Středeční jednání v kauze okolo Romana Berbra byla nečekaně rychlé. Vypovídal pouze bývalý sudí Marek Janoch, který se doznal k tomu, že coby rozhodčí přijal úplatek ve dvou zápasech - Vyšehrad - Litoměřice (červen 2019) a Vyšehrad - Ústí nad Orlicí (květen 2019). Na výpověď Martina Pýchy nakonec nedošlo, jeho obhájkyně se omluvila. Soudce překvapil postup bývalého rozhodčího a upozornil, že průtahy mohou protáhnout vynesení rozsudku.
„Celé záležitosti velmi lituji,“ zahájil Janoch četbu svého prohlášení z předem připravených papírů. Další výpověď soudce, žalobce i obhájců ostatních obžalovaných odmítl. Zaskočil tím soudce Vladimíra Žáka. „Měl jsem na vás připravenou řadu otázek,“ uvedl předseda senátu.
Konstatoval, že si dovede obtížně představit schvalování dohody, pokud Janoch odmítá další výpověď, byť na to má jako obžalovaný právo. Janoch se totiž vyjádřil jen k zápasům, kde se podle obžaloby jednalo o přijetí úplatku. Vynechal ale zcela prohlášení o fungování organizované zločinecké skupiny, která se podle obžaloby na ovlivňování zápasů podílela. „A to je ta daleko závažnější věc,“ řekl Žák.
„Obžalovaný nemá povinnost vypovídat, zároveň platí zásada zákazu sebeobviňování. Může uzavřít dohodu a může být schválena i bez výpovědi obžalovaného, to problém není. My jsme jenom chtěli ověřit základní postoj, jestli obžalovaný v danou chvíli uzavírá dohodu s plným vědomím rozsahu té věci, ke které se doznává, která je poměrně závažná. Jestli je to skutečně svobodná vůle a vědomí všech následků,“ řekl ČTK po jednání Žák.
Janochovu výpověď si přišel poslechnout i Berbr, ačkoliv po své úterní výpovědi požádal o další projednávání věci ve své nepřítomnosti. Připustil ale, že na některé jednací dny se dostaví. „Marek Janoch byl dobrý rozhodčí, určitě nebyl v žádné organizované skupině,“ řekl Berbr. Pokud Janoch podepsal dohodu i vině a trestu, vnímá to Berbr jako zcela účelové jednání.
Berbr stál podle obžaloby v čele organizované skupiny, která se v letech 2019 a 2020 podílela na ovlivňování deseti zápasů třetí a druhé ligy. Kromě něj je obžalovaný také bývalý sportovní ředitel Vyšehradu Roman Rogoz, rozhodčí Tomáš Grímm, bývalý prvoligový hráč Michal Káník a další rozhodčí, delegáti či fotbaloví funkcionáři. Berbr se navíc s dalšími lidmi zpovídá ze zpronevěry za vyvedení peněz z Plzeňského krajského fotbalového svazu. Za vedoucí pozici v organizované zločinecké organizaci mu hrozí až 12 let vězení.
Berbr jakoukoliv vinu při úterým několikahodinovém obsáhlém čtení svého prohlášení opakovaně rezolutně odmítl a označil obžalobu za vykonstruovanou. Dohodu o vině a trestu chce uzavřít pět obžalovaných.
Soudní jednání je naplánované na celkem 45 dní až do prosince. Soudce Žák ale dnes ČTK řekl, že si začíná myslet, že do konce roku se rozsáhlý případ nepodaří uzavřít. „Trochu se nám to zvrtává,“ připustil v jednací síni. Podle plánu už mělo být po dnešku vyslechnuto pět obžalovaných, hovořili ale zatím jen tři. Berbr, Hájek i Janoch přečetli svá prohlášení a dál odmítli vypovídat. Jednání pokračuje ve čtvrtek výpovědí Káníka, který rovněž projevil zájem o uzavření dohody o vině a trestu.
Soudce Žák přerušil jednání do úterního dopoledne. Od devíti ráno je na programu výslech čtyř osob - Jany Štychové (bývalá rozhodčí, obžalovaná za přijetí úplatku, osmiměsíční podmínka a peněžitý trest 200 000 korun), Jiřího Musila (bývalý rozhodčí, osm měsíců podmínka a peněžitý trest 140 000), Miloše Vitnera (osm měsíců podmínka, 200 000 pokuta) a Zdeňka Kovala (osm měsíců podmínka, 200 000).
Výpověď Petra Tarkovského skončila, Roman Berbr ji v soudní síni sledoval i poslouchal, ale nevyužil možnosti se k ní vyjádřit. Jednání je přerušeno do úterního dopoledne, v plánu je výslech dalších čtyř osob.
Soudce Žák pokračuje: „Když se o celou situaci zajímala policie, být vámi, zajímalo by mě, na co byly ty peníze, k čemu byly určené. Chtěl bych mít co nejvíc informací. Proč si (Káník) vybral mě, co je to za peníze, abych to mohl řešit. Proto jsem se ptal, zda jste se dodatečně nezajímal o to, na co ty peníze byly určené.“
Tarkovský zmiňuje, jak se dostal do kontaktu s Michalem Káníkem, bývalým fotbalistou a funkcionářem, který patří mezi hlavní obžalované. Káník žije s jeho sestrou a požádal ho, aby mu pomohl s financemi. Tarkovský přeposílal peníze, které mu od Káníka přišly na účet, dál. Tvrdí, že z toho neměl žádnou provizi. „Netuším, nebavili jsme se o tom,“ odpovídá na otázky soudce, z jakého důvodu Káník využíval jeho účet pro přeposílání peněz.
Soudce Žák se diví, jak je možné, že Tarkovský nedokáže přesně odpovědět na to, že nevěděl, proč chodí peníze na jeho účet. S Káníkem se znal zhruba čtyři roky. „Dodnes nevím, čím se přesně živil," říká i přes to, že Káník žil s jeho sestrou.
„Potřeboval pomoct, neřešil jsem, kdy peníze přijdou," říká Tarkovský, načež reaguje soudce. „Peníze přišly 4. září, ve stejný den se z účtu začaly vybírat," dodává. Tarkovský měl vybrané peníze předat Káníkovi asi třikrát.
Soudce Žák: „Na váš účet dorazilo celkem milion tři sta tisíc, konkrétně dvakrát 650 000. Když vezmu vybírané částky, vybral jste 1 270 000, což není celá částka 1,3 milionu. Schází tam třicet tisíc. Vydal jste o třicet tisíc méně, než vám přišlo na účet. Přitom říkáte, že jste z toho neměl žádnou provizi." „Já jsem vybral všechno, nenechal jsem nic," trvá na svém Tarkovský.
Program soudního líčení v kauze Romana Berbra a dalších obviněných pokračuje výpovědí Petra Tarkovského. Za legalizaci výnosů z trestné činnosti z nedbalosti mu byl navržený trest osmi měsíců podmíněně a peněžitý trest 75 000 korun.
Petru Tarkovskému je v síni velmi špatně rozumět, zatím se ho soudce dotazuje na majetkové poměry, otázky zdravotního stavu a zda je ochotný vypovídat. „Ano,“ reagoval Tarkovský.
SHRNUTÍ výpovědi zástupce Slavoje Vyšehrad JUDr. Jana Röslera:
- Pokud Roman Rogoz uplácel rozhodčí, bylo to bez vědomí majitele Vyšehradu Jaroslava Klímy. Rogoz od klubu dostával pravidelnou mzdu a měl vymezené kompetence podobné sportovnímu řediteli.
- Roman Berbr vnímal Romana Rogoze jako čistě sportovního ředitele Vyšehradu. Oficiální pozice v klubu, jak u soudu popsal Rösler, byla konzultační činnost, klub měl smlouvu s Rogozovou firmou a na té bázi fungovala vzájemná spolupráce.
- Vyšehrad hrající Pražský přebor, kam spadl ze třetí ligy po rozhodnutí etické komise, je aktuálně bez větších finančních prostředků. Trest od etické komise klub dle Röslera zničil.
- Rösler u soudu řekl, že Berbra nevnímá jako člověka, který by z tehdejší pozice místopředsedy FAČR jednal protiprávně a který by ovlivňoval nasazování rozhodčích a výsledky jednotlivých utkání.
Soudce Žák dopolední jednání ukončil. Po pauze ve 13 hodin bude následovat výpověď Petra Tarkovského. Ten je souzený za legalizaci výnosů z trestné činnosti z nedbalosti, od soudu má navrženou osmiměsíční podmínku a trest 75 000 korun.
Na závěr dopoledního programu se ke slovu dostal Roman Berbr, který celou výpověď zástupce Vyšehradu JUDr. Jana Röslera bedlivě poslouchal.
„Nejprve bych se vyjádřil ke jménu Maritnec. Byl sekretář Vyšehradu, pro nás nejčastějším stykem pro FAČR. Zastupoval všechny týmy Vyšehradu. Pro nás to byl administrátor, co s námi jednal za týmy od žáčků po áčko.“
„Druhá věc, jak jsem vnímal pana Rogoze. Vnímal jsem ho z pozice FAČR jako sportovního ředitele, tak mi ho představil Jarda Klíma. Není možné z pozice FAČR kontrolovat každou smlouvu, jak to má s klubem. Bral jsem ho tak, že mluvil za Vyšehrad.“
„Co se týká formálních změn rozhodčích? Jednoznačně to bylo na aktivu klubů. Tam jsme řekli, že kterýkoliv klub může požádat o změnu.“
Ptá se pan Novotný, obhájce Vyšehradu:
Poskytoval klub finanční prostředky panu Rogozovi na uplácení rozhodčích?
„Vůbec ne. Od pana Klímy byl stanovený objem na výplaty hráčů, jaké byl pan Klíma schopný zajistit. Cokoliv navíc si musel pan Rogoz nechat schválit a věděl, že mu to pan Klíma neschválí. Pokud nějaké peníze na cokoliv vydával, musel to vydávat ze svého. On dostával od klubu pravidelný příjem.“
Berbrův obhájce Sýkora se ptá zástupce Vyšehradu na svého klienta a jeho pozici ve fotbale. „Vím, kdo pan Berbr byl. Mediální pověst, jaká ho provázela... Uvnitř hnutí to vypadá trošku jinak, než se píše. Považoval bych to až za nespravedlivé. Z pohledu klubu jsme od něj nic nezákonného nezaznamenali.“
Sýkora se ptá: Ovlivňoval pan Berbr rozhodčí? „Těžce se na to odpovídá. Pokud vezmeme v úvahu, že FAČR je vrcholný orgán českého fotbalu. Neumím si to moc konkrétně představit, nevím, jak by mohlo nasazování rozhodčích někoho udržet ve výkonném výboru. Je to demokraticky volený orgán, nasazení někoho na jedno nebo více utkání, to považuji za absurdní. Ovlivňování z jeho strany jsem nezaznamenal."
Soudce Žáka zajímá, jaké sankce Vyšehrad dostal od FAČR. „Klub byl úplně zničený a popravený,“ odkazuje zástupce Vyšehradu na trest od Etické komise, kvůli kterému někdejší druholigový klub hraje dnes Pražský přebor.
Soudce žák se táže na etický kodex FAČR, zda s ním klub seznamoval své hráče. „Nechtěli jsme, aby hráči brali úplatky, aby sázeli na zápasy. Platí tady to: Neber úplatky, neber úplatky... Ale ve fotbale to je jasná záležitost, tím nemyslím Ivánku, kamaráde," odkazuje na korupční aféru Ivana Horníka. „Snažím se respektovat formální stránku, víc jsme tomu nevěnovali. Všichni vědí, co nesmí dělat."
Otázka na sázení hráčů. „Že bych měl podezření na to, že se sází. Když se první informace objevily, byli jsme z toho překvapení. Že hráč udělá špatný výkon, to se může stát. Že někdo udělá opakovaně špatný výkon, to byly důvody, proč se pan Klíma rozešel s některými hráči, to byla jeho moc."
Jaká byla role pana Rogoze ve Vyšehradu? „Byl sportovním manažerem klubu. Tedy mohl předjednávat angažmá hráčů, případně jejich odchody, sestavoval kádr. Rozhodující úkony ale činil pan Klíma. Měl od něj jasně daný objem mzdových prostředků určené pro hráče. Pan Rogoz neměl možnost někomu slíbit plat, aniž by to měl s panem Klímou předjednané. Setkával se s řadou odpovídajících partnerů ve fotbale a hovořil s nimi.“
Jaké byly vztahy Vyšehradu například s panem Peltou? „Vůbec nevím, o tom nevím absolutně nic, to se omlouvám,“ reaguje zástupce Vyšehradu. „Fotbal mám rád, ale nejsem majitel, trenér ani funkcionář klubu." Nedokáže konkrétně reagovat ani na další doplňující otázky soudce Žáka, často odkazuje na to, co je uloženo ve spisu.
Roman Berbr sleduje dění u soudu většinu dobu se založenýma rukama a soustředěným, přísným pohledem. Vypadá klidný a snaží se poslouchat dialog mezi zástupcem Vyšehradu a soudcem Žákem, který se doptává například na majitele Klímy a jeho vztah s ostatními tehdejšímu funkcionáři nebo členy realizačního týmu klubu.
K oznámení trestu Etickou komisí pro Vyšehrad došlo krátce před Vánoci 2021. „Trest je drakonický. Znamenalo to zničení A týmu i obrovsky závažné poškození klubu. Je zničená dvacetiletá práce prezidenta klubu Jaroslava Klímy. Ve Vyšehradu zůstali jenom věrní. Naštěstí dětí je tam dost, takže budoucnost je zajištěná."
Soudce Žák se doptává na fungování ve Vyšehradu.
Jaký měl pan Martinec (sekretář) vztah k A mužstvu a panu Rogozovi? „K áčku takový, že pouze registroval profesionální smlouvy hráčů, co tam byli, staral se o běžnou agendu - zápisy, přestupy, komunikace s FAČR. Víc toho nedělal.“
A vztah s panem Rogozem? „Myslím že by bylo lepší, kdyby nám to řekl pan Rogoz. Ale jestli měl pan Martinec nějaký podíl na tom, jak se tvoří sestava, tak neměl.“
V závěru výpovědi došel zástupce Vyšehradu až k současnému stavu klubu. Zmiňuje tvrdý trest od Etické komise FAČR, která v prosinci 2021 vyřadila klub ze třetí ligy a přeřadila ho od sezony 2022/23 do Pražského přeboru. „Klub byl do té doby hráčsky a organizačně vybavený, funkční a schopný dobrých výsledků. To nezpůsobila činnost pana Rogoze. Jenže kdo by pak spolupracoval se stíhaným klubem. Naše odvolání bylo etickou komisí zamítnuto, klub hraje v současnosti Pražský přebor a úspěšně. Ale bohužel je to realita, kam se dostal. Klub má mládežnické týmy, to je důežitá věc. Klub už byl potrestaný velice tvrdě.“
Pokračuje výpověď zástupce Vyšehradu. „Klub jsme postupně profesionalizovali. Na pravidelných poradách se řešilo všechno, nešlo, aby si někdo dělal, co chce sám, aniž by to nesodsouhlasil pan Klíma nebo k tomu nedal pokyn. Takhle byly stavěny i smlouvy o poradenské činnosti s panem Rogozem. Nemohl dělat nic bez toho, aniž by to pan Klíma neodsouhlasil.“
Přechází k druholigové sezoně 2019 a 2020 a únorovému přátelskému duelu Slavoje Vyšehrad s Motorletem, které mělo být ovlivněno za účelem sázek. „Šlo o derby, v němž si hráči moc nedarují. Ovlivnění utkání bylo zcela mimo možnosti klubu. Pokud se na něčem dohodli hráči, nedovedu si představit někoho nařknout bez důkazů. Za mě je to absurdní situace, kdy si trenér zkouší hráče, mění sestavu. Jakou by klub měl motivaci na tohle utkání sázet a vůbec nevím, kde by se na takové utkání dalo vsadit."
Zástupce Vyšehradu ve své výpovědi vysvětluje fungování klubu od sezony 2018/19 a začlenění Romana Rogoze do fungování klubu. „Naše pravidelné porady byly taktického charakteru, řešila se sportovní stránka, nikoliv nasazování rozhodčích (ukazuje soudci zápis z jedné porady z února 2019). Bylo to v této sezoně poprvé, co měl Vyšehrad ve vedení jiného člověka, než je sám pan Klíma (prezident klubu). Důvody byly takové, že klub měl postupové ambice do vyšší soutěže a přecházel do profesionální úrovně. Všichni hráči začali trénovat dvoufázově. Snažili jsme se o postup, tomu musely odpovídat podmínky v klubu. Finanční podmínky hráčů, zázemí klubu, zajištění zdravotní péče, stravování a další věci. Roman Rogoz měl výraznou zkušenost s profesionálním fotbalem, celou řadu kontaktů. Fungoval jako sportovní manažer.“
