Česko - Gruzie 2:1. Zpátky mezi elitou! Šulc a Hložek trefili triumf ve skupině
Tohle si zaslouží pochvalu. Česko sebralo bank. V závěrečné partii Ligy národů svalilo neoblíbenou Gruzii 2:1 a sčítá jen samá pozitiva. S jedenácti body vyhrálo skupinu, vyhouplo se do elitní divize soutěže, ale především si téměř definitivně zajistilo místo ve dvoustupňové baráži o mistrovství světa 2026 v Severní Americe. To kdyby to snad nedopadlo v klasické kvalifikaci. Bravo, pánové!
V září národní tým na úvod Ligy národů ošklivě havaroval v Gruzii. Po trapném výkonu plném individuálních chyb a celkově těžkém týmovém selhání čelil po porážce 1:4 drsné kritice médií i veřejnosti. Zcela pochopitelně se po neúspěšném mistrovství Evropy zpochybňovala smysluplnost angažmá trenéra Ivana Haška. O dva měsíce později to samé mužstvo bere vítězství ve skupině. Od debaklu v Tbilisi vyhrálo tři partie, ve dvou remizovalo a jako bonus si zajistilo místenku do baráže o světový šampionát, po kterém Hašek tak moc touží.
Dost věcí se změnilo během říjnového srazu. Reprezentace přestala na bojišti s vyčkávanou, zahodila průměrnost a snažila se v zápasech o přísný diktát. Vrcholem nového uvažování uvnitř mužstva byla úterní vítězná partie v Olomouci. Triumf 2:1 nebyl dílem náhody, nýbrž enormní snahy konečně uspět a získat si na svoji stranu nedůvěřivé fanoušky.
Hašek v duelu o vše překvapil složením základní sestavy. Přesněji na jednom místě. Pod hrotem, na kterém se místo vykartovaného Tomáše Chorého činil Jan Kliment, se pohyboval místo unaveného Lukáše Provoda borec z Hoffenheimu Adam Hložek.
Byla to trefa. Dvaadvacetiletý kluk, který už měl dávno být hvězdou týmu, se v reprezentaci soužil. V předchozích devětatřiceti startech nasbíral jen dvě branky proti Bělorusku a Černé Hoře. Stabilní místo v základní sestavě neměl pod předchozím koučem Jaroslavem Šilhavým, ani nyní pod Haškem. V Olomouci však, a zaplaťpánbůh za to, vystřihl ve čtyřicátém startu suverénně nejlepší part. Už ve třetí minutě se prohnal okolo gruzínského Giorgiho Gvelesianiho a posunul míč na Klimenta, který noblesní patičkou vyzval k úvodní trefě Pavla Šulce.
Výtečný start zápasu rozpumpoval zmrzlé tribuny, a Hložek se v takové atmosféře cítil moc dobře. Když Češi přečkali následný tlak Gruzínců, vtrhl jako pohádkový nebojsa do obrany soupeře, driblinkem vycvičil tři protihráče, ten čtvrtý mu podrazil nohy. Stalo se tak zhruba půl metru od hrany vápna. Pak se sám postavil k trestnému kopu a vysoce chytrou ranou po zemi nachytal hvězdu EURO, gólmana Giorgiho Mamardašviliho.
Na Hané bylo veselo, Ivan Hašek vymrštil ruce k nebi, na tribunách se skákalo v rytmu tradičního popěvku Kdo neskáče, není Čech.
To nejtěžší ale mělo teprve přijít. Předzvěstí problémů byla nastřelená tyč neapolským bohem Khvichou Kvaracchelijou. Krátce poté mohl přidat třetí kus Kliment, ale tentokrát máchl rukou proti míči Mamardašvili a dal vzpomenout na zázračné zákroky, které předváděl v Německu.
Do druhé půle Česko opět vstoupilo solidně, energicky, bez strachu. Jenže si po hodině hry nepohlídalo Georgese Mikautadzeho, který z voleje trefil bezpečně k tyči.
A v samém závěru se děly věci. Před Matějem Kovářem to dvakrát pořádně hořelo. Gólman však vytáhl skvělý zákrok a další ránu skluzem zablokoval zastupující kapitán Tomáš Holeš. V největší šanci pak zachytil na čáře patičku Zivzivadzeho a dorážce do prázdné branky zamezil v poslední chvíli Jan Bořil.
Za chvíli byl konec. Česko vyhrálo 2:1 a bere tunu bonusů.
