Rychlost není všechno | iSport.cz
25. srpna 2007 • 00:00

Rychlost není všechno

Autor: RENÉ MACHÁLEK



Jiří Jeslínek má rád teplo a v jídle se omezovat nemusí Jiří Jeslínek Kladno muž 3. kola PRAHA - Přítelkyně, kamarádi, rychlá auta. A taky fotbal. Bez toho si devatenáctiletý útočník JIŘÍ JESLÍNEK nedovede život představit. Jeho kariéra připomíná rychlodráhu, houpačku a kolotoč v jednom - rychle nahoru, dolů, a pořád dokola. Běhavý mladík si ale nestěžuje a pomalu si plní své sny. Naposledy třeba Žižkovu vstřelil dva góly a stal se Mužem 3. kola Gambrinus ligy. * Útočník jste hodně rychlý, jak je to ale s vámi v životě? "Někdy jsem klidnější a někdy zase zbrklý. Třeba na škole jsem žádný rychlík a sportovec nebyl. Učitelé tělocviku byli v pohodě, znali tátu, neměl jsem problém. Tedy až jednu věc." * Prozradíte jakou? "Mám zkrácený svaly, takže si nedosáhnu v předklonu na špičky nohou. V protahování jsem nejhorší. Takže se mi sice líbí, když někdo oslaví gól saltem, ale toho se ode mne nedočkáte." * To vás sice může trochu mrzet, jinak si ale přání dokážete plnit. Prý máte slabost pro rychlá auta... "Mít auto sporťáka, to byl sen, který jsem si splnil. Když jsem dostal šanci ve Spartě, tak se mě ujal Tomáš Sivok a s jeho pomocí jsem si koupil BMW, dvoulitr. Po čase se mi začala líbit Mazda RX8. Tu mi pro změnu prodal za slušnou cenu Lukáš Zelenka. Mám rád rychlost, když jsem to auto získal, občas jsem na semaforech s někým závodil." * Prozradíte, jaký máte rychlostní rekord? "Zkusil jsem jet 230, ale jen na místě, kde jsem věděl, že nikoho neohrozím, a taky mě tam nikdo nechytí. Ale to už je pryč. Musím říct, že jsem se hodně zklidnil. V době, kdy jsem byl zraněný, tak jsem si uvědomil, co je opravdu důležité. Tehdy bych dal všechno na světě za to, být zdravý. Teď si prostě jedu, pustím si pohodovou muziku a mám jasno v tom, že rychlá auta nejsou všechno." * Možná byste teď raději uvítal, kdyby se rychleji rozjela i vaše kariéra... "Naskočil jsem ve Spartě, zahrál si i Ligu mistrů. Pak mě ale klub posílal na hostování. Vždycky na půl roku, sotva jsem poznal kamarády, už jsem musel pryč. Ale na Budějovice pořád vzpomínám. Tam jsem poznal kluky, kterým jsem mohl třeba v jednu v noci zavolat a oni mě odvezli, kam jsem potřeboval. To jsou opravdoví kamarádi. Pro takové lidi se i já snažím udělat všechno. Co se týče fotbalu, pro mě je teď hlavní, abych hrál a prosadil se tady na Kladně." * Určitě jste si za svůj výkon proti Viktorii dopřál nějakou odměnu a oslavu. Jaká byla? "Rychlá. (usměje se) Dal jsem si ve VIPu guláš, colu a jel domů. Co se týče jídla, tak se nijak omezovat nemusím. Klidně si dám vepřo knedlo zelo a s váhou to nehne. Mám pořád stejně, ať makám, nebo víc odpočívám." * Zdá se, že umíte i zvolnit. Jak to vypadá, když rychlík jako vy ubere plyn? "S kamarády zajdu třeba na bowling. Když jsem byl dlouhodobě zraněný, tak jsme s kámošema hráli fotbal na playstationu. Dal jsem si do týmu sám sebe a navolil si nejlepší vlastnosti. (směje se) Aspoň jsem si zahrál s Cristianem Ronaldem nebo s Drogbou. To je zabiják, který se mi líbí." * Vypadá to, že bez kamarádů nedáte v životě ani ránu. Prý jste přes jednoho z nich poznal i současnou přítelkyni. Je to pravda? "Jednou byl u mě na Silvestra Martin Fenin a další rok jsem jel já k němu. Tam jsem se taky seznámil se svou současnou přítelkyní, jsme spolu už čtyři roky a je moc super." * Vaši fotbaloví kamarádi vám pomalu mizí do ciziny, jakou ligu byste si chtěl jednou zahrát vy? "Co vím třeba od Honzy Šimůnka, tak Německo je v pohodě. Hrajete kvalitní soutěž v zahraničí, ale když se vám zachce, za chvíli jste doma. Na druhou stranu mám rád teplo. Každou zimu i v létě jedeme s kamarády na pár dní do Egypta, takže v tomhle směru by mi asi nejlíp sedělo Španělsko nebo Itálie. Ale na tohle je brzy, zatím se musím prosadit tady v Česku."

Témata: 
Články odjinud


Články odjinud