Berbr u soudu komentoval řeči sudích, vinu odmítli: Úplatek? Rogoz blábolil

Jak jste vnímal postavení pana Svobody?
Grímm: „Nazval bych ho jedním slovem, lobbistou."

Měl podle vás nějaké oficiální postavení?
Grímm: „Byl něco jako poradce ve Viktorii Plzeň, ale v jaké pozici přesně, to nevím."

Soudce Žák se ptá:

Proč jste finanční nabídky na ovlivnění zápasu nenahlásil policii? Třeba první nabídku Radotína.
Grímm: „Určitě to byla chyba."

Koho jste vnímal jako svého nadřízeného?
Grímm: „Určitě pana Berbra. On rozhodoval, kdo bude v komisi rozhodčích. Byl to místopředseda FAČR, když se listiny schvalovaly, lobboval za to, aby se schválila jména, jaká chtěl."

Kdy vznikla povinnost volat po zápasech panu Berbrovi?
„Snad odjakživa. Určitě deset let to tak fungovalo."

„Co se týče fotbalu, Rogoz chtěl pomoci Vyšehradu do druhé ligy a v tom mu dle mého názoru pomáhal Káník,“ sdělil Grímm.

Soudce Žák: Přesvědčoval vás někdo k přijetí financí od pana Rogoze?
„Přesvědčoval mě pan Káník před utkáním, že by bylo dobré, aby vyhrál Vyšehrad."
(utkání ČFL proti Ústí nad Orlicí ze dne 25. 5. 2019, Grímm měl od Rogoze dostat 30 000 korun)

Grímm dočetl svou výpověď, nyní se ptá soudce Žák.

Jste trestně stíhaný?
„Ano, jsem stíhaný v Českých Budějovicích.“

Jaká byla role pana obžalovaného Káníka?

„Je možné, že jsme si volali před zápasy, je možné, že jsme se bavili i o fotbale, scházeli jsme se. Ale nevím, kde pracoval."

Grímm mluví o pokusu o ovlivnění zápasu Radotín proti Dobrovicím ze 4. května 2019. Věděl, že na zápasy Radotína se jezdí hodně dívat obviněný Svoboda, s nímž si domluvil schůzku, která se odehrála ve městě Loděnice. Obviněný Svoboda mu sdělil, že v Radotíně působí jako sportovní manažer a že mají postupové ambice. Na schůzce mu obviněný Svoboda nabídl 50 000 korun, pokud zápas ovlivní ve prospěch Radotína. Ještě před zápasem ho kontaktoval další obviněný Roman Rogoz pracující pro Vyšehrad, který chtěl zjistit situaci – předal mu proto informace získané od Svobody. Rogoz se dovtípil, že Radotín se ho pokusil ovlivnit, a zareagoval, že on dá dvakrát tolik, co nabízí Radotín.

Grímm popisuje, jak to chodí v českém fotbale.

S obviněným Berbrem pocházejí ze stejného kraje, byl v čele komise rozhodčích západočeského kraje (PKFS), znají se tedy dobře, několikrát do roka zašli na společnou večeři. Byl nejmocnějším mužem českého fotbalu. Rozhodčí se cítí mu být podřízení z titulu jeho funkce místopředsedy. Žádný rozhodčí by obviněného Berbra nechtěl mít za nepřítele. Pokud chtěli kariérně postupovat, nesměli si znepřátelit někoho, kdo byl na vrcholu. V případě neuposlechnutí požadavku by hrozil neoficiální trest – pozastaven delegací, popřípadě delegace k méně atraktivním a hůře honorovaným mládežnickým zápasům, v krajním případě vyřazení z listiny rozhodčích na další sezonu.

Obviněný Káník čte ze své výpovědi.

Romana Berbra zná 18 let, pohyboval se dlouho ve fotbale, takže navázali blízký vztah, vídali se obden. Když měl před 5-6 lety problém se sázkami, tak ukončil své působení ve fotbale a jejich vztah ochladl, začali se vídat jen sporadicky. S obviněným Romanem Rogozem se zná ještě ze společného působení v Prachaticích, poté se jeho působiště měnilo, ale stále spolu byli v kontaktu. Vyšehrad, kde později dělal obv. Rogoz sportovního ředitele, měl postupové ambice. Grímm je jeho dlouholetý kamarád, který mu v době „sázkařské aféry“ hodně pomohl, navázali spolu velmi blízký vztah, jeli spolu i na dovolenou, spolupracovali i v obchodní rovině.

Grímm na začátku výpovědi požaduje, aby byl zakázaný online přenos ze soudní místnosti, což soudce Žák odmítá.

„Pracuju jako OSVČ s příjmem 40 000 měsíčně. Jsem připravený přijmout dohodu o výši trestu a odpovídat na dotazy soudce, státního zástupce i obhájce obžaloby.“

Připomeňte si gesto z prvního soudního dne, které zachytil fotograf deníku Sport. Roman Berbr nakrátko položil Tomáši Grímmovi pěst na stehno.

Začíná výpověď bývalého sudího Tomáše Grímma, který už je připravený u mikrofonu před soudem

Ptá se i obhájce Romana Berbra Sýkora: víte o organizované skupině ve fotbale (kterou zmiňuje obžaloba)? „Nevím o tom.“

Svoboda odmítl, že by se před zmiňovaným utkáním Bohemians s Brozany potkal s někým z obou klubů. Jeho výslech končí, Roman Berbr na vyzvání soudce nechtěl Svobodovu výpověď komentovat.

Svobodovi je při odpovědích státnímu zástupci velmi špatně rozumět, nejčastěji padá „Nevím,“ „nevzpomínám si.“

Státní zástupce: Znáte pana Grímma?

„Znám ho cca dvacet let, ale pouze jako rozhodčího. To je tak všechno. Komunikovali jsme spolu v době, kdy jsem dělal funkcionáře (do rou 2012), pak jsme se na fotbalech viděli, když jsem někam přijel jako divák. Občas jsme si zavolali ohledně oslav v restauraci v Rokycanech (je špatně rozumět, zda Grímm tu restauraci vlastní nebo vlastnil), to je tak všechno.“

Dotaz státního zástupce na Svobodův vztah k Berbrovi: „Znám ho dlouho, ale mám pocit, že jsme spolu nekomunikovali moc často. Řešili jsme věci kolem fotbalu, ale nic konkrétního.“

Martin Svoboda přichází před soudce Žáka. Potvrzuje, že bude vypovídat. Přiznává, že vlastní zděděný byt, žije s partnerkou ve společné domácnosti, dluhy má vůči finančnímu úřadu, jinak žádné hypotéky ani jiné závazky. Přiznal, že pracuje jako vedoucí ve firmě, jméno firmy bylo špatně rozumět.

Soudce Žák: Jakým způsobem jste byl ve fotbale činný?
„Fotbal dělám nějakých třicet let, baví mě. Zhruba do roku 2018 jsem působil ve Viktorii Plzeň, asi pět let. Mám tam kamaráda, jsem s ním v kontaktu, ale jako konzultant tam zaměstnaný nejsem, v takové funkci jsem nepracoval ani někde jinde.“

Jako první přijde na řadu Martin Svoboda přezdívaný „Chřestýš“. Navržený trest trest pro „zákulisního hráče“ v celé kauze je pět měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let a peněžitý trest 170 000 korun.

Roman Berbr na místě.

Tomáš Grímm už je na místě, stejně jako hlavní obžalovaný Roman Berbr, který nechybí na žádném dni soudního líčení. Výpověď bývalého sudího dnes může být hodně důležitá. Grímm při výpovědi před policií přiznal, že docházelo k pokusům o uplácení sudích a ovlivňováních sudích a že pod Romanem Berbrem existovala organizovaná skupina, která se podílela na ovlivňování utkání a cílenému nasazování rozhodčích tak, aby docházelo k ovlivňování výsledků.

Co pro Grímma navrhuje obžaloba

Tomáš Grímm, bývalý rozhodčí, během vyšetřování spolupracoval s policií a rozhodl se vypovídat. Jako spolupracujícímu obviněnému mu státní zástupce navrhuje trest 6 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 198 000 korun a zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 6 let.

Středeční den u soudu se pomalu blíží ke konci. Dotazování na hráče Uvíru je téměř u konce. Ve čtvrtek se pokračuje výslechy obžalovaných Svobody a Grímma.

Nyní se dotazuje státní zástupce, řeší se množství vyjádření z komunikace SMS.

Žák: „Z vašeho pohledu, mohlo jít o peníze mimo systém, když jste je dostal bez jakéhokoliv dokladu, případně smlouvy?“

Uvíra: „To si nemyslím.“

Žák: „Co se stalo se 150 tisíci od Rogoze?“

Uvíra: „Postupem času jsem je utratil, něco vrátil, zhruba 20 tisíc, spoluhráčům. Třeba za kopačky. Svoji část dohody s Rogozem jsem splnil. Nikam jinam jsem nepřestoupil. To, že to nedopadlo, jsem nemohl ovlivnit."

Uvíra: „Ve Vltavínu jsem pobíral 8-9 tisíc měsíčně, za získaný bod jsem měl prémii 1500 korun.“

Žák: „Proč pohyb peněz nebyl realizován přes bankovní účty?“

Uvíra: „Netuším. Měl jsem přijet na schůzku si peníze vyzvednout.“

Doptává se soudce Žák. Zajímá ho, zda částka 150 tisíc byla smluvně ošetřena.

„Řekl bych, že ne,“ odvětil Uvíra.

Následně se Uvíra  Rogoze dotazoval, kdy má přijít na trénink, jak to celé bude, Rogoz mu nebral telefon. Proto se připravoval individuálně, ale Rogoz mu nakonec řekl, ať se připravuje ve Zbuzanech a že se ozve. „K přestupu ale nakonec nedošlo. Nakonec jsem pokračoval ve Zbuzanech do té doby, než jsem byl křivě obviněn.“

100 tisíc korun předal Rogoz Uvírovi na benzince, po urgencích zbytek v Erpetu, kde měl Vyšehrad soustředění.

Bývalý fotbalista říká, že Romana Rogoze zná od 19 let, znají se z Českých Budějovic, diskutovali o výši platu, bonusem. Pak také z Příbrami, která sháněla levné posily. Tehdy angažmá odmítl, už nechtěl působit na profesionální úrovni. Rogoz prý chtěl získat Uvíru do Vyšehradu s tím, že chtějí posílit a postoupit do druhé ligy: „Nabídl mi 150 tisíc, abych nepřestoupil nikam jinam.“

Martin Uvíra: „Koho se zeptáte, každý o mně řekne, že jsem vítězný typ. Proto vůbec nechápu, že jsem obviněný z nějakého ovlivnění zápasu. Kdo si zápas zpětně pustí, nemůže říct, že bych učinil něco někalého. Na zápase mně nepřišlo nic divného, divné je to obvinění.“

Martin Uvíra, stejně jako další obžalovaní, „kategoricky odmítá vinu“.

Do soudní síně se právě dostavil bývalý hráč Vltavínu Martin Uvíra, který měl od Romana Rogoze za ovlivnění zápasu Vltavín - Vyšehrad obdržel částku 100 tisíc korun a ještě další hotovost v přesně nezjištěné výši. 

Berbr se vyjadřuje k výpovědi Jana Cihláře

1. „Správně odmítl zločineckou organizaci.“

2. „Strašně pravdivě vypravoval, že si vše musí rozhodčí odžít. Rád si tyto statě přečtu ještě jednou.“

Líčení po krátké přestávce okyslečené sporem o elektřinu pokračuje.

Přísná rozpočtová kázeň v českém soudnictví: 

Soudce Vladimír Žák říká, že některé Cihlářovy výroky nepochopil a rád by se doptal. Možnost ale nedostane. Následně vyhlašuje přestávku. 

Jan Cihlář končí, nechce se vyjadřovat k případným otázkám soudce nebo státního zástupce.

Zároveň říká, že penaltu nařídit jednoznačně měl, což dokumentují videozáznamy. „Kdyby se mi to stalo na Slavii před Tribunou Sever, fanoušci mě sežerou zaživa a ještě zapálí stadion. Celý týden by se o ničem jiném nepsalo. Bylo by z toho takové haló, jako kdyby Slovácko postoupilo do Ligy mistrů.“

Proč tak činí? Protože krátce před koncem zápasu nenařídil pokutový kop pro Vyšehrad právě za hru rukou. Chce tím dokázat, že zápas vedl fér, nikoliv ve prospěch Rogozova Vyšehradu.

Cihlář právě barvitě líčí, jak byl delegát inkriminovaného zápasu - jistý Svoboda - nekompromisní a přísný. Tím chce naznačit, že hodnocení rozhodně nemohlo být nějak zmanipulováno. Zároveň velmi podrobně popisuje pravidlo o ruce. Soudce Vladimír Žák si chvíli musel připadat jako na semináři pro rozhodčí

Chvílemi se zdá, že koncentrace soudce i přísedících pod kadencí Cihlářových slov drobně klesá

Obžalovaní - vyjma Berbra - dosud mluvili velmi krátce. Jan Cihlář je evidentně řečník, v řečništi stojí už hodinu a půl a nechystá se končit.

Cihlář tvrdí, že si účastí na schůzce splnil „diplomatickou povinnost“. Prý nic víc. Pro kontext, zápas mezi Vyšehradem a Líšní skončil 1:1. Po zápase měl asistent Klupák peníze Rogozovi vrátit, jelikož nebyl naplněn účel dohody.

Jan Cihlář: „Hrubě mě tvrzení obžaloby uráží. Jak si někdo může dovolit říct, že já bych vzal nějaké peníze.“

Do Pyramidy prý dorazil sám. Pak se Cihlář zarazil a jal se popisovat osobní problémy, které v té době měl. „Jaro 2020 bylo jedním z mých nejtěžších období v životě. Rok předtím jsem odešel z práce, založil jsem firmu, projekční ateliér. Každý začátek je složitý, pro mě to bylo dvojnásob, jel jsem v režimu 24/7, prakticky jsem nespal, měli jsme problém sehnat zaměstnance. Navíc se se mnou rozešla dlouholetá přítelkyně. Nesouhlasil jsem s tím, musel jsem to skousnout. V květnu mi umřela babička. Měl jsem problém s koncentrací, přitom jsem se potřeboval soustředit. Před schůzkou v Pyramidě jsem byl u sestry, kde jsme se o všem bavili. Byl jsem rozrušený.“

Proto prý schůzce nevěnoval pozornost, do diskuse se nezapojoval, dvakrát odešel na toaletu, chtěl být sám a utřídit si myšlenky, protože za dvě hodiny dle svých slov musel podat profesionální výkon: „Pan Rogoz mně během schůzky žádné peníze nepředal. Kdyby se tak stalo, tvrdě by narazil. Jsem totiž velmi zásadový člověk. Rogoz hovořil hlavně s kolegou Klupákem, evidentně se dobře znali. Vůbec si nevybavuji, že by pan Rogoz manipuloval s nějakými penězi, žádné jsem neviděl. A pokud ano, já nic neviděl."

Cihlář vysvětluje proč pozvání od Rogoze neodmítl. „Byl to sportovní ředitel, jeden z 32 v první a druhé lize. Kdybych někoho odmítl, je to první krok k tomu, abych skončil.“

Původně na zápas nebyl delegován, o změně nominace se dozvěděl ve čtvrtek. Skupina rozhodčích byla Rogozem pozvána na kafe před zápasem. „Radost jsem z toho neměl, nastavil jsem si nějaká pravidla...,„ říká. V dalších větách popírá sám sebe. „Pozvání na kafe, oběd, nebo večeři bylo zcela běžnou praxí.“

Přechází k zápasu Vyšehrad - Líšeň.

Ještě jednou: Dle obžaloby měl před zápasem společně s kolegou Vlasjukem od Rogoze přijat v hotelu Pyramida 150 tisíc korun.

„Kategoricky odmítám, co je uvedeno v obžalobě. Zároveň zcela odmítám účast v nějaké organizované zločinecké skupině. Ostatně o žádné jsem ve fotbale vůbec nevěděl. Nechápu, jak někdo mohl dovodit, že nějaký Cihlář je součástí organizované zločinecké skupiny. To je vrchol absurdity," hájí se bývalý rozhodčí. 

Rozhovor končí tím, že Berbrovi děkuje za příležitost a důvěru. "Na to nevidím vůbec nic špatného," říká Cihlář.

Cihlář popisuje, že po zápase volal Berbrovi, což byl prý klasický postup. Ten potvrdili v předchozích dnech i další rozhodčí. 

Vyšehrad na Vltavínu opravdu vyhrál 2:0.

„Měl jsem z utkání velmi dobrý pocit. Nic jsem svým výkonem neovlivnil.“

Cihlář se nyní vyjadřuje k hovoru s Berbrem, který se uskutečnil krátce po setkání s Rogozem.

Mimochodem, Berbr zjišťoval, co Rogoz chtěl. „Jedničku, nebo dvojku,“ dotazuje se.

Cihlářova reakce: „Vzhledem k tomu, že Rogoz vypravoval, jak potřebuje vyhrát, odvětil jsem, že chce dvojku.“

Cihlář začíná popisovat schůzku s Romanem Rogozem. „Seděli jsme před zápasem s dalšími rozhodčími na Zličíně v McDonaldu. Řeč šla o fotbale. Přišel i pan Rogoz. Říkal, jak potřebují vyhrát, jak to potřebují zvládnout, že nemají stadion. To neustále dokola opakoval. Byly to klasické fotbalové floskule. Viděl jsem ho poprvé, teprve jsem si na něj utvářel názor. Charakterem odpovídal devadesáti procentům fotbalových funkcionářů. Schůzka skončila okolo patnácté hodiny. Během schůzky jsem nezaznamenal žádnou nabídku, natož abych zápas nějak ovlivnil.“

Cihlář opět zdůrazňuje, že jeden zápas nemohl rozhodnout o posunu nahoru. Zároveň říká, navzdory poměrům v tehdejší době, že listinu profesionálních rozhodčích schvaloval výkonný výkon FAČR, kde měl Berbr pouze jeden hlas...

Cihlář: "Slova pana Berbra jsem si vyložil tak, abych pískal absolutní rovinu. Neexistuje, abych pískal 51 x 49 ve prospěch někoho. Tímto jsem se nikdy neřídil. Fair play pro mě bylo 50 na 50. Nikdy jsem od tohoto úzusu vědomě neodklonil."

Slova o "vyškrtnutí" komentuje tak, že Berbr chtěl, aby ho vyhecoval k maximálnímu výkonu. "Mluvil příkře, jasně. To byl jeho styl," říká o bývalém místopředsedovi svazu.

„Den před zápasem mně kontaktoval pan Berbr.“

Takhle se vyvíjela komunikace:

Dobrý den Cihlář. Zdravím vás

DIRIGENT_00_UL: je klid?

C: nikdo mi nevolal

DIRIGENT_00_UL: budeš postupovat do ligy... kdyby si se chtěl splést.. já vím co tam.. jak to vypadá.. jo.. kdyby si se chtěl splést pro domácí, tak ty hlasy vyškrtni! Jasný!

C: dobře

DIRIGENT_00_UL: čest

C: mějte se.. nashle

Dirigent 00 je v policejním spisu Šváb přezdíván Roman Berbr.

Nyní se dostává k zápasu Vltavín - Vyšehrad: „Můj výkon byl hodnocený delegátem jako dobrý, stejně jako asistentů. Ani z jednoho týmu jsem nezaznamenal negativní reakce. Uvědomoval jsem si extrémní náročnost utkání, bylo obrovsky sledované, pro rozhodčího je to nejlepší, co ho může potkat. Buď se ukáže, nebo se zjistí, že na to nemá. Proto jsme měl z pozitivního hodnocení obrovskou radost."

„Rozhodcovství pro mě bylo životním stylem. Měl jsem svého fitness trenéra, výživového terapeuta, studoval jsem angličtinu, bez ní v lize nemůžete fungovat, navíc jsem snil o kariéře mezinárodního rozhodčího. A také jsem si platit terapie u psychologa,“ říká Cihlář.  Chce tím demonstrovat, že pro něj bylo rozhodcovství všechno a nikdy by neudělal něco, co by jeho kariéru mohlo ohrozit.

Cihlář se brání, prý patnáct let pracoval na tom, aby se posunul mezi profesionální sudí a jeden zápas (onen Vltavín vs. Vyšehrad) na tom nemohl nic změnit. „Moje kariéra skončila poté, co jsem dostal trestní oznámení v souvislosti s výkonem funkce rozhodčího.“

Cihlář měl dle obžaloby ovlivnit i zápas ČFL mezi Vltavínem a Vyšehradem, Berbr mu za to měl slíbit posun na listinu profesionálních rozhodčích, což on akceptoval: „Na jaře 2019 jsem se dostal do hledáčku komise dostal se do hledáčku komise, která vybírala nové sudí na listinu profesionálních rozhodčích. Kandidáti dostali na zkoušku řídit zápas druhé ligy," vypráví. 

Popisuje historku, jak byl coby rozhodčí na nižší úrovni napaden jedním z funkcionářů. „Držel mě pod krkem a vyhrožoval, že mě zlikviduje,“ říká. Čímž chce dle svých slov naznačit, že výkon funkce rozhodčího není žádná sranda. 

Cihlář začíná zeširoka, vysvětluje, jak se k pískání dostal. Prý začal už ve čtrnácti letech.

I on je ústřední postavou případu zápasu Vyšehrad - Líšeň. Za pomoc domácím mu byl Berbrem slíben kariérní posun. Od Rogoze měl před utkáním inkasovat částku ve výši 150 tisíc korun. Vzhledem k tomu, že zápas skončil 1:1, suma byla dalším rozhodčím Klupákem vrácena zpět.

Následuje výpověď Jana Cihláře, taktéž bývalého rozhodčího.

Roman Berbr komentuje výpověď rozhodčího: „Vlasjuka znám řadu let, považuji ho za tichého rozhodčího. Ke skutku se vyjadřovat nebudu, protože se mně netýká.“

Vlasjuk líčí, jak mu krátce před zápasem zemřel otec a příliš nevnímal okolí. Proto když se vrátil z toalety, řeči o penězích neslyšel. A také dodal, že Rogoz vedl jako vždy silácké řeči.

Pavel Vlasjuk: „Nebyl jsem cíleně vybraným rozhodčím na tento zápas. Žádné prostředky mně přislíbeny nebyly. O předání peněz na benzince jsem nevěděl, jelikož v té době jsem byl na toaletě.“

Pavel Vlasjuk se vyjadřuje k zápasu Vyšehradu s Líšní. „S tím co je mně kladeno za vinu nesouhlasím, žádný úplatek jsem nepřijal a s žádným jsem ani nesouhlasil. Neměl jsem úmysl zápas ovlivnit. Utkání jsem řídil standardním způsobem. Předmětné utkání jsem neovlivnil. Nečinili tak ani moji kolegové.“

První přichází k výslechu bývalý rozhodčí Pavel Vlasjuk.

Čtvrt hodiny před začátkem přelíčení se k soudu dostavil Roman Berbr v doprovodu svého advokáta.

Jaká byla role Uvíry? Státní zástupce má za to, že Rogoz nabídl v přesně nezjištěný den Uvírovi, který byl hráčem FK Loko Vltavín nasazeným k uvedenému zápasu, finanční částku ve výši nejméně 100.000 Kč za ovlivnění uvedeného zápasu. Po uvedeném utkání předal dne 31. 5. 2019 na parkovišti čerpací stanice MOL na adrese Strakonická 1353/3, Praha 5 - Smíchov, obviněnému Uvírovi peněžní hotovost za aktivní ovlivnění výsledku zápasu ve výši nejméně 100.000 Kč a dále dne 10. 7. 2019 v areálu Erpet Centrum na adrese Strakonická 2860/4, Praha 5 – Smíchov, další peněžní hotovost v přesně nezjištěné výši. Uvedené peníze obviněný Uvíra přijal s vědomím toho, že se jedná o odměnu za ovlivnění zápasu.

Druhým týdnem pokračuje soud s Romanem Berbrem a dalšími obžalovanými zodpovídající se z korupčního jednání na poli fotbalu. Pro bývalého druhého místopředsedu fotbalové asociace požaduje státní zástupce Jan Scholle sedmiletý nepodmíněný trest.

Ve středu je na programu výslech dalších tří obžalovaných - rozhodčích Pavla Vlasjuka a Jana Cihláře a hráče Martina Uvíry, Původně se měl dostavit i bývalý funkcionář Martin Svoboda (přezdívaný „Chřestýš“), který se však omluvil.

V dalším průběhu své řeči Berbr trochu vyjel po Kovalovi. „Správně řekl, že jsem nechodil na semináře první a druhé ligy. Ale co na ty nižší? Já nepřednášel? Nic jsem nedělal? Ty jsi mě tam neviděl?“

Koval téměř stydlivě odpověděl, nicméně mu nebylo přesně rozumět.

Berbr se rozjel: „Mám toho víc. Koval byl fajn rozhodčí, spolehlivý, precizní.“

Žák se během výpovědi Kovala ptal, proč s Rogozem nešli do restaurace u sídla FAČR. Berbr to dovysvětlil. „Restaurace na FAČR byla, ale nefungovala o víkendu. Na stadionu, kde hraje Vyšehrad, nic není, proto se sešli v Pyramidě. Schůzky chápu, vy to stavíte do trestně-právní roviny, ale jde o věc běžnou mezinárodně. Neexistuje klub, který by pozval na setkání s rozhodčími hostující funkcionáře. Nedovedu si představit, že na Barceloně by přišel někdo ze zástupců Realu.“

Berbr se u výpovědi Kovala baví, často se usmívá. Za chvíli jistě přidá svůj obvyklý komentář.

Krátký rozhovor soudce Žáka s Kovalem o Rogozovi:

Žák: „Jak jste vnímal Rogoze?“

Koval: „Jako představitele klubu, s kterým jsme se potkali.“

Žák: „Počkejte, s jediným, s kým máte přijít do kontaktu, je vedoucí mužstva při vyřizování zápisu.“

Koval: „Máte pravdu.“

Žák: „Já vím, že mám pravdu.“

Jak Koval komunikoval s Romanem Berbrem? „Na profesionální bázi. Když jsme se potkali, pozdravili jsme,“ odpověděl Koval a přitom se otočil k Berbrovi. Jakoby čekal, že mu přikývne.

Další dotaz: chodil Berbr na semináře rozhodčích? „Ne. Nevybavuji si,“ reagoval Koval.

Koval nyní odpovídá na otázky státního zástupce Jana Scholleho na změny v delegacích a na možnosti vetací od jednotlivých klubů. „Nevybavuji si, že bych byl někdy někým vetován.“

Kovalova reakce na zmínku o částce prý byla stejná jako u Vitnera: „Ale nijak jsem na to nereagoval, nevnímal jsem to.“

Všichni obžalovaní se dnes ostře navážejí do Rogoze. „Nikdo ho nemohl brát vážně, blábolil páté přes deváté,“ napodobil Koval výpovědi Vitnera i Musila. Žák se ptá, zda během rozhovoru s Rogozem došlo na něco nestandardního. „Jak říkám, věty nedávaly smysl, zazněla tam nějaká vyšší finanční částka (pozn. 170 tisíc korun),“ dodal Koval. 

„Zúčastnil jsem se před zápasem zdvořilostního setkání s panem Rogozem, protože fotbalové utkání je společenská událost,“ pravil Koval ke schůzce s Rogozem toto: 

Nyní stojí před soudem Zdeněk Koval. Ve stejném módu se jede dál. Koval se podle svých také ničeho nezákonného nedopustil. Podle delegáta podal očekávaný výkon bez chyb.

Vitner se znovu vrací k mluvě Rogoze v Pyramidě. „Říkal věty, které spolu nesouvisely. Nerozuměl jsem mu. Splnil jsem jen společenskou povinnost. Z odposlechů jsem zaznamenal částku 170 tisíc korun, ale já to ve skutečnosti vůbec neslyšel, nereagoval jsem na to. Proto jsem nechápal, proč jsem byl tehdy zadržený.“

Soudce Žák se Vitnera doptává, jak probíhají předzápasové schůzky. Prý to byl standard.

Vitner říká, že v 98% případů se před zápasem setkal se zástupci klubů, prý to bylo obvyklé, vždycky bylo nachystáno nějaké pohoštění. Schůzka v Pyramidě, kterou popisuje obžaloba, prý trvala zhruba 45 minut. Rogoz prý mluvil o hráčích, trenérech, rozhodčích, funkcionářích. Také o tom, že Vyšehrad je výsledkově ve špatné situaci.

Nyní stojí v řečništi Miloš Vitner. I on odmítá pochybení, obzvlášť to, že si nechal od bývalého sportovního ředitele Romana Rogoze slíbit úplatek. Vypovídá ve stejném duchu jako Musil.

Musil po přečtení prohlášení odmítl dále vypovídat.

Po Musilově výpovědi se krátce vyjádřil Roman Berbr. „Pan Liba byl jeden z nejtvrdších delegátů. Pokud ve zprávě nebyla žádná zmínka o chybě rozhodčího, věřím tomu.“

Druhý den po utkání prý Musila telefonicky kontaktoval Rogoz s tím, že je příliš spravedlivý.

Musil podle svých slov řídil zápas spravedlivě, což se ukázalo i ve zprávě delegáte zápasu Miroslava Liby, blízkého přítele Romana Berbra. „Kdyby se ve zprávě objevily výtky, hrozilo by mně pozastavení delegace na několik týdnů. Tomu se chtěl každý rozhodčí vyhnout.“ Druholigový zápas Vyšehrad – Chrudim prý podle Musila nebyl nijak nervózní, ani vyhrocený. Hráči mu údajně po zápase poděkovali za řízení zápasu.