jak žije? Jak ovlivnil kariéru Tomáše Součka? A co bude, až v lize skončí?
Velké příběhy často začínají nenápadně. Tenhle začal v prosinci 2008 na chodbě Ďolíčku, v sídle pražských Bohemians. „Ředitel? Poslední dveře vlevo,“ poradili neznámému černovlasému chlapíkovi, když poprvé přišel na stadion „klokanů“.
Josef Jindřišek našel poslední dveře vlevo, zaklepal, a jakmile vešel dovnitř, viděl neprostupný cigaretový oblak. Tehdejší ředitel Bohemians Jiří Steinbroch otevřel okno a dým se vyvalil z kanceláře ven. „Teprve pak jsem ho konečně uviděl, podali jsme si ruce a dohodli se na půlročním hostování,“ usměje se Jindřišek.
Teď je mu o třináct let víc, v lize nenajdete staršího hráče. Sedí na gauči doma v Bohdalovicích, vesničce pod Jizerskými horami, která je součástí Velkých Hamrů. Z malého šálku usrkává kávu, zapíjí ji vodou z vlastní studny a nostalgicky vzpomíná.
Do Bohemians přišel v necelých osmadvaceti z Olomouce vlastně jen na zkoušku, i trenér Pavel Hoftych tenkrát říkal: „Máme půl roku na to, abychom ho poznali.“
Dnes je z pilného záložníka vzor fotbalové věrnosti a legenda Bohemians. Ve své skromnosti by o sobě nikdy takhle nemluvil, ovšem v dějinách vršovického klubu patří na stejnou úroveň jako král fotbalových romantiků Antonín Panenka, charismatičtí trenéři Tomáš Pospíchal s Jiřím Rubášem nebo Zdeněk Prokeš, obránce ikonického týmu z jediné mistrovské sezony 1982/1983. Právě na Prokeše se Jindřišek dotáhl minulý týden: oba v zelenobílém dresu stihli 294 ligových zápasů, což se nikomu jinému nepovedlo. Mimochodem, bájný Prokešův rekord se nehnul od léta 85, kdy z Bohemians odešel do Mnichova 1860.
„I já se jednou zastavím a brzy mě přeskočí o sedm let mladší David Bartek. Tím ale neříkám, že si vyrovnání rekordu nevážím. Zaplaťpánbůh mi drželo zdraví, fotbal pořád miluju a všechno mi bylo nakloněné. Nikdy mi na Bohemce do očí neřekli: Josefe, už s tebou nepočítáme,“ vykládá Jindřišek. „Nejlíp mi bylo od třiatřiceti výš. Cítil jsem, že
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
