Kumpanie rozhodčích se před druholigovým zápasem potkala s Romanem Rogozem, sportovním šéfem Vyšehradu. „Když vyhrajeme, dostanete 170 tisíc,“ uslyšela trojice Musil, Vitner a Koval. Podle obžaloby s úplatkem souhlasili, ale utkání dopadlo vítězstvím Chrudimi 3:1, účel nabídky tak nebyl splněn. Okolo toho duelu se točil úterní den v soudní síni v Plzni. Z lavice obžalovaných všemu přihlížel, a následně i komentoval, hlavní aktér korupční kauzy Roman Berbr.
Dvouleté podmíněné tresty a pokuty v rozmezí 140 – 200 tisíc korun hrozí trojici rozhodčích, kteří měli dle státního zástupce Jana Scholleho ovlivnit v červnu 2020 druholigové utkání mezi Vyšehradem a Chrudimí. Sudí se totiž před utkáním potkali se sportovním ředitelem Vyšehradu Romanem Rogozem, který jim nabídl úplatek ve výši 170 tisíc korun.
Takto setkání v hotelu Pyramida zaznamenaly policejní odposlechy. V průběhu hovoru Rogoz (ve spisu Šváb figuruje pod označením Dirigent 02 – pozn. red.) rozhodčím sděluje: „Když povedeme o poločase a skončí to, že vyhrajeme, tak dostanete 170.000.“
Jeden z rozhodčích (neví se kdo) odpoví: „Ty vždycky vymyslíš nějaký bonbónek. Ty vole, co ten poločas?“ Rogoz totiž v předchozí konverzaci nabádá sudí, ať brzo nařídí dvě penalty, že pak bude klid. „Hele, obě penalty dáme. V sedmé a jedenácté minutě, Jirko,“ mluví Rogoz k hlavnímu sudímu Jiřímu Musilovi. „Jo, jo,“ odpoví. „Zapomněl jsi dodat, slibuju,“ tlačí na arbitra Rogoz. A jeden z asistentů – buď Miloš Vitner, nebo Zdeněk Koval (zřejmě) Musilovi říká. „A kdyby ji nedali, tak ji necháš opakovat.“
Vyšehrad však nevyhrál, Chrudim triumfovala 3:1. V obžalobě se tedy dodává, že „nebyl splněn účel přijaté nabídky, Rogoz plnění nepředal.“
Po necelých třech letech byla inkriminovaná schůzka předmětem přelíčení u okresního soudu v Plzni. Všichni tři obžalovaní odmítli vinu, nesouhlasí se zněním obžaloby. Musil dokonce ani neslyšel, že by u ranní hotelové kávy zazněla cifra 170 tisíc korun. „Nabídku od Romana Rogoze jsem neakceptoval, ani nepřijal, a to z důvodu, že jsem o žádné nabídce ani neslyšel,“ vypravoval.
Předzápasové setkání prý trvalo zhruba 45 minut, ani asistent Vitner nezaznamenal žádné řeči o úplatku. Jediný si vzpomněl druhý asistent Koval, který chápal schůzku s funkcionářem Vyšehradu „jako zdvořilostní setkání, protože fotbalové utkání je společenská událost.“
Pak připustil, že zazněla jakási vyšší částka. „Nikdo ho (Rogoze) ale nemohl brát vážně, blábolil páté přes deváté, věty nedávaly smysl.“
O Rogozovi velmi negativně hovořili i Vitner s Musilem.
„Mluvil zmateně, roztěkaně, byly to takové pohádky.“
„Nedávalo mně to smysl. Vzhledem ke skladbě Rogozových vět jsem po chvíli už jen přemýšlel nad řízením utkání.“
Společně se odvolávali na pozitivní hodnocení delegáta utkání Miroslava Liby, tehdejšího člena výkonného výboru a blízkého přítele Romana Berbra.
„Pan Liba byl jeden z nejtvrdších delegátů. Pokud ve zprávě nebyla žádná zmínka o chybě rozhodčího, věřím tomu,“ prohlásil v soudní síni Berbr, který vždy vlastními slovy okomentoval, či doplnil vystoupení obžalovaných.
Evidentně byl spokojen. Vitnera dokonce pochválil, stejně tak Kovala.
V úterý měl být u soudu vyslechnut další klíčový aktér soudního procesu Roman Rogoz, byl však řádně omluven. Ve středu se v Plzni pokračuje výslechy dalších obžalovaných.
Zprávy ze dne 21. dubna 2023
V soudní síni je špatně slyšet, podle Houdka bylo v obálce zhruba osm tisíc korun. Pět údajně předal asistentovi Klupákovi, po tisícovce druhému asistentovi Myškovi a delegátovi Kabylovi. Zbylou tisícovku si nechal. „Na závěr chci říct, že se cítím nevinen,“ praví Houdek.
Houdek se vyjadřuje se k předání hotovosti v kabině rozhodčích:
„Rogoz ke mně přišel už na parkoviště, omlouval se, že nemají pro rozhodčí připravenou kabinu. Pak se za to ještě několikrát omlouval. Po zápase mi v kabině předal hotovost se slovy, že se stydí, že chtěl s námi jít na oběd, že nebyla připravená kabina ani občerstvení. Finanční hotovost prý byla omluva. Nebral jsem to jako úplatek, to můžu říct s čistým svědomím.“
Teď Houdek popisuje jednu chybu, kterou v utkání učinil asistent. Prý šlo o absolutně neúmyslnou věc. „Byl z toho po utkání špatnej,“ říká sudí.
Houdek pokračuje: „Rogozova slova nikdy nikdo nebral vážně. Vůbec jsem to nebral tak, že mně nabízí úplatek. V zápase jsem odvedl standardní výkon, neudělal jsem chybu ani na jednu stranu. I od delegáta jsem dostal standardní hodnocení. Také hosté ze Sokolova byli spokojení s vedením zápasu. Vyjádřili se v tomto duchu na klubovém webu.“
Houdek mluví o Rogozovi, že ho znal, jak se chová, jak mluví, jak se vyjadřuje a že komunikace bral jako standardní. I v kabině rozhodčích. „Nemohli jsme říct vypadněte,“ poněkud zvláštně praví Houdek. „Podle mého komunikace zachycená v odposlechu je úplně standardní.“
MImochodem, Houdek byl zachycený kamerou, jak od Rogoze přebírá po zápase obálku.
Houdek už stojí v řečništi, soudce se ptá na osobní a majetkové poměry. Bývalý sudí říká, že pobírá měsíční plat mezi 35-40 tisíci korunami a že proti němu není vedeno žádné další trestní stíhání. „Od Rogoze jsem žádnou nabídku na ovlivnění zápasu Vyšehrad - Sokolov nedostal, ani v průběhu zápasu či po něm,“ říká.
Soudce Vladimír Žák zahájil páteční stání. K výpovědi je připravený bývalý rozhodčí Jiří Houdek. Obžaloba shrnula jeho údajný trestní čin takto: Ovlivnil utkání Vyšehradu se Sokolovem ve prospěch FC Slavoj Vyšehrad.
Obviněný Rogoz nejméně o přestávce uvedeného utkání nabízel obviněným Houdkovi, Myškovi a Petru Klupákovi, kteří byli nominováni k uvedenému utkání jako rozhodčí, neupřesněnou finanční částku, aby svým výkonem ovlivnili výsledek utkání ve prospěch FC Slavoj Vyšehrad a.s. Po odehraném utkání obviněný Rogoz předal hlavnímu rozhodčímu Jiřímu Houdkovi v šatně rozhodčích peněžní hotovost v přesně nezjištěné výši jako odměnu za ovlivnění zápasu pro obviněné Houdka, Myšku a Petra Klupáka a zároveň pro obviněného Kabyla, který byl delegátem FAČR na uvedeném utkání, aby ve svém hodnocení úmyslně pominul některá sporná rozhodnutí obviněných či aby pomlčel o podplacení rozhodčích. Obviněný Houdek peníze přijal a následně je rozdělil přesně nezjištěným poměrem mezi obviněné Myšku, Kabyla a Petra Klupáka, přičemž všichni tuto částku přijali s vědomím, že se jedná o odměnu za jejich rozhodování v proběhnuvším utkání,
Chvíli před devátou dorazil k okresnímu soudu v Plzni také Roman Berbr se svým právním zástupcem Michalem Sýkorou. Jako jediný z obžalovaných se účastnil celého prvního týdne soudního procesu.
Dobré ráno, pátým dnem pokračuje soudní proces, v jehož hlavní roli je bývalý místopředseda FAČR Roman Berbr. Vypovídat dnes budou bývalí rozhodčí Jiří Houdek a Michal Myška, také delegát Jiří Kabyl. Všichni jsou obžalovaní z přijetí úplatku.
V případě Kabyla mělo jít o zápas ČFL Vyšehrad - Ústí nad Orlicí, všichni tři jsou namočení v utkání druhé ligy Vyšehrad - Sokolov.
Zprávy ze dne 20. dubna 2023
Zítra se bude znovu na okresním soudu v Plzni pokračovat výpovědí bývalých rozhodčích Houdka, Myšky a Kabyla. Děkujeme za pozornost.
Výslech Káníka skončil. „Vyčerpali jsme dnešní program,“ pronesl soudce Žák.
Na závěr si ještě vzal slovo Roman Berbr: „Výpověď Michala koresponduje s mou výpovědí, co se týče fakturace i zápasu Radotín - Dobrovice. Sázky se mě netýkají, faktury v roce 2019 a 2020 jsem vysvětlil. Tak to prostě bylo. Čtou se tady nějaké odposlechy, které nejsou vedené se mnou, ale tak trochu o mně. Co ostatní říkají, nemůžu ovlivnit.“
Soudce skončil, teď se ptá státní zástupce. A jde hned na komoru. „Pečlivě jsem vás poslouchal. K čemu se vlastně doznáváte?“
„Že jsem něco ovlivnil a že jsem figuroval v těch fakturách. Podle mě zboží nebo služby nebyly dodány,“ reaguje Káník.
Soudce se doptává, zda Káník využíval debetní kartu firmy Zempol Profi. V zachycené esemeskové komunikaci (zřejmě s paní Porhanslovou - v síni bylo špatně slyšet) se dožadoval PINu.
„Proč jste se na to ptal, když jste kartu podle vašeho vyjádření kartu nevyužíval?“ ptá se Žák.
„Nevzpomínám si,“ klasicky odpověděl Káník.
Takhle to dělá vždy, když je zahnán soudcem do kouta.
Soudce se vyptává Káníka na racionalitu vystavení faktury a provizí. „Podle mě se tady jednalo o černé peníze,“ prohlásí Žák. Káník bezelstně odpoví: „Ano, to máte pravdu.“
Mimochodem, Berbr si v této chvíli dělá poměrně dost poznámek.
Žák je z některých odpovědí Káníka (typu nevím, neznám) evidentně zaskočený. Z mimiky obličeje je to jasně patrné. Rád by si vytvořil pravdivý obraz, ale Káník mu ho není schopný poskytnout.
Nyní soudce Vladimír Žák dočetl kompletní Káníkův výslech. Ten se opět staví k pultu a bude odpovídat na otázky soudce.
„Nedokážu vysvětlit. Už si nevzpomínám.“
„Nikdy jsem u ničeho nebyl.“
„Nevím. Fakt bych se k tomu vyjádřil, ale nevím.“
Takové jsou časté odpovědi Káníka.
Soudce už dlouhé desítky minut cituje z odposlechů telefonních hovorů mezi Káníkem a Rogozem. Jde o krátké debaty o zápasech Vyšehradu, o schůzkách z fotbalového prostředí. Pokud se policejním vyšetřovatelům něco nezdálo, Káníka se doptávali. Jenže stejně se nic nedozvěděli... Dotazovaný povětšinou ztratil paměť...
Vyšetřovatelé Káníka konfrontovali s množstvím hovorů s Rogozem. Dokola se opakují stále stejná slova „ne“, „nevím“, „nepamatuju si“.
Policie se také ptala, co v rozhovoru s Rogozem znamená Káníkova věta „Taťka přistál.“
Policie má evidentně za to, že šlo o šifru, jak Rogozovi sdělit, že peníze za fiktivní faktury dorazily na účet společnosti Zempol Profi.
„Je to rok a půl starý hovor. Nepamatuji si, co jsem tím chtěl říct,“ řekl v přípravném řízení Káník.
Policejní vyšetřovatelé se ptali Káníka, kdo vyvedení peněz z PKFS vymyslel. „To vůbec nevím. Já jsem byl jen požádán panem Rogozem o faktury.“
Nyní se soudce dostal k další fiktivní faktuře. Zhruba toto uvedl Káník při výslechu na policii:
„Rogoz mě někdy v srpnu 2019 požádal, zda bych neuměl zajistit fakturu na sportovní vybavení. Sdělil jsem mu, že to nebude problém, tehdy jsme ještě nebyli domluvení, pro koho to bude a v jakém rozsahu. Na konci srpna jsem od Rogoze dostal fakturační údaje, fakturu jsem zpracoval a předal mu ji k proplacení. Jednalo se o dvě faktury vystavené na PKFS. Vůbec jsme spolu neřešili případnou dodávku fakturovaného zboží.“
A dál pokračoval: „Pro svého známého pana Mizeru jsem zprostředkoval pořízení firmy Zempol Profi pro paní Porhanslovou, která měla zájem podnikat. Nevěděl jsem, že má dluhy, neznal jsem její minulost. Domluvili jsme se, že v případě naskytnutí příležitosti uděláme společný obchod. Pomohl jsem paní Porhanslové vystavit nějaké faktury. Účetnictví této firmě vedl Grímm. Po proplacení faktury jsem požádal paní Porhanslovou, aby první i druhou platbu poslala na účet, který jsem jí sdělil včetně jednoduchých variabilních symbolů. Ona si ponechala z obchodů provizi.“
Dál následovalo toto: „Byl jsem domluven s bratrem své přítelkyně Tarkovským, který byl v té době v lehčích finančních problémech, že část peněz pošle na jeho účet. Původ peněž jsem mu nesdělil, pouze ho požádal, zda je v následujících dnech vybere. On měl obavu, jestli je vše v pořádku, neměl rozhodně tušení o nějaké faktuře pro PKFS. Jakmile jsem od Tarkovského dostal peníze, tak jsem si z nich odečetl svou odměnu 20-30 tisíc Kč a zbytek předal Rogozovi, který je nejspíše odvezl Berbrovi nebo si je nechal. U toho jsem ale nebyl.“
Otázka police: „Měl jste informace, že by Berbrovi záleželo na postupu Vyšehradu?“
Káník uvedl: „Nevím. Měl jsem s ním minimální kontakty.“
Policie se Káníka v přípravném řízení ptala i na přezdívky zachycené v odposleších - náčelník, taťka či označení „formule“ prý bylo označení pro Berbra. „Synkem“ byl myšlen Rogoz. Had či Chřestýš byl Svoboda. Legendou byl myšlen Jozef Chovanec. Ostatní přezdívky (řetízek, Tomáš Garrigue, Pomeranč, Pitoma, Hugo) Káníkovi nic neříkají. Pokud s někým hovořil o „pivu“, tak v souvislosti s fotbalem se jednalo o nabídku, která byla za zápas, tedy „o finance“. A na závěr: „Berbr měl absolutní slovo, byl pro něho faktický šéf.“
K onomu „pivu“: „Grímm provozuje minipivovar, tak v případě „piva“ šlo o nabídku za zápas. Šlo určitě o finance.“
Soudce čte z Káníkovi výpovědi vztahující se k vystavení fiktivních faktur: „Přišel za mnou Rogoz s dotazem, zda bych nedokázal zařídit pro Berbra vystavení faktur, které by se měly týkat pronájmu prostor či pořízení sportovního vybavení. Zavolal jsem Grímmovi a předložil mu nabídku, zda by to nedokázal zařídit přes svou firmu. Po potvrzení od Grímma jsem dostal od Rogoze informace o předmětu a výši plnění, které jsem opět zprostředkoval Grímmovi. Vystavené faktury jsem předal Rogozovi, který je vrátil k přepracování – chyba byla hlavně ve výstavci faktury, text faktury (předmět plnění) měl být rozšířen.“
„Opravu jsme provedli, Rogoz slíbil brzké proplacení. Slíbená odměna činila 200.000 Kč pro nás tři. Slíbil Grímmovi částku 50.000 Kč a sám jsem si nechal částku 75.000 Kč. Jakmile peníze dorazily na účet Grímmovy firmy, postupně je začal vybírat a část i přeposlal, aby to nevybíral vše z jedné firmy. Grímm mně předal veškeré peníze ponížené o jeho provizi, po odečtení své provize jsem peníze předal Rogozovi někde v Příbrami, přesný den už však nevím. Týden nato jsem se ptal Rogoze, zda proběhlo vše v pořádku, ten mně to potvrdil. K žádnému dodání zboží či služeb nedošlo. Svého jednání lituji, uvědomuji si, že šlo o chybu.“
Soudce Vladimír Žák předčítá, co řekl Káník o vztazích s Berbrem, Rogozem a Grímmem. Zaznívají věty, které obžalovaný řekl již na úvod dnešní výpovědi.
Po přestávce pokračujeme, slovo si vzal obhájce Michala Káníka s tím, že jeho klient už nebude vypovídat a odkazuje se na výpověď z přípravného řízení. Tu soudce nyní čte.
Soudce vyhlašuje přestávku do 12.15 hodin.
Státní zástupce se snaží vnést do výpovědi Káníka rozpory, detailně se točí okolo nabídky 4 tisíc eur. Ptá se kdy, kde a jak došlo k nabídce. Káník v přípravném řízení uvedl, že k nabídce došlo hodinu před zápasem, nikoliv na schůzce s rozhodčími v sobotu ráno na čerpací stanici OMV v Kongresové ulici.
Soudce se nyní ptá, z čeho usoudil, že zápas ovlivnili sami hráči. „Pohybuji se ve fotbale dlouho. Vím, jak hráči řeší některé situace a poznáte, zda je něco jinak. Když třeba někdo podběhne roh, nebo v některé jasné herní situaci uhne a tak...,“ vypravuje Káník.
Mimochodem, domluva zněla, že v prvním poločase padnou nejméně tři branky a že celkem dojde ke vstřelení více než pět gólů.
Bronislav Šerák, obhájce Martina „Chrestýše“ Svobody, se ptá, proč se zrovna na Káníka obrátil Rogoz kvůli zmanipulování zápasu kvůli sázkám. Jste sázkařským specialistou? „S Rogozem jsme byli kamarádi, umím tyhle věci zařídit,“ vysvětlil Káník.
Soudce se ptá na otázky související se sázkami ve fotbale. Káník prakticky neustále odpovídá slovy „ne“, „nevím“, „neslyšel jsem“, „neznám“. V minulosti byl odsouzen za ovlivňování průběhu zápasů kvůli sázkám.
Soudce Žák zjišťuje, kdo měl reálně sázet. To Káník neví. Ani kolik mělo být vsazeno. „Jen vím, že výtěžek měl být 4 tisíce euro pro všechny. Pro mě, Rogoze a pro rozhodčí.“ Asistenty hlavního rozhodčího byli další obžalovaní Janoch a Kříž.
Sázka se nakonec prý neuskutečnila, celé to měl shodit Rogoz. „Byl jsem naštvanej,“ přiznává Káník. „Naštvanej byl i Grímm. Podle něj zápas nakonec ovlivnili sami hráči. S Rogozem jsme se po zápase pohádali.“
Teď se přechází k dalšímu ovlivněnému utkání mezi Vyšehradem a Motorletem v ČFL. Jde primárně o sázky. Přibližně 14 dnů před zápasem byl Káník kontaktován Rogozem s tím, že má skupinu lidí z Balkánu, která ovlivňuje zápasy za účelem sázek. Rogoz tomu však nerozuměl a Káníka poprosil, zda by to dokázal zařídit. Ten si nechal dva dny na rozmyšlenou, pak kývl.
Káník řekl Rogozovi, že je schopný zařídit delegaci rozhodčích v čele s Grímmem a také za podmínek, že se se „sázkaři“ bude moci předem potkat a že výhra bude k dispozici hned po zápase. Sázka měla být na počet branek v prvním poločase a v celém utkání. Odměna měla činit 4 tisíce eur.
Káník říká, že měl s Vyšehradem smlouvu o reklamním plnění, ale nepamatuje si, zda mu někdy nějaké peníze byly vyplaceny.
Nyní kladou otázky obhájci obžalovaných, znovu i státní zástupce. Jde o obecné dotazy. Roman Berbr celou dobu pečlivě poslouchá, občas si čte v telefonu, ale je vidět, jak je koncentrovaný na každé slovo. Na Káníkovy věty prakticky nijak nereaguje, maximálně si udělá poznámku do notesu.
Do detailů se řeší Káníkova výpověď ohledně zápasu Dobrovice - Radotín. Státní zástupce se ptá, jak má chápat výsledek schůzky mezi rozhodčím Grímmem (dostal nabídku úplatku, aby pomohl duel ovlivnil ve prospěch Radotína) a Berbrem. Z tohoto předzápasového setkání vyplynulo, že Grímm „nemá poškodit Dobrovice“. „Chápu to tak, že pan Berbr Grímmovi řekl, aby to pískal, jak má. Podle pravidel,“ líčí Káník.
Řeší se také komunikace mezi Káníkem a Grímmem. „Přiznávám, že jsem ovlivnil Grímma, aby nepoškodil Dobrovice. Naváděl jsem ho, aby nepodlehl tlaku Radotína.“
Káník popisuje, že Roman Rogoz byl v nevalné finanční situaci a že mu pomáhal s půjčkami. „Byly řádově do sto tisíc korun,“ pronesl.
Státní zástupce se Káníka ptá, jaký měl Berbr vztah k rozhodčím. „Byl komisní. Tvrdý. Nikoho si k sobě moc nepřipustil,“ uvedl. „Byl jsem s ním maximálně párkrát na obědě na Strahově, v jeho kanceláři jsem byl jednou v životě.“
Káník popisuje, že do finančních problémů se dostal, protože si napůjčoval peníze kvůli jednomu fotbalovému klubu. „Kolik jste si půjčil?“ ptá se soudce. „Nevím, nepamatuju si,“ odvětil Káník. „Tak aspoň řádově,“ vyzval obžalovaného Žák. Dostalo se mu stejné odpovědi.
Soudce se zcela logicky ptá, proč kvůli úplatku nekontaktoval policii. „Nevím, nenapadlo mě to,“ pronesl Káník.
A další otázka: „Váš kamarád dostal nabídku úplatku, vám to nepřijde zajímavé?“ Káník se brání, že nikoliv, že nevidí důvod, proč by to měl řešit a nějak se tím zabývat.
Soudce: „Teď mě napadlo, vy jste v exekuci, přesto chodíte na golf. To si můžete dovolit?“
Káník: „Nechápu, na co se mě ptáte.“
Soudce: „Golf je nákladná záležitost.“
Káník: „Proč myslíte?“
Soudce: „Nežiju ve vzduchoprázdnu.“
Káník: „Myslím, že golf není nijak drahý.“
Soudce se ptá na zápas Radotín – Dobrovice, který byl dle obžaloby jedním z ovlivněných utkání. Káník vysvětluje svoji úlohu v celém případu. Popisuje, jak byl tehdejší sudí Grímm kontaktován s nabídkou úplatku, s čímž se mu Grímm svěřil. Soudce se ptá, kým byl rozhodčí kontaktován. „Nechci někoho osočit, ale podle mě majitelem Radotína,“ uvedl. Káník poradil Grímmovi, aby zavolal Rogozovi a dohodl se s ním. Soudce se ptá, proč do toho zatahoval Rogoze. „Nevím,“ pronesl Káník.
Káník se přiznal se i k další fiktivním fakturám. V soudní síni je extrémně špatně slyšet. Nyní se začíná ptát soudce Žák.
Káník: „Nejužší vztah jsem měl s Grímmem, byli jsme kamarádi, on se mě ptal na některé věci, na mé názory. Znovu se vracím k obvinění, že jsem byl členem zločinecké organizace. Není to pravda.“
Nyní hovoří o defraudaci na Plzeňském fotbalovém svazu. Přiznává svůj podíl, kdy ho Rogoz požádal, zda by mohl pro Berbra zařídil fakturu, které by se měla týkat pronájmu prostor či pořízení sportovního vybavení. „Angažoval jsem se v tom,“ doznává se.
Káník pokračuje: „Dříve jsme s Berbrem, Rogozem a Grímmem byli v častém kontaktu, naše cesty se po mém vystoupení z fotbalu rozešly. Z denního kontaktu se změnily kontakty na minimální, napsali jsme si jednou dvakrát za měsíc.“
„S Berbrem jsme v posledních letech o sobě prakticky nevěděli. Jestli jsem se s někým scházel víc, byl to Rogoz a Grímm. Potkávali jsme se na fotbale, bavili se o fotbale, hráli spolu golf. Ale to bylo všechno. Na jiné fotbalové věci jsem vůbec neměl čas.“
Káník říká: „Nesouhlasím, že bych byl členem zločinecké organizace. Vysvětlím proč: Ve fotbale jsem 20 let, posledních 6 let jsem se ve fotbale nepohyboval, byl jsem vyšetřován kvůli sázkám a fotbal mě přivedl do velice složitých finančních problémů. Z vlaku jsem vystoupil a své angažmá ve fotbale ukončil.“
Káník se postavil do řečniště a začíná jeho výpověď. Soudce zjišťuje majetkové a osobní poměry obžalovaného, Káník přiznává exekuce v hodnotě desítek tisíc korun. V minulosti byl soudně trestán, týkalo se to úplatků, trest byl podmíněný. Dále přiznává měsíční příjmy okolo padesáti tisíc korun, je podnikatel, žádný majetek nemá.
Káník, jemuž žalobce navrhuje čtyři roky nepodmíněně ve věznici s ostrahou a pokutu 504 000 korun, se v přípravném řízení plně doznal k ovlivnění přátelského utkání Vyšehrad–Motorlet z února 2020. Podle obžaloby se snažil ovlivnit rozhodčího Tomáše Grímma, aby odřídil utkání v souladu s podanými sázkami. Dva týdny před zápasem ho měl kontaktovat Roman Rogoz s tím, že má skupinu z Balkánu, která za tímto účelem duely ovlivňuje.
Bylo zapotřebí, aby v první půli padly nejméně tři góly a celkem více než pět. Odměnou byla částka 4000 euro pro všechny. Půlhodinu před utkáním však měl Rogoz sdělit, že se dohoda ruší. Podle Káníka došlo k tomu, že zápas zmanipulovali sami hráči. Utkání skončilo 8:3 po půli 2:1. Káník se doznal také na podílu na zpronevěře prostředků Plzeňského KFS.
Káník už sedí na lavici obžalovaných připravený přednést výpověď. Vedle sebe má štos papírů.
Je otázkou, jak Káník se svou výpovědí naloží a zda bude odpovídat na dotazy soudce Vladimíra Žáka. Včera se bývalý sudí Marek Janoch po přečtení vlastní výpovědi odmítl k otázkám předsedy soudního senátu vyjádřit. Káník je zapletený do ovlivnění zápasů i zpronevěry na Plzeňském krajském fotbalovém svazu.
Do budovy okresního soudu si Káníkovu výpověď přišel poslechnout i Roman Berbr se svými advokáty. Před vstupem do jednací síně se přátelsky pozdravili, něco si šeptali. Berbr se usmíval.
Dobré ráno, čtvrtým dnem dnes pokračuje soudní přelíčení ohledně korupčního případu, jehož hlavní postavou na lavici obžalovaných je bývalý druhý místopředseda FAČR Roman Berbr. Vypovídat bude Michal Káník, bývalý fotbalista a funkcionář, jemuž státní zástupce Jan Scholle navrhuje trest ve výši 4 let nepodmíněně.
Zprávy ze dne 19. dubna 2023
Podívejte se ve VIDEU, jak soudce Vladimír Žák komentuje dosavadní průběh soudního jednání. A na kdy odhaduje finální rozsudek?

Soudní jednání na okresním soudu Plzeň-město bude pokračovat ve čtvrtek v devět ráno výpovědí bývalého prvoligového hráče Michala Káníka. Na výpověď dalšího obviněného Romana Rogoze, někdejšího sportovního ředitele FC Slavoj Vyšehrad, dojde v květnu. Soudce Vladimir Žák ale po dnešním jednání vyjádřil obavu, že vzhledem k průtahům už první týden soudních jednání nedojde k finálnímu rozsudku do konce roku.
Shrnutí dnešního dne soudního líčení v kauze Romana Berbra: Vypovídal pouze bývalý sudí Marek Janoch, který se doznal k tomu, že coby rozhodčí přijal úplatek ve dvou zápasech - Vyšehrad - Litoměřice (červen 2019) a Vyšehrad - Ústí nad Orlicí (květen 2019). Podle soudce Žáka se ale nevyjádřil k další části obžaloby, že byl součástí organizované zločinecké skupiny, kterou podle obžaloby řídil Berbr.
Dnešní jednání soudu bylo nečekaně rychle ukončeno, druhá výpověď pana Pýchy dnes nebude, jeho advokátka se omluvila ze zdravotních důvodu. Jednání je přerušeno do zítřejší deváte hodiny.
„Mé osobní stanovisko je takové, že neodsoudím nikoho, kdo učiní formální doznání s přesvědčením, že to neudělal. To je pro mě důležité, je tam ještě paragraf 107, k němu nezaznělo ani slovo,“ upřesňuje soudce Žák. „Pokud bychom tady stáli v procesu s jedním obžalovaným, je to úplně něco jiného. Pro nás jde o poměrně složitou situaci, nikdy jsme ji neřešili. Dohoda platí v zákoně zhruba dva a půl roku, určitě to nebylo používáno v takhle obsáhlé věci. Je to problematické zvlášť v situaci, kdy se obžalovaný nevyjádří k části, která je mu kladena za vinu.“
„Neodsoudím nikoho, kdo není přesvědčený o své vině,“ říká soudce Žák. „Pokud někdo řekne stanovisko v obecných intencích, nevyjádří se k obžalobě a nebude dál vypovídat, vyjadřuje se jen k části záležitostí, co se mu kladou za vinu. Neodsoudím někoho, o kom nejsem přesvědčený, že něco spáchal. Dělá úkon z čistě formálních pohnůtek. Jsou tam daleko závažnější části, ke kterým se obžalovaný nevyjádřil.“
Soudce Vladimíra Žáka překvapilo, že obžalovaný Janoch, který už před jednáním přiznal vinu a přistoupil na dohodu o trestu, odmítl dál odpovídat.
Probíhá výpověď Marka Janocha před soudcem Vladimírem Žákem. Janoch čte svou výpověď z připraveného papíru, Roman Berbr vše pozorně poslouchá a dělá si poznámky. Z toho, co šlo zaslechnout, vyplývá, že sudí odmítl odpovídat na další dotazy.
Roman Berbr už sedí v soudní síni Vypovídat má rozhodčí Marek Janoch - ten je usazen na lavici pro svědky.


Dobré ráno, vítejte u ONLINE přenosu ze třetího dne soudního jednání s Romanem Berbrem a dalšími obžalovanými u Okresního soudu Plzeň – město. Jednání začne v 9.30, na progamu jsou výpovědi Martina Pýchy a Marka Janocha. Janoch je bývalý rozhodčí, který dříve přiznal vinu. Do síně krátce před devátou přišel i hlavní obžalovaný Roman Berbr, který dlouze vypovídal v úterý.
Zprávy ze dne 18. dubna 2023
Co znamená výpověď Romana Berbra? Přečtěte si BLOG Ondřeje Škvora: Berbr (šikovně) poskládal svoji verzi příběhu. Důležité teď budou ty další >>>

Jak se choval Roman Berbr při své výpovědi před soudem? Řekl si o stolek a spustil: pomalu, bez zakolísání. Úsměv kvůli pauze - čtěte zde >>>

Roman Berbr poprvé vypovídal u soudu. Podívejte se ve VIDEU, jak státní zástupce Jan Scholle hodnotí dosavadní průběh jednání.

Soudce Vladimír Žák přerušuje jednání do zítřejší 9. hodiny. Vypovídat zítra budou Martin Pýcha a Marek Janoch.
Online přenos končí. Děkujeme.
Nyní mluví obžalovaný Robert Hájek. Půjde o krátké prohlášení. Na jeho úvod říká, že se ničeho nedopustil a cítí se poškozen.
Vysvětluje okolnosti utkání Živanice-Vyšehrad, o kterém hovořil také Roman Berbr. Ovšem – pardon – není mu vzhledem ke špatné akustice rozumět. Stojí zády k veřejnosti, na rozdíl od Berbra, a mluví potichu. Je však jasné, že vinu odmítá.
Roman Berbr hovořil u soudu téměř čtyři hodiny.
Roman Berbr komentuje, že současný předseda pobírá z prostředků FAČR odměnu, což stanovy neumožňují. „Petr Fousek si pro sebe účtuje peníze přímo z fotbalové asociace, což je v rozporu se stanovami, a nikoho to netrápí,“ říká a srovnává to s údajnými škodami, kvůli nimž stojí před soudem.
Berbr se blíží k závěru a naznačuje cosi o svém zdraví. „Kolik mi zbývá, pět, osm let? Víc to nebude. Odmítám obžalobu v jejím celém rozsahu,“ končí a opakuje, že kromě svých právníků nebude odpovídat na žádné otázky, byť nevylučuje, že se později u soudu ještě vyjádří.
„Bude mi 70 let, a kdyby si státní zastupitelství udělalo rešerši, zjistilo by, že jsem celý život pracoval a od devadesátých let podnikám. Zjistilo by si, že jsem zdědil se svým bratrem Vlastimilem nemalé prostředky po amerických příbuzných.“
Berbr se vymezuje i vůči obžalobě. „Po celé řízení vnímám, že je zde velká snaha vykreslit mě jako negativní postavu. Paralelně probíhá mediální proces.“
Říká také, že někdo poskytuje informace médiím. Nepřímo tvrdí, že to může být buď policie, nebo státní zastupitelství, a podivuje se, že někdo vyžaduje dodržování práva, ale sám jej porušuje.
Berbr vypráví o finanční kondici PKFS. „V roce 2000 jsme měli 400 tisíc na účtu. V roce 2013 už 15 milionů korun. Jsou krajské svazy, které mají 200 tisíc.“
Berbr nyní vysvětluje dvě faktury, které Tomáš Grímm vystavil jménem společnosti 100čes GROUP ve výši 221 188 korun a ve výši 205 276,50 korun, obě za dodání sportovních pomůcek pro mládež. Jednalo se podle něj o míče a zároveň skvělý obchod, který však v době covidu neproběhl úplně podle pravidel. „Neudělal jsem čistý obchod dle příruček ekonomické školy. Ale někdy se rozhodujete se srdcem,“ říká s tím, že stát ani nikoho jiného o nic neochudil.
Berbr kritizuje policii, že kvůli ní nejsou k dispozici důkazy: „Policie měla dne 16. 10. 2020 při svém megazásahu udělat fotky na Viktorce, ve skladu v Sušické ulici a ve firmě v Nýřanech. Musela z odposlechů vědět, že máme tři sklady. Policie sklady nenafotila a já již více důkazů nemám. Ale nemá je ani policie.“
Chce tím říct, že zboží ve skladu bylo, nebylo fiktivní. Dokonce říká, že ještě po svém propuštění z vazební věznice našel v jednom ze skladů materiál za 250 tisíc korun.
Berbr popisuje praxi krajských svazů ohledně nákupu sportovního zboží. Říká, že drtivá většina prodejců chce platbu předem. „Nevybavuju si, že by dorazilo zboží a pak faktura.“ Kam tím míří? Patrně chce obhájit proplacení faktur za sportovní zboží přes firmu Zempol, aniž by do jeho zatčení dorazilo plnění.
Bývalý místopředseda FAČR vysvětluje, proč zboží zakoupené pro Plzeňský KFS leželo v době zatčení u něj. Svaz prý neměl dostatečné skladovací prostory. „Proto jsem rozhodl, že nejjednodušší bude, když se zboží převeze ke mně do skladu.“ Bylo to prý nejrozumnější řešení a všem vyhovovalo.
„Je obtížné po třech a půl letech dokazovat nevinu. Mohu jen nepřímo. Dresy pro rozhodčí Nike byly současným výkonným výborem rozdány, což dokazuje inventura.“
Roman Berbr pokračuje ve své výpovědi. Bude vysvětlovat podezření ze zpronevěry.
Ve zkratce: obžaloba ho viní, spolu s Rogozem, Káníkem a Grímmem, že vyvedl ve třech případech peníze z Plzeňského krajského fotbalového svazu v souhrnné výši 2 398 130,50 korun. Jen na papíře, tedy fiktivně, uspořádal seminář rozhodčích, nakoupil sportovní vybavení pro mládež a rozhodčí. Peníze přitom měl nechat vyvést přes firmy s nastrčeným bílým koněm, jímž snad měla být společnost Zempol, dalšího z obviněných Michala Káníka. K tomu státní zástupce uvádí: „Převážnou část výnosu si připsal obviněný Berbr. To odpovídá i logice, byl to právě on, kdo jako jediný mohl peníze z organizace vyvést. Bez jeho pokynu či stvrzení fiktivní fakturace by daná operace nemohla proběhnout.“
Roman Berbr při úterním příchodu k soudu, o pauze čelil dotazu novinářky, kterému se zasmál a jen zakroutil hlavou.

Soudce Vladimír Žák přerušuje jednání do 13 hodin. Roman Berbr bude poté pokračovat poslední částí své výpovědi, ve které bude mluvit o obvinění ze zpronevěry. Na Romana Rogoze se dnes nedostane.

Berbr na závěr promluvil k úplatkům, z kterých ho viní obžaloba.
„Změny rozhodčích nepovažuji za úplatek, byla to naše práce reagovat na požadavky klubů. Je to naprosto běžná věc, aby se předešlo stížnostem klubů, které mají s některými rozhodčími negativní zkušenosti. Změny delegací jsou běžné ve všech kolektivních sportech. V amatérských soutěžích jsou běžnější a častější. To, co se snaží prezentovat žaloba jako trestní čin, je nepochopení fotbalového prostředí, vybírá si jednotlivosti bez znalosti kontextu. Nikomu jsem žádný úplatek nesliboval, nepředával, o ničem jsem nevěděl a ani jsem na toto téma s nikým nediskutoval. Jediná smysluplná reakce na různé spekulace je výměna rozhodčích. Neznám nikoho, kdo by vymyslel jinou alternativu, a to ani v mezinárodním fotbale. Nedostal jsem žádný úplatek od Vyšehradu ani od nikoho jiného, a to za celých sedm let, co jsem dělal místopředsedu svazu.“
Poslední utkání, z jehož nekalého ovlivnění je Berbr viněn:
Loko Vltavín–Vyšehrad
Hráno: 29. května 2019, 34. kolo ČFL
Obvinění: Rogoz, Berbr, Cihlář, Uvíra a FC Slavoj Vyšehrad
Obžaloba: Berbr na Rogozovu žádost slíbil hlavnímu Janu Cihlářovi za ovlivnění utkání kariérní postup, což se následně v podobě zařazení na profesionální listinu rozhodčích stalo. Rogoz dále nabídl Martinu Uvírovi, hráči Vltavínu, nejméně 100 000 za ovlivnění utkání, které mu následně předal.
Roman Berbr: „Podstata skutku je naprosto nepochopena. V roce 2018 byl Cihlář na postup do ligy. My jsme v té době měli problém se sázením proti vlastnímu klubu a na počet branek. Dostávali jsme informace ze sázkového radaru, že dochází k sázkám proti vlastnímu klubu. Proto jsem se ptal Cihláře, jak se dohodli. Neptal jsem se ho: Kolego Cihláři, nechce Vyšehrad to utkání vypustit, protože se jedná o sázky? Kolego Cihláři, nechtějí po tobě, abys nařídil tři penalty do 15. minuty?
Znám totiž případy klubů, které na konci sezony prodávají utkání, třeba proto, že hráči nedostávají mzdy.“
Berbr dále vysvětluje, že volal asistentovi Pastyříkovi, aby dal na hlavního pozor, a vysvětluje i svůj expresivní slovník. „Ano, tohle je moje mluva ve fotbale. On pochopil, že nesmí udělat chybu. Rozhodčí mě takto znali. Do ligy se nepostupuje za jedno utkání, ale jedním utkáním si to může rozhodčí zkazit. Proto jsem zvažoval jeho změnu. Rozhodčí Cihlář nepodlehl nikomu a ničemu. Policie celý příběh naprosto obrátila. Vymyslela si ho, aniž by znala fakta a pozadí.“
Případ zápasu Vyšehrad–FK Litoměřicko
Hráno: 8. června 2019, 31. kolo ČFL
Obvinění: Berbr, Grímm, Rogoz, Janoch, Pýcha a FC Slavoj Vyšehrad
Obžaloba: Berbr na základě požadavku obviněného Rogoze využil svého vlivu a zařídil nominaci hlavního rozhodčího Janocha a asistenta Grímma. Rogoz po sudích požadoval ovlivnění výsledku, což Janoch přijal. Rogoz poté prostřednictvím Káníka předal Janochovi přesně nezjištěnou částku, jenž z ní dal 10 000 Grímmovi. Rogoz také nabídl úplatek litoměřickému představiteli Martinu Pýchovi, aby zajistil, že k zápasu nastoupí výkonnostně slabší hráči. Ten nabídku přijal, k čemuž ho přesvědčoval i Berbr.
Vysvětlení Berbra: „Chybná úvaha obžaloby, že jsem změnil rozhodčí na pokyn Vyšehradu. Navíc nabídkou úplatku ze strany Rogoze. Je to opět vykonstruované. Jde o nepochopení podstaty. Rozhodčí Grímm mně sdělil, že majitel Záp, protože také hrály o postup, mu nabídl obnos za řízení ve prospěch Litoměřic. Chtěl jsem si vše ověřit a tlumit následky. Grímm byl původně nominovaný na utkání jako pomezní do Záp. Vzhledem k tomu, že informaci o úplatku jsem si ověřil u Maška (hlavní postava fotbalu v Zápech), dostalo se mně dvou protichůdných informací. Mašek mně řekl, že Grímma zfackuje do bezvědomí. Proto jsem navrhl vyměnit celou trojici a nominovat ji na zápas Vyšehrad – Litoměřicko. Podařilo se nám tak předejít fyzickému napadení Mašek vs. Grímm. Reagoval by tak každý, kdo se v tom orientuje."
Vyšehrad-Jiskra Ústí nad Orlicí
Hráno: 25. května 2019, utkání 29. kola ČFL
Obvinění: Berbr, Grímm, Rogoz, Janoch, Kříž, Skála a FC Slavoj Vyšehrad
Obžaloba: Berbr využil svého vlivu a dominantního postavení ve fotbalovém prostředí a na základě žádosti obviněného Rogoze zařídil nominaci jím předem vybraného a domluveného hlavního rozhodčího Grímma a asistentů rozhodčího Marka Janocha a Jiřího Kříže a delegáta utkání Miroslava Skálu. To proto, aby Rogozovi usnadnil ovlivnění zápas nabídkou úplatku. Rogoz předal Grímmovi 30 000 korun, kterou si sudí a delegát rozdělili.
Roman Berbr: „Odmítám jakoukoli účast na čemkoli. Majitel Ústí byl můj velmi dobrý známý. Ke změně rozhodčího došlo, protože jsme dostali informaci, že se oba kluby na rozhodčím dohodly. To pro nás bylo nejlepší řešení. Je pravdou, že mě před tímto utkáním kontaktoval Tomáš Grímm a ptal se, jak má zápas řídit, že se setkal s majitelem Záp, který mu něco nabídl.
Každý si představuje, že když dostanete takovou informaci, že něčemu dokážete zabránit, ale nikdo neví čemu. Ve fotbale je 80 procent fabulací, výmyslů a přehnaných zpráv. Jak zareagovat? Na policii nemohu běžet, protože bych říkal, že jeden chce po druhém něco kvůli třetímu, ale nemám nic v ruce. Nemám nic v ruce, ale přesto s tím mám něco udělat. (Delegovaný rozhodčí) Tomáš Grímm měl velmi dobrý cit pro hru. Nepamatuji si, co jsem řekl, ale asi, aby se do ničeho nepletl. Že bych to považoval za podvod na sobě.
S Františkem Maškem, majitelem Záp, jsem měl velmi dobrý vztah. Později jsem se s ním potkal v Praze a zeptal jsem se ho na Grímma, on říkal, že to není pravda. Zda se na Tomáše někdo další napojil, to jsem nevěděl a ani vědět nemohl. Co jsem udělal, bylo správné a nic jsem neporušil.“
Případ zápasu Olympia Radotín-Dobrovice
Hráno: 4. května 2019, utkání 26. kola ČFL
Obvinění: Berbr, Grímm, Káník, Rogoz a FC Slavoj Vyšehrad
Obžaloba: Roman Rogoz kontaktoval Tomáše Grímma, který duel pískal, aby ho za přesně nezjištěnou finanční částku ovlivnil primárně za účelem ztráty Radotína, přímého soupeře Vyšehradu v boji o postup do druhé ligy. K přijetí nabídky ho přesvědčovali také Michal Káník a Roman Berbr. Týden po zápase Rogoz předal Grímmovi částku 20 000 korun.
Vyjádření Berbra: „Nechápu to. Připadá mně neuvěřitelné, jako z filmu o Mulderovi a Scullyové. S Rogozem ani Káníkem jsme si nikdy nedohodli na ničem. Ve třech jsme se ohledně tohoto zápasu nikdy nesešli, natož abychom ovlivnili zápas Radotín-Dobrovice. Toto obvinění je pro mě nejabstraktnější. Obžalobu vůbec nedokážu lidsky pochopit, jak je možné vykonstruovat takový příběh. Nemám žádné vědomí, že by Rogoz s Káníkem u Grímma něco požadovali. Že jsem ovlivnil toto utkání, je naprosto absurdní. Určitě jsem Grímmovi nikdy neřekl, aby pískal proti Radotínu a zvýšil si nabídku na úplatek. Takový nesmysl bych ze sebe nikdy nevypustil.“
Sokol Živanice-Vyšehrad
Hráno: 1. června 2019, utkání 30. kola ČFL
Obvinění: Berbr, Rogoz, Hájek a FC Slavoj Vyšehrad
Obžaloba: Berbr využil svého vlivu a na základě požadavků Rogoze a hlavního rozhodčího Roberta Hájka zařídil Hájkovu nominaci k zápasu. Berbr po sudím následně požadoval ovlivnění, Rogoz poté Hájkovi slíbil a následně nechal předat 100 000 korun.
Roman Berbr: „Utkání amatérské ČFL patřilo do mé kompetence. Živanice byly nejvíce problémový klub, na který skupina rozhodčích nechtěla být nominována. Pro rozhodčí tam byla neúnosná atmosféra, urážky. Někteří to velmi špatně snášeli. Neumím už přesně a určitě říct, zda se v tomto utkání jednalo o požadavek Vyšehradu, nebo můj osobní.
Původně nominovaný rozhodčí aspiroval na postup do ligy, mohlo pro něj dopadnout dost nešťastně. Takové rozhodčí jsem chránil. Doporučil jsem proto Hájka. Pískal utkání v první lize, byl z Moravy, kluby nebyly na něj zvyklé. Doporučil jsem ho Kohoutovi a byl to podle mě správný postup. On to konzultoval s předsedou komise rozhodčích Schröterem. Nic proti ničemu.“
Dále Berbr vysvětluje, že použil sprosté slovo, protože ve fotbale se tak mluví. A že opětovný telefonát Václavu Kohoutovi, který dělal delegace, učinil proto, aby doplnil asistenty. „Nemohu ovlivnit, že si Hájek volal s Rogozem. Moje komunikace s Hájkem je fotbalově úplně normální. Z komunikace zřejmé, že jsem nedal pokyn k ovlivnění.“
Vysvětluje i formulaci „Povolení zabíjet.“ V televizi podle něj došlo k překroucení. „Tuto hlášku z Bonda použil Hájek, nikoli já. V televizi se zamlčelo moje NE. Tak jsem totiž odpověděl.“
Pokračuje se, Berbr stále vypovídá. Po přestávce se vyjadřuje k jednotlivým, dle obžaloby, ovlivněným zápasům (jejich seznam přehledně na začátku dnešního ONLINE přenosu).
Krátká přestávka.



„Na závěr přednesu faktové shrnutí fotbalové části. VV FAČR schválil KR pro Čechy, spadala pod řídící komisi pro Čechy a pod předsedu pro Čechy, tedy pode mě. Z toho vyplývá, že místopředseda je nadřízený. Tím, že změní obsazení, neporušuje vůbec nic. S tímto postupem byly na aktivu seznámeny všechny kluby a také tento instrument nespočet let využívaly.“
Berbr se opakovaně vymezuje vůči žalobě. „Žaloba je napsána jednostranně. Což dokládá i výslech Libora Kovaříka, který v té době neměl s fotbalem vůbec nic společného, přesto byl vyslechnut jako jeden z prvních, aby mě dokreslil jako naprosto strašidelnou postavu.“
„Domodelování skutků v obžalobě se táhne jako červená nit. Možná je to dobré pro nějakou reportáž v televizi, ale fakta jsou zcela jiná. Znovu opakuji, žádné utkání jsem nezmanipuloval, nikomu jsem neřekl, jak má nějaké utkání dopadnout, na základě jednoho telefonátu nemůže žádný rozhodčí postoupit výš. Žaloba mně dává za špatně úplně všechno. Abych u ní prošel, musel bych mlčet, být neviditelný, nechodit na svaz.“
O odvolání Romana Hrubeše: „V obžalobě je velmi nepřesně, z mého pohledu zcela úmyslně, chybně popsána situace okolo odvolání Romana Hrubeše z komise rozhodčích. Obžaloba mně dává za vinu, že jsem stál za jeho odvoláním. Realita je naprosto jiná. Roman Hrubeš sdělil na jednání komise Chovancovi (tehdejší předseda KR), že s ním nebude spolupracovat. Chovanec přišel za mnou a svazovým předsedou Malíkem, že chce Hrubeše odvolat na příštím jednání výkonného výboru. Nabídli jsme oběma schůzku, aby mohl Hrubeš v tichosti odejít. To se nepovedlo, proto jsem Chovancovi volal, jak to má komunikovat. V obžalobě se to dává za vinu mně, jako zneužití mého postavení.“
„Že jsem ovlivňoval komisi rozhodčích FAČR, je mimo veškerou realitu.“
„Mám pocit, že jsem trestán za to, že jsem dělal něco, co bylo mou politickou prací. Bojoval jsem za Čechy, co to šlo, a jsem za to trestán.“
„Velmi, až neskutečně, mě poškozuje tato věta obžaloby: Zneužíval dominantní postavení a nasazoval sudí náchylnější k přijímání úplatků," řekl Berbr a pokračoval. „To je jednoduché a výhodné vysvětlení pro obžalobu. Rozumím tomu, že lékař studuje šest let a je schopný stanovit diagnózu. Já pískal 20 let a dalších 20 let jsem rozhodčím přednášel. Dovolím si tvrdit, že poznám, kdo je dobrý rozhodčí. Ale nedovolím si tvrdit, že poznám, kdo z rozhodčích je náchylný na úplatky. Ani si nedokážu představit, jak to rozeznat. Nikdo z nás neměl žádný bublifuk, kterým by to měl rozeznat.“
Berbr o úplatcích: „Určitě se nabízí otázka, zda jsem o některých ovlivněních věděl. A musím říct, že o skutečných ne. Že jsem dostával zpětné informace, to musíme říct, že dostával. Dostával jsem informace typu věděl, nevěděl, možná, asi, bude, nebude.“
„Nikdy jsem s Romanem Rogozem o úplatcích nemluvil.“
Berbr k odposlechům: „Moje jméno používalo mnoho lidí ve fotbalovém prostředí. Zaštiťovali se mnou. Že se mnou mluvili. Ale pravda byla leckdy jinde. Vždy jsem říkal rozhodčím, aby si takovou informaci u mě ověřovali.“
Berbr vysvětluje, proč se v rozhodčích angažoval. „Když se něco nepovedlo rozhodčímu, nenadávali jemu, ale mně.“ A přirovnává své působení k jiným oblastem na asociaci. „Mohl jsem mluvit o personáliích, když jsme měli generálního sekretáře? Mohl jsem mluvit do ekonomických otázek, když jsme měli finančního ředitele?“ Otázky nahazuje proto, aby si odpověděl, že ano, stejně jako tak mohl činit v případě rozhodčích. „Teď děláme ze změn v nasazování rozhodčích trestné činy, dokonce úplatky. Přitom pro svaz to byla naprostá marginálie.“
Zatím nejzásadnější prohlášení:
„Vycházel jsem vstříc klubům, žádné výhody jsem z toho neměl. Nyní pozor: neexistuje žádný rozhodčí, kterému jsem řekl, aby vyhrál některý klub. Neexistuje žádný rozhodčí, kterému jsem nabídl úplatek. Neexistuje žádný klub, který by mě dal úplatek. Nečinila tak s mým vědomím ani žádná třetí osoba.“
Dále:
„Považuji obvinění týkající se změn rozhodčích obžalobou za naprosto nepochopené.“
„Za celou dobu jsem změnil více jak 200 rozhodčích. Ovšem byl jsem jednoznačně nadřízený komisi rozhodčích, a to je třeba vzít jako významný fakt.“
Berbr krátce promluvil o tématu Vyšehrad.
„Hrál o postup v roce 2018. Ve fotbale běžely věci, které Vyšehrad znervózňovaly, proto chtěl klub občas nějakou změnu. Ale to chtěly i jiné kluby. Dělal jsem Meteor, Domažlice a další. Jen pro zajímavost, nikdy jsem nebyl na žádném zápase Vyšehradu, zároveň ani na žádném zápase, kde se hrálo o postup, či o sestup. Nechtěl jsem, abych byl s některými věcmi spojován.“
Berbr hovoří velmi klidně, přesně artikuluje, častokrát se zastaví a pronese: „Vysvětlím“. Je evidentní, že projev má precizně připravený a strategicky promyšlený.
Pro připomenutí: Berbr stále vypovídá a ještě dlouho bude. Ovšem potom už odmítne odpovídat na doplňující dotazy.

Berbr o rozhodčích. „Dokonce tvrdím, že je to ve fotbale nejinteligentnější skupina lidí.“
„Ve fotbale každý týden nevyvolávají problémy výkony hráčů, ale pouze jen a jen výkony rozhodčích. Zde připomenu jenom krátce nedávné utkání Sparta–Brno a Daniela Křetínského (myslí tím poločasovou návštěvu majitele Sparty v kabině rozhodčích).“
Berbr dále obhajuje, že ke změnám v delegacích docházelo přirozeně. Na žádost klubů, na žádost rozhodčích. „Změny rozhodčích byly během sezony naprosto běžné.“
Uvádí příklad: „Utkání, které nevypadalo třaskavě, a tak byl nasazen slabší rozhodčí, se během měsíce třaskavým stalo. Proto docházelo ke změně."
Velmi podrobně vysvětluje složitost nasazování rozhodčích pro soutěže od ČFL níž. „Zažil jsem snad všechny možnosti nasazování rozhodčích. Sudí přiřazoval počítač, nebo jsme jména tahali z klobouku. Nejlepší se ale ukázalo ruční nasazování.“
Berbr dále obhajuje změny v delegacích. „Vždy jsem změnou bránil FAČR a sám sebe. Protože kritika směřovala nakonec především na mě. Nikdy jsem nezměnil rozhodčího bez vědomí komise rozhodčích.“
Berbr obhajuje, byť to zatím přímo neřekl, své zásahy do delegací v soutěžích ČFL. „Profi komise rozhodčích může reagovat na to, co se stane o víkendu. Komise rozhodčích v Čechách zveřejňuje delegace na měsíc dopředu, takže zásah je pak mnohem viditelnější. Ovšem jedná se o ten samý zásah.“
„Výkon rozhodčího se nedá změřit, zvážit, proto jsou na sudí různé názory, tedy velmi subjektivní. Stačí si poslechnout v televizi reportéry, měli by být nestranní, přesto se mnohdy u konkrétní situace neshodnou."
„Vytvořil jsem si kontakty, jezdil jsem každý víkend minimálně na tři utkání, měl jsem s funkcionáři politický vztah."
„Znal jsem jejich (rozhodčích) zaměstnání, rodinné poměry, vzájemné vztahy. Poté, co jsem se stal místopředsedou, jsem ztratil o tomto pojem. Nebylo to možné zvládat dál.“
Berbr přechází k obvinění z ovlivnění utkání ČFL(přehled zápasů najdete v ONLINE přenosu na začátku dnešního dne).
Popisuje, že komise rozhodčích pro amatérské soutěže nebyla samostatná jednotka. A na konci dospěje k tomu, že spadala do jeho gesce.
Berbr vysvětluje rozdíl mezi obsazováním ze strany profesionální komise rozhodčích (tedy první a druhá liga) a ze strany komise rozhodčích pro amatérské soutěže. „Je naprosto odlišný, což bohužel policie nebrala v potaz. Vysvětlím,“ říká. Uvádí, že velká komise nasazuje vždy po každém kole, malá nasazuje třeba na měsíc dopředu.
Berbr: „Vezmeme si skutečnou realitu. V okamžiku, kdy nasazujete sudí na profesionální soutěže na 24 utkání, měla KR Čechy nasazeno už 900 zápasů, každý týden 225 utkání. Na čtyřiadvacet utkání v profi fotbalu můžete reagovat každý týden, na 900 utkání však příchází daleko více problémů a změn, než na 24 utkání."