Celý Janov se pomalu sbírá z tragédie po zřícení mostu Ponte Morandi. Katastrofa, jež nedávno zmařila čtyřiatřicet lidských životů, velmi zasáhla i českého záložníka Jakuba Jankta. „Jel jsem po mostě den předtím ve stejný čas. Kdyby ke zřícení došlo dřív…,“ radši nedomýšlí okolnosti hráč Sampdorie, jednoho ze dvou janovských klubů v Serii A.
Měsíc byl s novým týmem, kam přestoupil z Udine, na soustředění. Tři dny poté, co se vrátil do Janova, došlo k šílenému neštěstí. Část obřího mostu Ponte Morandi nevydržela a k zemi se z výšky pětačtyřiceti metrů zřítily desítky aut. „Až jsem si říkal, jestli jsem Janovu nepřinesl smůlu,“ hleděl Jakub Jankto do země během rozhovoru na pondělním srazu národního týmu před vstupem do Ligy národů s Ukrajinou a přátelským utkáním v Rusku.
Sám měl kliku. Možná životní. Před most jel den předtím, dokonce v podobný čas. „Byl to docela šok. Hodně mě to zasáhlo, i proto, že jsem měl docela štěstí. Kdyby ke zřícení došlo o den dřív… Každopádně to byla velká tragédie pro celý Janov. Neumím si ani představit, co rodiny zemřelých musejí prožívat. Most byl v tu chvíli úplně plný,“ říkal.
I proto v Sampdorii, fotbalové pýše Janova, chtějí lidem aspoň částečně vrátit radost do života kvalitními výsledky. A to se jim daří. V prvním domácím zápase Serie A vyřídili 3:0 extrémně silnou Neapol 3:0.
„Snad jsme fanoušky vysokým vítězstvím nad Neapolí trochu potěšili. Následky tragédie jsou totiž pořád hodně živé. Proto musí klub i celé město držet pospolu. S Neapolí to byl to velkej zápas. Podařilo se nám hodně věcí, v zápase jsme byli dominantní. Přišel skoro plný stadion, ukázali jsme, že umíme hrát výborný fotbal,“ pochvaluje si i přesto, že do zápasu nezasáhl a zbyla na něj role pouhého náhradníka.
Kyselý ale není. Sezonní premiéru si střihl v Udine. Utkání s bývalým zaměstnavatelem mu nevyšlo. Za prvé: diváci na něj při každém kontaktu s balonem nenávistně pískali. Za druhé: zápas mu herně nevyšel. Proto očekával, že proti Neapoli se na něj nedostane. To mu ale náladu nezkazilo. Prostředí v Sampdorii si maximálně pochvaluje, stejně tak metody jednapadesátiletého trenéra Marka Giampaola.
„Má úplně jinou vizi, celé pojetí fotbalu je hodně odlišné od Udine. Zvykám si. I když jsem nyní nehrál, tak věřím, že tuhle sezonu mohu hrát hodně dobrý fotbal,“ věří si Jankto.
V Udine byl zvyklý spíš bránit a vyčkávat na rychlé kontry do rozhozené obrany. Sám připouští, že to byl fotbal tak trochu na náhodu. Giampaolo vyznává jiný přístup. Po svých podřízených chce vysoké držení míče, kombinaci a maximální tlak na soupeře. „Taktických změn je opravdu hodně. Pokud ale budu trénovat jako doposud, určitě se na mě zase dostane. Po reprezentační pauze máme ve třinácti dnech pět zápasů, sestava se bude točit a já musím být připravený,“ říká.
Česká reprezentace se sešla v pondělí na srazu před zápasy s Ukrajinou a Ruskem. Jankta potěšilo, kolik se na srazu vyrojilo hráčů ze Slavie. V souboru Karla Jarolíma jich je celkem osm. „Skoro celá sestava by mohla být slávistická,“ rozpustile prohodil dvaadvacetiletý rychlík. „Jsem trochu překvapený, kolik kluků ze Slavie tady je, ale pro mě dobrý. Jsem taky slávista. Jestliže se jim daří a mají na reprezentaci, tak je to samozřejmě fajn.“
