Sjíždíte po eskalátorech do zastávky pražského metra a vybafne na vás nálepka SK Slezská. Na záchodech jihomoravské benzinky to samé, akorát s nápisem King Baník. Před odjezdem ostravských fotbalistů na venkovní utkání na ně u autobusu na Bazalech čeká stará babička s přáním spousty štěstí. Na domácích zápasech zase nechybí nevidomý fanoušek David, kterému průběh komentuje vedle sedící kamarád. Tohle není póza, tohle je vášeň. Staletá. Kde se vzala? Přečtěte si text u příležitosti oslav výročí Baníku, které vrcholí tento týden.
Specifické prostředí. Určitě jste tohle slovní spojení v souvislosti s Baníkem a Ostravou slyšeli víckrát než u jiných klubů. Zatímco ke Spartě a Slavii sedí spíš přívlastek náročná, Slezsko je svérázné a… zkrátka specifické. Málokdo ale umí tento termín správně rozklíčovat tak, aby z něj nevzniklo prázdné klišé omlouvající neprosadivší se fotbalisty a neúspěšné trenéry.
„Přitom to není vůbec složité,“ přesvědčuje Roman Srkala, 49letý fanoušek s neuvěřitelným přehledem o klubové historii.
A začne vyprávět. „Místní fluidum – jak vy říkáte specifické – se tady táhne opravdu už od úplných prvopočátků. Horníci byli raubíři, drsná sorta lidí, která se s ničím a nikým nemazala. Oproti zbytku republiky fakt velký rozdíl,“ vrací se bodrý truhlář typickou ostravštinou na start dvacátého století.
Peprnější mluva či klasická výchovná facka byly na denním pořádku, vlastně se všeobecně vedl docela ostrý způsob života. Není divu. Ostrava tehdy nebyla pouze průmyslovou metropolí rakouské monarchie, ale také hlavním evropským centrem alkoholismu.
Po první světové válce pak město totálně ožilo fotbalem, protože byl pro havíře jedinou formou relaxu. „Žilo se jen prací a kopanou, od té doby je to tady takhle zakořeněné a přenáší se to z generace na generaci,“ říká Srkala.
Fanoušci SK Slezská byli od samotného vzniku, tedy de facto již od 8. září 1922, kdy vše začalo podpisem zakládající listiny v hostinci U Dubu, rebelové. Na Kamenci, kde se hrávalo, občas neváhali vyrazit rovnou na plochu, aby si s aktéry vyřídili, co se jim nelíbilo. Pěkně za čerstva.
Třicetitisícové návštěvy byly běžné, právě v té době se formovala pevná a hlavně velmi široká základna příznivců. A taky respekt okolí i daleko za hranicemi kraje.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
