Berbr u soudu komentoval řeči sudích, vinu odmítli: Úplatek? Rogoz blábolil

Berbrův advokát Bohuslav se snaží znedůvěryhodnit Michala Káníka, spolupracujícího obviněného. Poukazuje na údajné procesní chyby při schvalování dohody o vině a trestu ze strany soudního senátu. Prý při sjednání dohody nepadly otázky, které padnout musí. „Nebyly splněny podmínky pro sjednání dohody o vině a trestu,“ hromuje Bohuslav.

Bohuslav se zaklíná paragrafy, judikaturou, cituje z paragrafů zabývající se dohodou o vině a trestu. Nic extra zajímavého. Poukazuje na popis skutku, čili na to, že se v průběhu líčení změnil. „Nedošlo k zachování totožnosti skutku, což se domnívám, není možné. Státnímu zástupci se to vyloženě zakazuje.“

„V průběhu hlavního líčení došlo k úpravě popisu skutku, objevilo se tam něco, co nikdy sjednáno nebylo. Liší se návrh dohody o vině a trestu a znění schválené dohody o vině a trestu,“ argumentuje u soudu Bohuslav.

V síni hovoří Berbrův advokát Lukáš Bohuslav. Zpochybňuje výpovědi těch, kteří přijali dohodu o vině a trestu a o jejichž výpovědi se opírá státní zástupce. „Dohody mezi obžalovanými nemají žádný dopad k trestní odpovědnosti obžalovaných, to zdůrazňuji. Pochopitelné, že státní zástupce řekl A příběhu, ale neřekl B. Jedna věc je, že se státní zástupce opírá o schválené dohody o vině a trestu, opírá se o výpovědi osob, kterým byla dohoda schválena. Ale kde jsou práva ostatních obžalovaných?“

Žák dočetl závěrečnou řeč Šeráka, obhájce Svobody. K pultíku se teď postavil Lukáš Bohuslav, první z advokátů Romana Berbra.

Ze závěrečné řeči Šeráka: „Skutková zjištění mohou vést k mnoha závěrům, ale nic nedokazuje, že skutek se opravdu stal tak, jak se píše v obhajobě.“

V Šerákově řeči se hovoří také o sázkách na utkání: „Jediným důkazem obžaloby, který nekoresponduje s jiným důkazem, je pouze výpověď Michala Káníka, který se dlouhodobě živil sázením. Důkazy chybí. Muselo by být jasně dokázáno kdy a kde byl předán úplatek. Jediným důkazem byly smyšlenky spolupracujícího obviněného Grímma.“

Řeší se esemeska. Grímm měl obdržet od Svobody zprávu s číslovkou 50. Policie prý vydedukovala, že mělo jít o nabídku úplatku ve výši 50 tisíc. Ale taková esemeska, dle Šeráka, nikde v trestním spisu není zaznamenaná.

Soudce Žák cituje ze závěrečné řeči Šeráka. Jde zhruba o toto: Můj klient od počátku odmítá vinu. Opakovaně zaznělo, že se jedná o absolutní nesmysl. Na utkání Brozany - Bohemians prý Svoboda sledoval hráče Romana Květa. S nikým se po zápase nebavil, nikoho nepotkal, nikoho z SK Brozany nezná. Utkání nebylo nijak ovlivněno a skončilo vítězstvím hostujícího mužstva.

„Pan Grímm pro orgány trestního řízení vytvořil nějaký příběh, který nekoresponduje realitou. S představiteli Brozan se prý Svoboda vůbec neznal, tedy není ani důvod, proč by jim předával úplatek.“

Mimochodem, je to poprvé během soudních řízení, kdy se dostavili hned tři obhájci Romana Berbra. V předchozích dnech byl až na jednu výjimku doprovázen pouze Sýkorou.

Bronislav Šerák, obhájce Martina „Chrestýše“ Svobody, se k soudu nedostavil. Závěrečnou řeč vyhotovil písemně a soudci Žákovi ji předal Martin Sýkora, obhájce Berbra. Nyní z ní předseda senátu cituje.

„Vůbec nechápu návrh trestu státního zástupce, který považuji za likvidační,“ říká Káník. Pro kontext, dle obžaloby mu hrozí 6 let a 8 měsíců odnětí svobody. Jeho řeč trvala pouze pár minut. Právě odešel z jednací síně.

Závěrečnou řeč přednáší Michal Káník. Hned v první větě říká, že organizovaná skupina neexistovala. Mluví o svých skutcích, přiznává, že to byla hloupost a chyba. Říká, že po propuštění z vazby peníze ihned vrátil a nikomu nevznikla žádná škoda. Už podruhé říká, že odmítá označení organizovaná zločinecká skupina.

Soudce Vladimír Žák právě zahájil dnešní jednání. Z obžalovaných je na místě pouze Roman Berbr, Michal Káník, Jana Štychová a Jan Cihlář. 

V 8.47 přišel do budovy okresního soudu v Plzni Roman Berbr, hlavní postava celé kauzy, v doprovodu svého obhájce. Dnes se netrpělivě čeká na jeho závěrečnou řeč. Může být hodně dlouhá... Soud začíná od 9:00.

Soudce Vladimír Žák v pátek naposledy vyslechne Romana Berbra a další obžalované.  Vynesení rozsudku očekává ve středu 18. června, státní zástupce i obžalovaní budou mít poté prostor na odvolání ke Krajskému soudu.

Navržené tresty

Roman Berbr, bývalý místopředseda FAČR Navržený trest za podplacení, pomoc k podplacení, zpronevěra, účast na organizované zločinecké skupině: 7 let ve věznici s ostrahou, peněžitý trest 5 550 000 korun, zákaz výkonu funkce statutárního orgánu obchodní korporace v trvání 5 let.

Michal Káník, bývalý fotbalista a funkcionář Navržený trest za pomoc k podplacení, pomoc ke zpronevěře, účast na organizované zločinecké skupině: 6 let a 8 měsíců ve věznici s ostrahou, peněžitý trest 504 000.

Roman Rogoz, bývalý sportovní manažer Vyšehradu Navržený trest za podplacení, pomoc ke zpronevěře, účast na organizované zločinecké skupině: 7,5 let ve věznici s ostrahou, peněžitý trest 350 000 korun.

Jan Cihlář, bývalý rozhodčí Navržený trest za přijetí úplatku ve prospěch organizované zločinecké skupiny: 2 roky a 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 3 let, peněžitý trest 250 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4,5 let.

Robert Hájek, bývalý rozhodčí Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 200 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4 let.

Jiří Houdek, bývalý rozhodčí Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 200 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4 let.

Zdeněk Koval, bývalý rozhodčí Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 200 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4 let.

Jiří Kříž, bývalý rozhodčí Navržený trest za přijetí úplatku ve prospěch organizované zločinecké skupiny a přijetí úplatku: 2 roky a 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 3 let, peněžitý trest 250 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4,5 let.

Jiří Musil, bývalý rozhodčí Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 140 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4 let.

Michal Myška, bývalý rozhodčí Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 200 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4 let.

Jana Štychová, bývalá rozhodčí Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 200 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4 let.

Miloš Vitner, bývalý rozhodčí Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 200 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4 let.

Pavel Vlasjuk, bývalý rozhodčí Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 200 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4 let.

Martin Pýcha, tehdejší manažer Litoměřicka Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 200 000 korun.

Martin Svoboda, zákulisní hráč či prostředník Navržený trest za podplacení: 5 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 170 000 korun.

Jiří Kabyl, bývalý delegát Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 200 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4 let.

Martin Uvíra, bývalý fotbalista Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 250 000 korun.

FC Slavoj Vyšehrad, a. s., fotbalový klub Navržený trest za podplacení ve prospěch organizované zločinecké skupiny: peněžitý trest 900 000 korun.

Uzavřené dohody o vině a trestu Tomáš Grímm, bývalý rozhodčí Vyvázl se šestiměsíční podmínkou a peněžitým trestem 198 tisíc korun a pětiletým zákazem činnosti.

Petr Tarkovský, prostředník Vyvázl s osmiměsíční podmínkou a peněžitým trestem 55 tisíc Kč.

Miroslav Skála, bývalý rozhodčí Vyvázl s osmiměsíční podmínkou a peněžitým trestem 48 tisíc Kč.

Marek Janoch, bývalý rozhodčí Vyvázl s osmnáctiměsíční podmínkou, pokutou 350 tisíc Kč a zákazem činnosti.

V úterý měl jednu z posledních možností promluvit u plzeňského Okresního soudu Roman Rogoz, jeden z hlavních obžalovaných v kauze kolem někdejšího neformálního vládce českého fotbalu Romana Berbra. Byl stručný. „Návrhem trestu státního zástupce jsem byl zdrcený,“ prohlásil při své závěrečné řeči.

Co ještě Roman Rogoz řekl čtěte ZDE>>>

Závěrečné řeči už přednesli někteří z obžalovaných sudích, hlavní postava celého procesu Roman Berbr vše mlčky sledoval ze svého místa.

Jak vypověděli sudí čtěte ZDE>>> 

Dnešní soudní jednání končí. Těžko vidět do hlavy soudce Vladimíra Žáka, ale nezdá se, že by dnešní výpovědi, byť se svou formou zásadně lišily, měly na průběh řízení nějaký vliv.

Děkujeme za pozornost, jednání pokračuje v pondělí příští týden.

Jako poslední znovu vystoupil Roman Berbr. Byl velmi stručný, ale velmi tvrdý. „Málokdo ví, že Martin Malík mluví pravdu. Málokdo ví, že Martin Malík byl nejpracovitější předseda. Ale po dnešku každý ví, že když si FAČR nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř. Jsem rád, že jsem podporoval Martina Malíka.“

Malík: „Předpisy FIFA říkají, že kluby musí hráče uvolnit, ale je strašně jednoduché říct, že jim na magnetické rezonanci něco našli v koleni. Proto platí, že FAČR potřebuje servis od klubů a kluby servis od hráčů.“

Berbrův obhájce Michal Sýkora se ptá stejně jako v případě Petra Fouska. „Jaký je vztah FAČR a profesionálních klubů?“
Malík odpovídá: „Kluby si řídí soutěže, shání si partnery, prodají práva, ale rozhodčí jsou pod FAČR. FAČR potřebuje kluby a kluby potřebují FAČR.“

Státní zástupce: „Jaký byl členů výkonného výboru vztah k agendě rozhodčích?“
Malík: „Velmi individuální. Někdo reagoval na články v novinách, někdo byl zatažený do větší hloubky.“

Začíná se ptát státní zástupce Jan Scholle. „Kdo měl na starosti agendu rozhodčích?“ Malík říká, že nikdo takový nebyl. „Ovšem v rámci výkonného výboru se k ní z logiky věci vyjadřovali Roman Berbr a Dagmar Damková.“

Soudce: „Profitoval pan Berbr z účasti na rozhodovacím procesu FAČR?“
Malík: „Jedině z pohledu toho, že byl ve vedení STES, za což byly vypláceny odměny. Jinak ne.“

Soudce se ptá, zda asociace po zásahu policie v říjnu 2020 prováděla audit. „V celé řadě oblastí, spolupracovali jsme i s UEFA,“ říká Malík a připomíná, že předsedou komise rozhodčích se stal portugalský odborník Melo Pereiera. Soudce zajímá, jaké měly audity zjištění. „Došlo k určitým změnám v nastavení předpisů,“ říká Malík a soudce se doptává na nějaké zásadní zjištění. Podle Malíka nebylo.

Soudce se ptá na společnost TV.com a Malík vysvětluje její smysl. Tedy že natáčí utkání nižších soutěží. „Bylo to opatření směrem k match fixingu. Z mého pohledu velmi logická věc.“

Soudce: „Nakolik jste byl seznámen se soukromými aktivitami pana Berbra?“
Malík: „Do jisté míry ano. Nemohl jsem zůstat imunní vůči tomu, že mediální prostor byl zaplněn spekulacemi o působení Romana Berbra v rámci asociace. Věděl jsem, že podniká ve stavebninách. Mluvili jsme o tom spolu.“
Soudce: „Měla jeho firma nějaký vztah s FAČR?“
Malík: „Nemám sebemenší povědomí.“

Soudce: „Jaké byly kompetence místopředsedů ve vztahu k jejich komorám?“
Malík: „Oni byli někdo jako ředitelé těch komor. Lidé se na ně obraceli se svými problémy. Finančními, organizačními.“

Soudce Žák opouští téma rozhodčích a ptá se na kompetence předsedy a místopředsedů výkonného výboru.

Soudce: „Vyjadřovaly se kluby tak, že nechtějí, aby je pískal konkrétní rozhodčí?“
Malík: „Občas se to objevovalo, ale ne přímo jako žádost ke komisi rozhodčích. Nedomnívám se, že to bylo součástí oficiálního předpisu. Řešila to komise rozhodčích. Dokážu si představit, že pokud se někdo v posledních třech kolech cítil poškozený jedním rozhodčím, před začátkem příštího ročníku mohl vznést žádost, aby už jeho klub nepískal.“

Soudce: „Vy jste se na předsedu rozhodl kandidovat sám?“
Malík: „Uvažoval jsem o tom sám, ponoukl mě taky Dušan Svoboda. Považoval jsem za svou výhodu, že nejsem ve fotbale pro nikoho persona non grata.“

Soudce: „Proč pan Hrubeš nechtěl v komisi být?“
Malík: „Nezdálo se mu složení a nebyl si jist, zda dostane dostatečný prostor pro svou roli specialisty na video.“
Soudce: „Kdo navrhoval pana Hrubeše?“
Malík: „Nejsem si jist, ale asi někdo z klubů nebo přímo LFA.“

„Se všemi účastníky jsem mluvil osobně. Pro mě bylo zklamáním, že v okamžiku sestavení komise se Roman Hrubeš rozhodl, že v ní nechce pracovat. Přemlouval jsem ho, on zůstal. Zpětně to hodnotím jako svou velkou chybu. Stejně komisi opustil.“

Soudce: „Z komise rozhodčích vedené panem Chovancem odcházeli lidé. Jakým způsobem jste do toho zasahoval?“
Malík: „Moje role tu byla zcela jednoznačně aktivní. Věděl jsem, že komise rozhodčích je středobod. Fungování mezi asociací a kluby je jako jiné partnerství. Kdybyste ustanovil komisi na sílu, tak kdykoli dojde k nespokojenosti ze strany klubů, tak jako první spílají předsedovi asociace. Bylo tedy minimálně zapotřebí zeptat se na názor významných klubů, tedy v té době Sparty, Slavie a Plzně. Bylo žádoucí, aby nenastala situace, že někdo bude významně spokojený a někdo ne.“

„Romana Rogoze v podstatě neznám. Znám to jméno. Jenom jsme se při setkání pozdravili. Ze Slavoje Vyšehrad nikoho osobně neznám.“

„S Romanem Berbrem jsem se poprvé potkal z pozice ředitele STESu. Vnímám ho jako člověka, pro kterého byl fotbal vášeň. Měl velký přehled nejenom o rozhodčích, ale o celém fotbale. Už naše první setkání bylo v tom duchu, že byl tvrdý a neústupný, šel si za svým. Ale pokud jsem na něj měl logické argumenty, vždy dokázal ustoupit ze svých původních pozic.“

„O Slavoji Vyšehrad jsem neměl až do vypuknutí soudu jedinou informaci. Identické je to i se situací na Plzeňském kraji. Vše až z médií.“

Soudce: „Kdy jste se dozvěděl o problémech, které by mohly v souvislosti s ovlivněním zápasů existovat?“
Malík: „Kolem rozhodčích vždy existují emoce a v rámci mediálního prostoru k vám tyhle věci doputují. Ale za dobu mého působení ve vedení FAČR se na mě nikdo nikdy neobrátil s konkrétním poznatkem.“

Malík je vyzván, aby popsal své působení ve fotbale v dotčené době, tedy v letech 2019 a 2020. Vysvětluje, že byl předsedou FAČR a ředitelem STES. „Co se týče Slavoje Vyšehrad, jsou to věci, které jsem neměl v gesci, stejně jako jsem neměl v gesci hospodaření Plzeňského KFS.“

Začíná výpověď svědka Martina Malíka, bývalého předsedy FAČR z dob nejsilnějších Berbrových časů.

Výslech Petra Fouska skončil. Nyní je přestávka do 12.00, vypovídat bude bývalý předseda Martin Malík.

Slovo si bere Roman Berbr.
„Dnes to na mě působilo, že padaly dotazy, které měly za účel mě pošpinit. Dneska mě to zničilo, nevím, co k tomu mám říct. Takhle: Demokracie byla stejná za mě jako za něj. Já měl 118 hlasů, on jich měl přes 90. Buď si je zajistíte, nebo ne. Nechápu, že Petr svolá mimořádný výkonný výbor, aby potvrdil trenéra ve funkci. S kluby se musí jednat, to jinak nejde. Když se s nimi nedohodnete, nebude komise rozhodčích. Z těch jeho obecných formulací jsem šišatej. Ale řekl jednu relevantní věc: Kauzu zná z novin. To je všechno.“

Sýkora: „Zvažoval FAČR, že by se pan Trpišovský stal trenérem národního mužstva?“
Fousek: „Ne, výkonný výbor to z principu zavrhnul. Nechtěli jsme angažovat člověka, který je vázaný v klubu.“
Sýkora: „Komunikovalo se o otázce výměny trenéra s kluby?“
Fousek: „Ne. Diskutovalo se to ve výkonném výboru.“

Sýkora: „Proběhla schůzka vás, pana Příhody a pana Tvrdíka, kde by se řešila budoucnost pana Příhody?“
Fousek dlouho odpovídá oklikou, až ho soudce vyzve, ať jasně odpoví. Fousek: „Ano.“
Sýkora: „Byla schůzka, kde byl pan Čupr?“
Fousek: „Ne.“
Sýkora: „Pan Brabec?“
Fousek: „Ne.“
Sýkora: „Pan Šádek?“
Fousek: „Ne.“

Sýkora: „Můžete popsat okolnosti, za kterých skončil pan Příhoda?“
Fousek: „Dal písemnou rezignaci.“
Sýkora: „Stěžovaly si na něj kluby?“
Fousek: „V prohlášení si stěžovaly na nedostatek přípravy, nedostatek koncentrace, na komunikaci.“

Fousek zmiňuje výjimečná angažmá tří polských rozhodčí v nedávné době. „Jsem nepřítelem takových angažmá.“

Sýkoru zajímá, zda asociace s kluby konzultuje složení komise rozhodčích.
Fousek: „Ano.“
Sýkora klade řadu otázek, jimiž patrně směřuje k tomu, že skládání komise rozhodčích je vedle formálně nastavených pravidel také věcí neformálních debat, především se silnými kluby jako Sparta a Slavia.
Fousek to potvrzuje, ovšem nikoli tak, že by docházelo ke speciálním schůzkám, spíš se jedná o rozhovory při setkáních na ligových utkáních.

Ptá se Michal Sýkora, obhájce Romana Berbra. Chce vysvětlit, co to je Ligová fotbalová asociace. Fousek obecně vysvětluje. Sýkora se ptá, zda ligové kluby, které se účastní valné hromady, mají všechny stejný hlas a vliv. „Formálně mají všechny jeden hlas. Ale Sparta a Slavia mají větší vliv.“
Sýkora se ptá, zda se se Spartou a Slavií před volbami sešel. „Samozřejmě.“

Své otázky položil také státní zástupce Jan Scholle. Zajímal se o pravomoce členů výkonného výboru a Fouskovo angažmá v UEFA či FIFA.

Soudce: „Váš vztah k panu Berbrovi?“
Fousek: „Do roku 2017 korektní, potom silně protikladný.“

Fousek vypráví o silném vlivu Romana Berbra na fotbalové hnutí a jeho schopnosti ovlivňovat valné hromady.
Soudce: „Jak byste historicky zařadil vliv pana Berbra? Odkdy byl tak silný, aby mohl ovlivňovat výsledky voleb?“
Fousek odhaduje, že řeč je přibližně o roku 2013.

Soudce: „Čemu přisuzujete, že kluby, které nějak volily do roku 2017, se rozhodly v roce 2021 jinak?“ Fouskovi nebylo dobře rozumět, ale změnu vysvětloval novými, demokratičtějšími poměry.

Soudce: „Za vašeho působení (do roku 2017) vznikly nějaké pochybnosti o regulérnosti řízení fotbalu? Neptám se na prokázání, ale na podezření.“
Fousek: „Existovala.“
Soudce: „Jak se řešila?“
Fousek: „Řešila je komise rozhodčích, případně asociace.“
Soudce: „Vybavíte si konkrétní?“
Fousek: „Žádný si teď nevybavím.“

Soudce: „Jaké byly vztahy mezi předsedou Peltou a Romanem Berbrem?“
Fousek: „Oba byli silnými představiteli fotbalu. Vztahy byly někdy přátelské, někdy napjaté.“

Soudce: „Existovala nevole v hnutí s takovým způsobem rozhodování?“
Fousek: „Existovala. Akce vyvolává reakci a ne každému se dominantní rozhodování líbí.“

Soudce naráží na úterní výkonný výbor, který rozhodoval o trenéru Šilhavém. „Vzpomněl jsem si na to, že podle médií měl kdysi trenéra Jarolíma odvolat už cestou v letadle sám Berbr. Máte o tom nějaké informace?“ ptá se Fouska.
„Ano, z médií mám. Taková věc je ovšem v kompetenci výkonného výboru.“
Soudce na to reaguje. „Jak se stavělo fotbalové hnutí k tomu, že o takových věcech rozhodoval Berbr sám? Nejde jen o Jarolíma, obecně mi jde o zásadní rozhodnutí, které někdo, nejenom Berbr, udělal sám.“
Fousek: „Nemůžu posoudit. Je možné, že to zpětně odsouhlasil výkonný výbor.“
Soudce se marně snaží o Fouskovu odpověď na otázku, jak v takových situacích reagovalo hnutí.

Soudce se ptá, zda byl kromě lobbingu pro Malíka ještě nějaký jiný střet. Fousek mluví o různém pojetí řízení asociace. „Berbr tíhnul k dominantnímu řízení, věci nediskutoval.“

Soudce: „Jaké bylo obecné vnímání Romana Berbra ve fotbale do roku 2017?“
Fousek: „Znám Romana Berbra od 90. let. On se stal předsedou Plzeňského kraje, já byl generálním sekretářem. Fungovali jsme normálně, změna nastala v roce 2017, kdy on podporoval mého protikandidáta Martina Malíka.“
Soudce: „Co si pod tím mám představit?“
Fousek vysvětluje, že Berbr mediálně i směrem k funkcionářům pracoval proti němu.

Soudce: „Měl v souvislosti s činností komise rozhodčích něco společného pan Berbr?“
Fousek: „Neformálně ano, je to jeho dominantní problematika. Znal ji.“
Fousek naznačuje, že zatímco nyní on ani jeho kolegové do činností nezasahuje, v minulosti to bylo jinak. „Podle toho, co jsem slyšel v médiích, to tak bylo.“
Soudce se ptá, zda on má osobní zkušenost. „Nemám,“ říká Fousek.

Soudce: „Stěžoval si někdo na činnost a fungování komise rozhodčích?“
Fousek: „Dominantní změnou bylo Peltovo rozhodnutí angažovat Michala Listkiewicze. S touto komisí byla spokojenost.“
Soudce: „A stále se ptám, byla nějaká stížnost?“
Fousek: „Nepochybně byly, ale nevím přesně na která utkání.“
Soudce: „Týkaly se stížnosti nasazování rozhodčích?“
Fousek: „S touto komisí byla prioritně spokojenost.“

Soudce zajímá, jaké měl Fousek v roce 2017 informace o stížnostech ohledně vedení fotbalu. Fousek říká, že je potřeba rozdělit stížnosti na oficiální a neoficiální.
Soudce: „Říkáte, že byste to rozdělil. Rozdělte tedy a buďte konkrétní. Čeho se stížnosti týkaly a kdo je vznášel?“
Fousek: „Týkaly se financí, kredibility sportovních výsledků. Teď si nevybavím žádnou konkrétní stížnost.“

Petr Fousek mluví dle svého zvyku ze široka a ne příliš konkrétně.

Soudce se ptá, co nebylo demokratické na způsobu předchozího vedení. Fousek obecně odpovídá. Soudce reaguje: „Budu možná zlý, ale tady nejsme na nějakém politickém mítinku. Co konkrétně bylo špatně?“

Fousek: „Jde o způsob rozhodování. Jde o více a méně direktivní přístup.“

Soudce se ptá, co Fousek myslel větou v jednom rozhovoru, že po jeho nástupu došlo „ke změně všeho.“ Fousek vysvětluje: „Změna kredibility. Změnili jsme strukturu asociace, změnili jsme kontrolní mechanismy, aby asociace nemohla být vystavena kauzám. Změnili jsme orgány, předpisy, stanovy. Došlo i na personálie.“

Soudce se ptá, kdo Fouska oslovil ohledně jeho návratu do českého fotbalu v letech 2020, 2021. Fousek: „Postupně jsem byl oslovován zástupci okresních a krajských svazů.“

Začíná Fouskův výslech. Fousek potvrzuje, že skutečně v letech 2018 až 2020 nebyl činný v českém fotbale: „Do roku 2017 jsem působil v roli poradce předsedy FAČR.“

Soudce Žák: „Málokdo v této soudní síni, pokud vůbec někdo, vidí do našich hlav. Nikdo neví, co soud sleduje. Speciálně svědek Fousek nebyl rozhodně předvolán, aby svědčil v zájmu obžaloby.“

Sýkora: „Výslech pana Fouska, stejně jako například Csaplára, nemůže dokázat vůbec nic.“

Na to soudce Vladimír Žák: „Námitka se nepřijímá. Není mi zřejmé, z čeho obhajoba vyvozuje, že výslech Petra Fouska má sloužit ve prospěch obžaloby.“

Sýkora: „Dnešní svědek v době skutků nepůsobil v českém fotbale, působil v Řecku. Dnešní výslech je nezákonný.“

K pultíku před soudcem předstoupil Petr Malík, přítomen je i obžalovaný Roman Berbr. Jeho obhájce Michal Sýkora si bere slovo a tvrdí, že výslech Petra Fouska není pro soud ničím podstatný, protože jeho výpověď se nemůže týkat skutků, jichž se týká obžaloba.

Další den soudu s Romanem Berbrem a spol. je zde, v Plzni se dnes sejdou dokonce hned dva předsedové FAČR - současný Petr Fousek a bývalý Martin Malík.

Co se stalo za poslední měsíce v projednávání Berbrova případu u soudu?

• Soudce Vladimír Žák udělil první tresty. V případech bývalých sudích Tomáš Grímma a Marka Janocha, někdejšího delegáta Miroslava Skály a Petra Tarkovského akceptoval dohodu o vině a trestu. Všichni vyfasovali podmíněné tresty a pokuty.
• Před soudem vystoupil také Berbr, který se snažil vyvrátit, že v českém fotbale existovala zločinecká organizace pod jeho vedením, která se měla podílet na uplácení rozhodčích, ovlivňování výsledků, sázkařské činnosti a vyvádění peněz z Plzeňského krajského fotbalového svazu.
• Jozef Chovanec z pozice svědka vyprávěl, jak to měl s řízením komise rozhodčích, s Berbrem a Romanem Rogozem. Na hodně věcí si nepamatoval. Čtení důkazních listin v rozsáhlé kauze fotbalové korupce ovšem potvrdilo, co se dávno ví. Že zásadní vliv na komisi měl souzený Berbr.
• Během úterní výpovědi Martina Wilzceka, bývalého místopředsedy komise rozhodčích, došlo u Okresního soudu v Plzni i na čtení zpráv, které si vyměňoval s někdejším vládcem českého fotbalu. „Proč by se mnou věci ohledně rozhodčích neřešil?“ divil se Berbr 

Věci projednávané v souvislosti s Romanem Rogozem, jedním z hlavních obžalovaných, u soudu skončily. Tím končí také tento online, díky za pozornost.

Soudce Vladimír Žák prohlásil, že v úterý dopoledne měl jako svědek přijít Petr Fousek. V pátek se však omluvil, což soudce nelibě nesl. „Jsem zaskočen. Pan předseda fotbalové asociace dostal předvolání k výpovědi před čtrnácti dny a omlouval se mi v pátek z pracovních důvodů. Domnívám se, že o nich musel vědět dřív. Nebudu nakloněn k tomu, aby se mi tu každý týden někdo omlouval, protože se mu to zrovna nehodí.“ Zítra tak z pozice svědka promluví Petr Mlsna, někdejší místopředseda komise rozhodčích.

Soudce Žák čte na žádost státního zástupce pasáže z Rogozovy výpovědi z přípravného řízení, a sice…

…k utkání Vyšehrad–Litoměřicko. Rogoz měl předat obviněnému Martinu Pýchovi 32 000 korun.

…k utkání Vyšehrad-Chrudim, kde Rogoz přiznává, že nabídl sudím 170 000 korun.

Rogoz vždy odkazuje na svou dnešní výpověď a blíže neodpovídá.

Roman Berbr ještě pokračuje k dalším Rogozovým výpovědím.

K údajně ovlivněným fotbalovým utkáním: „Nemám žádné doplnění, jeho výpovědi souhlasí s mou výpovědí. Jenom k utkání Bohemians-Brozany. Odmítám, co zaznělo v obžalobě, kterou jsem si asi špatně přečetl. Odmítám, že existovala skupina osob, které soustavně dělaly fotbalové vraždy.“

K Tomáši Grímmovi: „Je podivné, že ačkoli dle svých slov nedostával žádné pokyny, a přitom měl soustavný pocit, že Vyšehrad musí vyhrávat. Nemohu se zbavit dojmu, že to dělá proto, aby dosáhl dohody o trestu.“

Ke specifičnosti fotbalového prostředí: „Fotbal není černobílý, je to velmi specifické prostředí a vzájemné války jsou na denním pořádku. Je to normální život, který jsme si odžili. Takový ten život byl a i nadále je. Je to nesmírně různorodé a rozdílné prostředí složené z různých složek obyvatel. Nedovedu si představit, co by se dělo u nás, kdyby nějaký náš prvoligový klub poslal předsedovi komise rozhodčích dva miliony za konzultace, jako se stalo v případě Barcelony. Ve Španělsku nikdo ve vazbě nesedí,“ prohlásil a vypočetl skutky, za které on – podle sebe neoprávněně – seděl ve vazbě tři měsíce.

K výpovědi Rogoze se vyjadřuje Roman Berbr: „Vysvětlení o fakturách souhlasí s mojí výpovědí. S fakturou za seminář je to složité, ale také pravdivé.“

Postupně se vyjadřili i přítomní obžalovaní Jiří Musil a Zdeněk Koval. V krátké řeči oba prohlásili, že výpověď Rogoze sedí a že žádný úplatek neobdrželi, a tudíž ani nepřijali.

Soudce Vladimír Žák čte Rogozovi jeho výpověď z přípravného řízení týkající se utkání Vyšehrad–Líšeň. Mimo jiné: „Udělal jsem špatnou věc a nabídl rozhodčím 150 000 korun, pokud to utkání Vyšehrad zvládne. My ho nezvládli a rozhodčí mi peníze vrátili. Rozhodl jsem se špatně, byl jsem ambiciozní.“

Žák říká, že se z toho dá vyvozovat, že peníze byly předány. A dává možnost Rogozovi reagovat. Rogoz se dívá do podkladů. Je dlouho ticho. Rogoz se nakonec odkazuje na svou předchozí výpověď a nechce nic říct.

Soudce Vladimír Žák reaguje, že Rogozova výpověď byla v mnoha ohledech rozporující a nelogická. „Navíc jste se minimálně jednou přiznal ke spáchání trestného činu,“ říká.

Rogoz skončil s výpovědí. Na konci znovu zopakoval, že na otázky nebude odpovídat.

Závěrem Roman Rogoz uvádí několik bodů:

• Odmítám zločineckou organizaci.
• U Grímma uvádím, že se s ním neshoduji ve více faktorech. Výpověď pana Grímma byla zohledněna ve více bodech především proto, aby dostal dohodu se státním zastupitelstvím.
• Určitě jsem ovlivnil (nějaká) utkání. To si uvědomuji a lituji toho. Určitě jsem ale nic nezpronevěřil.

Rogoz vysvětluje přezdívky Taťka a Synek pro Berbra a pro něj. „Vznikla tak, že jsem na jedné valné hromadě stál vedle něho, máme stejný křestní jména, a já jsem se ho ptal, jak se co dělá. Používal jsem ji vlastně jenom já, přišla mi vtipná,“ říká s tím, že na základě přezdívek by se nemělo cokoli právního vyvozovat.

Rogoz nyní mluví o druhé větvi případu, a to zpronevěře na Plzeňském krajském fotbalovém svazu.

Obvinění státního zástupce se brání, žádnou vinu na defraudaci v souvislosti s PKFS nepřiznává: „Nic jsem nezpronevěřil, dělal jsem spíš pošťáka," klidně praví.

Vyšehrad – Sokolov

Hráno: 10. srpna 2019, 4. kolo F:NL

Obvinění: Káník, Rogoz, Houdek, Kabyl, Myška a FC Slavoj Vyšehrad, společně s Petrem Klupákem

Káník jako osoba se znalostí a kontakty ve fotbalovém prostředí předal obviněnému Rogozovi v přesně nezjištěný čas a na přesně nezjištěném místě finanční částku ve výši 100 000 korun za účelem jejího předání rozhodčím v úmyslu ovlivnit výsledek utkání. Obviněný Rogoz následně nejméně o přestávce uvedeného utkání nabízel obviněným Houdkovi, Myškovi a Petru Klupákovi, kteří byli nominováni k uvedenému utkání jako rozhodčí, neupřesněnou finanční částku, aby svým výkonem ovlivnili výsledek utkání ve prospěch FC Slavoj Vyšehrad. Po odehraném utkání obviněný Rogoz předal hlavnímu rozhodčímu Jiřímu Houdkovi v šatně rozhodčích peněžní hotovost v přesně nezjištěné výši jako odměnu za ovlivnění zápasu pro obviněné Houdka, Myšku a Petra Klupáka a zároveň pro obviněného Kabyla, který byl delegátem FAČR na uvedeném utkání.

Vyjádření Rogoze: Odmítám, že bych dostal od Káníka 100 000 korun. Ano, vstoupil jsem do kabiny rozhodčích a měl komentář k některým herním situacím. Rozhodčí jsem pozval na společný oběd, což odmítli, proto jsem dal Houdkovi asi osm tisíc jako náhradu stravného. Odmítám obvinění, že bych zápas ovlivňoval.

Vyšehrad – Motorlet

Hráno: 22. února 2020, přátelské utkání

Rogoz a Káník, údajně si vědomi skutečnosti, že na uvedené utkání jsou sázkovými kancelářemi vypsány sázky, zajistili jako rozhodčí uvedeného utkání Grímma, Janocha a Kříže, jimž měl následně Káník s vědomím obviněného Rogoze na schůzce na čerpací stanici OMV v areálu Kongresového centra Praha nabídnout nezjištěnou finanční částku, aby ovlivnili průběh a výsledek uvedeného utkání. Grímm, Janoch a Kříž tuto nabídku přijali.

Vyjádření Rogoze: „Nevsadil jsem si, žádné sázky jsem nezařizoval. Jsou to jen slova, které chce někdo zneužít proti mně.“

Vyšehrad – Líšeň

Hráno: 30. května 2020, 19. kolo F:NL

Obvinění: Rogoz, Cihlář, Vlasjuk a FC Slavoj Vyšehrad, společně s Petrem Klupákem

Rogoz prostřednictvím předsedy komise rozhodčích Jozefa Chovance zajistil změnu původně nominovaných rozhodčích Ondřeje Cieslara, Víta Melichara a Dana Vodrážky na jím předem vybrané rozhodčí obviněné Cihláře, Vlasjuka a Petra Klupáka. V Orea Hotel Pyramida jim předal peněžní hotovost ve výši 150 000 korun, aby svým výkonem rozhodčích ovlivnili výsledek uvedeného utkání ve prospěch Vyšehradu. Cihlář, Vlasjuk a Petr Klupák uvedenou nabídku přijali. Vzhledem k tomu, že fotbalové utkání skončilo výsledkem 1:1, tedy nebyl splněn účel předané částky, tak bezprostředně po odehraném utkání v prostoru kabin rozhodčích vrátil Petr Klupák uvedenou finanční hotovost obviněnému Rogozovi zpět.

Vyjádření Rogoze: Zavolal jsem Chovancovi, zda by mi mohl udělat změnu Cieslara. Vyšlo to na Cihláře, Byl jsem rád, neznali jsme se sice, ale byl přesný a spolehlivý. Nic jsem mu nenabízel. Klupákovi jsem něco dal.

FC Slavoj Vyšehrad a.s. – MFK Chrudim

Hráno: 7. června. 2020, 21. kolo F:NL.

Rogoz na osobní schůzce v Orea Hotel Pyramida nabídl peněžní hotovost ve výši 170 000 korun obviněným Kovalovi, Musilovi a Vitnerovi, kteří byli k uvedenému utkání nominováni jako rozhodčí, aby svým výkonem ovlivnili výsledek uvedeného utkání ve prospěch Vyšehradu. Obvinění Koval, Musil a Vitner nabídku přijali, avšak vzhledem k tomu, že fotbalové utkání skončilo výsledkem 1:3, tedy nebyl splněn účel přijaté nabídky, tak obviněný Rogoz plnění nepředal.

Vyjádření Rogoze: „Možná jsem říkal, že mám u sebe 170 tisíc korun, ale neměl jsem nic. Trenérovi Veselému hrozilo odvolání. Nikomu jsem žádné peníze nepředal.“

Vyšehrad – FK Litoměřicko

Hráno: 8. června 2019, 31. kolo ČFL

Obvinění: Berbr, Grímm, Rogoz, Janoch, Pýcha a FC Slavoj Vyšehrad

Berbr na základě požadavku obviněného Rogoze využil svého vlivu a zařídil nominaci hlavního rozhodčího Janocha a asistenta Grímma. Rogoz po sudích požadoval ovlivnění výsledku, což Janoch přijal. Rogoz poté prostřednictvím Káníka předal Janochovi přesně nezjištěnou částku, jenž z ní dal 10 000 Grímmovi. Rogoz také nabídl úplatek litoměřickému představiteli Martinu Pýchovi, aby zajistil, že k zápasu nastoupí výkonnostně slabší hráči. Ten nabídku přijal, k čemuž ho přesvědčoval i Berbr.

Vyjádření Rogoze: „Utkání bylo řízeno zcela normálně. Nic se nestalo. Několik dní před zápasem jsme se na FAČR potkali na schůzce s Berbrem a Pýchou. Zcela určitě Berbr Pýchovi neřekl, že má v následném zápase s námi prohrát. Stejně tak jsem Pýchovi neřekl, aby postavil dorostence. Řešili jsme nějaké obchodní záležitosti, nicméně Pýcha přiznal, že klub Litoměřicko bude končit, ale že zápas s námi odehrají úplně normálně. Když odešel Berbr ze schůzky, Pýcha řekl, že prý mu dluží Vyšehrad 35 tisíc za hráče. Navrhl jsem mu, aby se spojil s majitelem Vyšehradu. Žádné peníze jsem nikomu nedával. Jestliže Káník předal nějaké peníze Janochovi, o tom nevím.“

Loko Vltavín – Vyšehrad

Hráno: 29. května 2019, 34. kolo ČFL

Obvinění: Rogoz, Berbr, Cihlář, Uvíra a FC Slavoj Vyšehrad

Berbr na Rogozovu žádost slíbil hlavnímu Janu Cihlářovi za ovlivnění utkání kariérní postup, což se následně v podobě zařazení na profesionální listinu rozhodčích stalo. Rogoz dále nabídl Martinu Uvírovi, hráči Vltavínu, nejméně 100 000 za ovlivnění utkání, které mu následně předal.

Vyjádření Rogoze: Peníze jsem předal Uvírovi asi sedm až deset dní po utkání jako záloha za následný přestup. Celkem to mělo být 150 000, aby nedal přednost jinému klubu. Po čase sice přestoupil jinam a peníze mi nevrátil, ale já jsem je ani nevyžadoval. Rozhodčího Cihláře jsem moc neznal ani mě nenapadlo, že bych ho měl uplácet. Měli jsme velmi silný tým a stačilo nám, aby se „nepletl“.

Vyšehrad – Jiskra Ústí nad Orlicí

Hráno: 25. května 2019, utkání 29. kola ČFL

Obvinění: Berbr, Grímm, Rogoz, Janoch, Kříž, Skála a FC Slavoj Vyšehrad

Berbr využil svého vlivu a dominantního postavení ve fotbalovém prostředí a na základě žádosti obviněného Rogoze zařídil nominaci jím předem vybraného a domluveného hlavního rozhodčího Grímma a asistentů rozhodčího Marka Janocha a Jiřího Kříže a delegáta utkání Miroslava Skálu. To proto, aby Rogozovi usnadnil ovlivnění zápas nabídkou úplatku. Rogoz předal Grímmovi částku 30 000 korun, kterou si sudí a delegát rozdělili.

Vyjádření Rogoze: „Souhlasil jsem s návrhem rozhodčího Grímma, že na utkání nebude kamera, ovšem kvůli jeho chabé fyzické připravenosti. Nechtěl, aby to viděla komise rozhodčích. Po utkání jsem vzal 30 tisíc a předal je Grímmovi. Bylo to na občerstvení, na stravné. Každý měl manželku, otce, syna... Možná jsem předal hodně, ale tehdy jsem to tak cítil. Jako úplatek to nepovažuji. Znovu opakuji, že peníze jsem předal Grímmovi až po zápase. Odmítám jeho slova, že jsem mu nabídl úplatek deset dní před utkáním.“

Radotín – Dobrovice

Hráno: 4. května 2019, utkání 26. kola ČFL

Obvinění: Berbr, Grímm, Káník, Rogoz a FC Slavoj Vyšehrad

Roman Rogoz kontaktoval Tomáše Grímma, který duel pískal, aby ho za přesně nezjištěnou finanční částku ovlivnil primárně za účelem ztráty Radotína, přímého soupeře Vyšehradu v boji o postup do druhé ligy. K přijetí nabídky ho přesvědčovali také Michal Káník a Roman Berbr. Týden po zápase Rogoz předal Grímmovi částku 20 000 korun.

Vyjádření Rogoze: „Sešel jsme se osobně s manažerem Dobrovic a požádal jsem ho, aby hráli naplno. S rozhodčím Grímmem jsem se před utkáním nesešel a nic jsem mu nenabízel. Odmítám jeho tvrzení, že jsem mu po utkání předal 20 000 a že pro ně byl u mě doma. Přikládám to touze Grímma získat dohodu (se soudem o nižším trestu, pozn. red.) za každou cenu.“

Sokol Živanice – Vyšehrad

Hráno: 1. června 2019, utkání 30. kola ČFL

Obvinění: Berbr, Rogoz, Hájek a FC Slavoj Vyšehrad

Rogoz využil svého vlivu a na základě požadavků Rogoze a hlavního rozhodčího Roberta Hájka zařídil Hájkovu nominaci k zápasu. Berbr po sudím následně požadoval ovlivnění, Rogoz poté Hájkovi slíbil a následně nechal předat 100 000 korun.

Rogoz nepřiznává předání úplatku. „Utkání jsme zvládli výsledkově i herně. Atmosféra byla vůči nám nepříjemná, stejně tak pro rozhodčí. Hájkovi jsem po zápase telefonicky poděkoval. Po nějaké době jsem Hájkovi poslal lístky na zápas Slavie přes pana Horejšího. Vstupenky jsem zajišťoval i jiným lidem.“

Rogoz se nyní vyjádří k jednotlivým utkáním, které podle obžaloby chtěl nekale ovlivnit.

Rogoz vysvětluje, proč v některých případech stál o změnu delegovaných rozhodčích. „Bál jsem se jen toho, že některý rozhodčí pískal proti favoritovi, aby se vyvinil z toho, že mu pomáhá. Nezneužíval jsem vztahu s Romanem Berbrem, ale nepopírám, že jsem jeho jméno několikrát použil, ono totiž fungovalo.“

Rogoz se vyjadřuje ke změnám v zápasových nominacích rozhodčích. Prý se kluby mohly na komisi rozhodčích obrátit s požadavkem na výměnu sudích. „Když chcete svému klubu pomoci, neexistuje jiná možnost, než vyměnit sudí. Získáte tak pocit, že všechno bude v pořádku. A tak je to správně,“ komentuje Rogoz. „Změna rozhodčích byla a je součástí fotbalu. Nejedná se o žádný úplatek,“ doplňuje.

Podle Rogoze neexistovala na FAČRu žádná skupina, která by organizovala rozhodčí. Neexistovala prý ani skupina rozhodčích, která by dělala na zakázku. O Berbrovi a Káníkovi říká, že byli ve svém postavení dost daleko od sebe na to, aby mohli vytvořit organizovanou skupinu.