Látal o námluvách se Slavií: Zbyli jsme dva, ale Gliwice o mě stály
Byl to pro celou polskou Ekstraklasu šok, když se doslova pár hodin před startem nové sezony trenér Radoslav Látal rozhodl, že opustí svůj Piast Gliwice. A nastal druhý šok, když se na samém konci srpna do Gliwic zase vrátil. Teď se snaží polský celek znovu nastartovat, Piast začal sezonu mizerně. Látal ale věří, že do elitní osmičky polské ligy, která si to v závěrečné fázi sezony rozdá mezi sebou o poháry, gliwický klub nakonec proklouzne.
Určitě si na gliwický příběh z minulé sezony pamatujete. Klub, který patřil mezi aspiranty na sestup, pod vedením Radoslava Látala zázračně ožil, bojoval o titul a nakonec skončil v Ekstraklase druhý. Byla to senzace. Nic takového se v této sezoně opakovat nebude. Taky proto, že Piast opustily obě české opory, Kamil Vacek a Martin Nešpor.
Když jste v červenci Piast opustil, nechtěl jste důvody vůbec komentovat. Situaci nerozuměli ani polští novináři. Můžete tedy dnes s odstupem říct, proč jste se zničehonic rozhodl odejít?
„Vrátím se k tomu jen krátce. Možná už víte, že v klubu došlo v létě k určitým problémům. A lidé, kteří mě do Piastu přivedli a stáli za mnou, po těchto problémech v klubu skončili. Já se rozhodl skončit taky. Trenérovi, který za sebou nemá lidi, kteří ho přivedli a kteří mu věří, se prostě pracuje těžko. To je všechno, co k tomu chci i s odstupem říct.“
Proč jste se pak rozhodl k návratu?
„Tím hlavním impulzem bylo, že se do klubu vrátil ten původní majitel, který mě tam přivedl. Vrátil se a chtěl mě za každou cenu zpět.“
A vy jste neváhal?
„Ale váhal, a jak! To rozhodnutí zase se tam vrátit bylo strašně těžké. Znáte to, do stejné řeky dvakrát nevstoupíš. Jednou jsem se rozhodl odejít a myslel jsem, že je to defi nitivní krok. Takže to zdaleka nebylo tak, že mi zavolali a já jsem kývl. Navíc do toho začaly promlouvat i jiné okolnosti.“
Tipnu si. Oslovila vás Slavia…
„Máte pravdu. Teď už o tom asi můžu mluvit. Dostal jsem nabídku ze Slavie. A to je klub, který má velké jméno. Musím říct, že to jednání ze strany Slavie bylo velice korektní. V tu chvíli se mi zpátky do Gliwic opravdu nechtělo. I z tohoto důvodu.“
Proč jste se tedy trenérem Slavie nakonec nestal?
„Protože jsem se rozhodl odejít do Gliwic.“
Takže jste Gliwice upřednostnil před Slavií?
„Ne, tak to říct nelze. Slavia jednala s několika kandidáty. Což jsem věděl, znovu říkám, že to jednání se Slavií bylo velice korektní a otevřené. Absolvovali jsme několik schůzek, řekli jsme si, co od sebe můžeme čekat. To víte, někdo o mně říká takové věci, někdo zase takové. Řekl jsem lidem z vedení Slavie, jaký opravdu jsem. Že jsem impulzivní a měnit se už nebudu. Myslím si, že ve finální fázi jsme, pokud se bavíme o Slavii, zbyli už jenom dva kandidáti. Pokud se nemýlím. Jenomže ten tlak z Gliwic byl tak enormní, manažer za mnou dokonce osobně jezdil, že jsem se rozhodl jít.“
To za vámi jezdil až do Olomouce?
„Ano. Zničehonic byl najednou před mým domem.“
Jak jste reagoval, když jste to zjistil?
„Vůbec jsem to tehdy nečekal, bylo to neohlášené. Na jednu stranu jsem si toho hrozně vážil, na druhou stranu jsem nevěděl, co říct, protože jsem se fakt vracet nechtěl. Nakonec mě ale přesvědčili. I tím, že mi řekli, že ten klub chtějí posunout dál. Řekli mi své plány. A protože jsou to lidé, se kterými jsem spolupracoval, a oni se do Gliwic vrátili, věřím jim. A tak jsem se rozhodl pro návrat.“
Mimochodem, údajně o vás stála i Sigma Olomouc, které se začátek sezony nepovedl…
„I to je pravda. Nějaká úvodní oťukávací jednání proběhla. Ale Sigma mezitím pod vedením Vaška Jílka zabrala, už šlape, takže se dál nebylo o čem bavit.“
Konec s asistentem? Nemluví se o tom snadno
Gliwice jste přebíral u dna tabulky. Hned v prvním zápase s Górnikem Leczna to vypadalo na váš velký návrat, vedli jste už 3:0…
„A skončilo to 3:3. To byl hodně trpký začátek. Ještě v devadesáté minutě jsme vedli 3:1. A závěr jsme totálně nezvládli.“
Načež jste prohráli v Krakově, ale v dalších třech utkáních jste nasbírali sedm bodů. Může to být začátek cesty, která nakonec vyústí v podobný konec, jakým skončila minulá sezona?
„Myslíte druhým místem? Tak tohle v žádném případě neočekávejme. Zaprvé se podívejte, jakou máme po dvanácti kolech ztrátu. A zadruhé, v Gliwicích se prostě v létě něco dělo a příliš to tady nefungovalo. To se odrazilo i na kvalitě kádru. My prostě nemáme tak silné mužstvo, jako jsme měli v minulé sezoně. Hlavně proto, že jsme ztratili Kamila Vacka s Martinem Nešporem a nedokázali jsme je nahradit. Příběh z minulé sezony se opakovat nebude.“
Takže cílem je záchrana?
„Cílem je dostat se do té horní osmičky. Víte, že polská liga se na jaře rozdělí na dvě poloviny. Když se dostaneme do té první, bude to velký úspěch. Majitel klubu řekl, že pokud se do ní probojujeme, bude to stejný úspěch jako to jarní druhé místo.“
Jste impulzivní člověk, sám to o sobě víte. Když si tu situaci z července vyhodnotíte teď s odstupem, jednal byste stejně? Nebylo to od vás právě impulzivní a tedy nepromyšlené jednání?
„Nebylo. Udělal bych to znovu. A kdyby se ta situace takovým způsobem opakovala desetkrát, udělal bych to tak desetkrát. V klubu se stalo, co se stalo, lidé, kteří za mnou stáli, odešli. Já cítil, že musím odejít taky. Byl to správný krok.“
Jiří Neček, váš tehdejší a dlouholetý asistent, se po vašem odchodu rozhodl v Gliwicích zůstat a převzít po vás funkci hlavního kouče. To způsobilo vážnou trhlinu ve vašem vztahu. Myslíte si, že se ještě někdy ke spolupráci vrátíte?
„Už asi těžko. Nějak jsme se rozešli, vydali jsme se svou cestou a naše spolupráce skončila.“
Z vašeho hlasu je cítit zklamání…
„Nemluví se mi o tom snadno. Ale Jirka se tehdy rozhodl zůstat, měl na to právo. Když se po deseti letech spolupráce takhle s někým rozejdete, mrzí to. Ale tak to je a já o tom víc mluvit nechci.“
