Už se začínal smiřovat s tím, že si v Hamburku bude vydělávat jen na tréninku, do zápasu se nepodívá. Na poslední chvíli však přišlo vysvobození a třicetiletý stoper David Rozehnal, který upadl v nemilost trenéra Armina Veha, odešel na roční hostování do Lille.
Čas se krátil a vypadalo to, že David Rozehnal se nedočká vysvobození. „Ale pořád jsem věřil. Můj přestup do Lazia dopadl ještě později,“ usmívá se stoper. V poslední den přestupního termínu před ním však zčistajasna přistál záchranný kruh...
Vaše hostování v Lille se zrodilo dost narychlo, že?
„To ano. V úterý ráno jsem šel ještě na trénink Hamburku, po dvaceti minutách mě trenér zavolal, abych šel zpátky do šatny, že mám něco podepsat. Mezitím mi volal manažer, že je konkrétní zájem od Lille. Akorát to bylo podmíněné tím, že hned poletím na zdravotní testy. To jsem udělal, dopadly dobře, tak jsem odpoledne podepsal smlouvu.“
Takže jste vůbec neměl čas na rozmyšlenou?
„Pár minut ano. Mluvil jsem o tom s Peťkou (manželka – pozn. aut.) a rozhodl jsem se, že to po sportovní stránce bude lepší. Ani se nebylo moc o čem rozhodovat. Buď bych šel sem, nebo zůstal v Hamburku na tribuně. I když je to zase stěhování na rok a možná to trochu odnese rodina, dohodli jsme se, že to tak bude lepší.“
V Hamburku byste asi jen seděl na lavičce za peníze...
„No, na to se právě necítím. Ale na rovinu vám řeknu, že to bylo hodně blízko a už jsem se na to připravoval. V krajním případě bych byl jeden z nejlépe placených nehrajících hráčů v bundeslize.“
Asi před měsícem vám vedení dalo najevo, že s vámi nepočítá, vy jste z toho byl zničený. Jak dlouho jste se z toho dostával?
„Nějaký ten pátek jsem to trávil, ale bral jsem to jako fakt. Nevím, co k tomu trenéra vedlo, prostě mi to oznámil. Doteď to nechápu, asi tam bude nějaký špatný pohled na mě. Pro mě to byl šok, ale přemýšlel jsem o tom... Mám ještě na dva roky smlouvu v Hamburku, věděl jsem, že jsem nic špatného neudělal. Oznámili mi, že můžu jít, ale to jsem nechtěl za každou cenu. Jednak jsem tam koupil byt a začali jsme tam žít jako rodina, malý začal chodit do školky...“
„To ne, ale prostě jsem nechtěl pryč za každou cenu. Vím, že mám svou kvalitu, měl jsem na to, abych v Hamburku hrál. Bohužel, okolnosti, ať už jakékoli, mě k tomu nepustily. Nechtěljsem utíkat, byl jsem klidný a hledal řešení. To jsem našel teď a jsem spokojený, i když vím,že v soukromém životě to bude všelijaké.“
V minulé sezoně jste však byl hodně kritizovaný. Nemyslíte, že vám trenér Armin Veh nevěřil kvůli tomu?
„Já nevím. Jestli trenér bral to, že jsem byl kritizovaný novináři, což taky byla většina kritiky, myslím, že to je špatné. Neměl šanci poznat mě za ten měsíc, co jsme spolu pracovali. Já jsem se snažil makat, odvádět maximum. Říkal jsem si, že teď to tam prorvu a budu hrávat... Musel byste se zeptat jeho.“
Nakonec jste z Hamburku odešel na poslední chvíli. Doteď jste žádnou nabídku neměl?
„No, nějaká iniciativa z naší strany byla, nechtěl jsem půl roku sedět. Ale nechtěl jsem, aby to bylo na úkor herní kvality, rodiny, nebo, upřímně, ani finanční stránky. Měl jsem dobrou smlouvu v Hamburku, nechtěl jsem s ní jít dolů. Nebudeme si nic nalhávat, nějaký věk už mám. A to všechno se podařilo teď, i když to bylo na poslední chvíli.“
Smiřoval jste se už s tím, že v Hamburku zůstanete?
„Ani ne. Pořád jsem věřil. Můj přestup do Lazia byl ještě pozdější, podepisoval jsem v 11.30 večer. Ale počítal jsem i s tím, že budu trénovat s týmem a nebudu nastupovat. To byl ale problém Hamburku, ten by platil hráče, který nehraje.“
Těšíte se na působení v Lille? Ve francouzské lize, v Paris Saint-Germain, jste prožíval osobně nejlepší období kariéry...
„Těším se. Budu se opakovat jako na každém začátku nového angažmá... (směje se) Ale musím to říct, že mám dobrý pocit. Bavil jsem se s trenérem a prezidentem, jsou tam dva moji bývalí spoluhráči z Paříže, výborní kluci i hráči. Navíc je to blízko do Brugg i Paříže, kde ještě máme spoustu přátel. Teď jsem spokojený a všechno ze mě spadlo. Navíc budeme hrát i Evropskou ligu, to bude dobré. Poperu se o místo a budu mít větší šanci než v Hamburku.“
David Rozenal v souboji s Andreou Barzaglim z Wolfsburgu • Foto Reuters
V Lille jste na hostování bez opce. Dovedete si představit, že se do Hamburku vrátíte?
„Podle toho, jak vypadá ta smlouva, bude to asi tak. Momentálně o tom nepřemýšlím, soustředím se na tuhle sezonu, ale jsem na to připravený. Každopádně budu teď hrát co nejlíp tady, budu tady odvádět maximum.“
Kdybyste začal pravidelně hrát, pomýšlel byste znovu na reprezentaci?
„Rád bych reprezentoval. (povzdychne si) Myslím, že i přes tu kritiku mám na to, abych hrál. Zvlášť když je jeden z vyvolených stoperů zraněný...“
A proběhl nějaký kontakt mezi vámi a Michalem Bílkem?
„Ne, neproběhl. A ani nepředpokládám, že nějaký proběhne...“
