Dva předsedové vypovídali u soudu. S Fouskem FAČR vyhnije, udeřil Berbr
U soudu se sešli dva předsedové – jeden bývalý, druhý současný. Vypovídali v kauze Romana Berbra. Dostávali podobné otázky, poskytovali obsahově rozdílné odpovědi. Petr Fousek mluvil přísně diplomatickou řečí, až se na něj musel obořit soudce. Martin Malík byl věcný, konkrétní. „Když si FAČR nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř,“ vypálil na závěr jednání Berbr.
Těžko vidět do hlavy Vladimíra Žáka, ale nezdá se, že by čtvrteční výpovědi, byť se svou formou zásadně lišily, měly na průběh řízení nějaký vliv. Soud chtěl pochopit rozdíly v řízení asociace mezi „berbrovskou diktaturou“ a současným demokratičtějším přístupem. Předseda soudního senátu se toho však moc nedozvěděl...
Především v dopolední části, kdy vystoupil Fousek, byla jeho nejčastější otázka: A co si pod tím mám představit? Šéf českého fotbalu totiž odpovídal neurčitě, fádně, bez konkrétností. Hlavou kroutil nejen přítomný Roman Berbr, ale také Žák.
Soudce: „Víte o podezření z ovlivňování zápasů?“
Fousek: „Podezření existovala. Řešila je komise rozhodčích, vedení asociace.“
Soudce: „Můžete uvést konkrétní případ?“
Fousek: „Žádný si nepamatuju.“
Po patnácti minutách, kdy Fousek v odpovědích využíval přísně diplomatický tón a vše podporoval naučenými politickými frázemi, to Žák nevydržel a na svědka se obořil. „Nechci být zlý, ale nejsme na politickém mítinku, nechceme slyšet obecné formulace.“
Fousek přesto z pozice neuhnul. Takhle se vedl další výslech.
Žák: „Jaké jste měl v roce 2017 informace o stížnostech ohledně vedení fotbalu?“
Fousek: „Je potřeba rozdělit stížnosti na oficiální a neoficiální.“
Žák: „Říkáte, že byste to rozdělil. Rozdělte tedy a buďte konkrétní. Čeho se stížnosti týkaly a kdo je vznášel?“
Fousek: „Týkaly se financí, kredibility sportovních výsledků. Teď si nevybavím žádnou konkrétní stížnost.“
Když se Žák ptal na spojitost Berbra s komisí rozhodčích, dostalo se mu další neurčité odpovědi. Stejně tak při dotazech na vliv klubů na tentýž orgán. Snad pouze jednou zvedli všichni v soudní síni obočí. Bylo to ve chvíli, kdy se Michal Sýkora, právní zástupce Berbra, dotazoval na důvody rezignace Radka Příhody z funkce předsedy komise rozhodčích.
Sýkora: „Stěžovaly si na něj kluby?“
Fousek: „V prohlášení si stěžovaly na nedostatek přípravy, nedostatek koncentrace, na komunikaci.“
Sýkora: „Proběhla schůzka vás, pana Příhody a pana Tvrdíka, kde by se řešila budoucnost pana Příhody?“
Fousek dlouho odpovídal oklikou, až ho soudce vyzval k jasné odpovědi. „Ano,“ ucedil. Na publikum to působilo tak, že předseda musel jít s pravdou ven. Jako by měl obavu z důkazů v rukou obžalované strany.
Sýkora se následně doptával, zda se podobné schůzky účastnil Čupr, Brabec, či Šádek. Tedy zástupci dalších silných fotbalových značek v tuzemsku. Fousek pokaždé odpověděl zamítavě.
Je dost možné, že tato zhruba minutová stať ze soudní síně si bude v českém zákulisí postupně žít svým životem…
Fouskův výslech krátce, ovšem bezskrupulózně, zhodnotil Berbr. „Dneska mě to zničilo, nevím, co k tomu mám říct. Z těch jeho obecných formulací jsem šišatej. Takhle: Demokracie byla stejná za mě jako za něj. Já měl 118 hlasů, on jich měl přes 90. Buď si je zajistíte, nebo ne. S kluby se musí jednat, to jinak nejde. Když se s nimi nedohodnete, nebude komise rozhodčích. Řekl aspoň jednu relevantní věc: Kauzu zná z novin. To je všechno.“
Po Fouskovi nastoupil Martin Malík, předseda v letech 2017-21. I on se vyjadřoval ke vztahu k rozhodčím, k odchodu Romana Hrubeše z komise, logicky k Berbrovi. „Věděl jsem, že komise rozhodčích je středobod. Kdybyste ji ustanovil na sílu, tak kdykoli dojde k nespokojenosti ze strany klubů, jako první spílají předsedovi asociace. Bylo tedy minimálně zapotřebí zeptat se na názor významných klubů, tedy v té době Sparty, Slavie a Plzně. Bylo žádoucí, aby nenastala situace, že někdo bude významně spokojený a někdo ne,“ pravil Malík, během jehož vlády byla ustanovena komise pod nechvalně proslulým (ne)vedením Jozefa Chovance.
I k Malíkovi se Berbr vyjádřil. A opět si u toho vzpomněl na Fouska.
„Málokdo ví, že Martin Malík mluví pravdu. Málokdo ví, že Martin Malík byl nejpracovitější předseda. Ale po dnešku každý ví, že když si FAČR nechá Petra Fouska, vyhnije zevnitř. Jsem rád, že jsem podporoval Martina Malíka.“
Soudní líčení pokračuje v pondělí výslechem dalších svědků.
Zprávy ze dne 26. dubna 2024
Berbrův advokát Bohuslav se snaží znedůvěryhodnit Michala Káníka, spolupracujícího obviněného. Poukazuje na údajné procesní chyby při schvalování dohody o vině a trestu ze strany soudního senátu. Prý při sjednání dohody nepadly otázky, které padnout musí. „Nebyly splněny podmínky pro sjednání dohody o vině a trestu,“ hromuje Bohuslav.
Bohuslav se zaklíná paragrafy, judikaturou, cituje z paragrafů zabývající se dohodou o vině a trestu. Nic extra zajímavého. Poukazuje na popis skutku, čili na to, že se v průběhu líčení změnil. „Nedošlo k zachování totožnosti skutku, což se domnívám, není možné. Státnímu zástupci se to vyloženě zakazuje.“
„V průběhu hlavního líčení došlo k úpravě popisu skutku, objevilo se tam něco, co nikdy sjednáno nebylo. Liší se návrh dohody o vině a trestu a znění schválené dohody o vině a trestu,“ argumentuje u soudu Bohuslav.
V síni hovoří Berbrův advokát Lukáš Bohuslav. Zpochybňuje výpovědi těch, kteří přijali dohodu o vině a trestu a o jejichž výpovědi se opírá státní zástupce. „Dohody mezi obžalovanými nemají žádný dopad k trestní odpovědnosti obžalovaných, to zdůrazňuji. Pochopitelné, že státní zástupce řekl A příběhu, ale neřekl B. Jedna věc je, že se státní zástupce opírá o schválené dohody o vině a trestu, opírá se o výpovědi osob, kterým byla dohoda schválena. Ale kde jsou práva ostatních obžalovaných?“
Žák dočetl závěrečnou řeč Šeráka, obhájce Svobody. K pultíku se teď postavil Lukáš Bohuslav, první z advokátů Romana Berbra.
Ze závěrečné řeči Šeráka: „Skutková zjištění mohou vést k mnoha závěrům, ale nic nedokazuje, že skutek se opravdu stal tak, jak se píše v obhajobě.“
V Šerákově řeči se hovoří také o sázkách na utkání: „Jediným důkazem obžaloby, který nekoresponduje s jiným důkazem, je pouze výpověď Michala Káníka, který se dlouhodobě živil sázením. Důkazy chybí. Muselo by být jasně dokázáno kdy a kde byl předán úplatek. Jediným důkazem byly smyšlenky spolupracujícího obviněného Grímma.“
Řeší se esemeska. Grímm měl obdržet od Svobody zprávu s číslovkou 50. Policie prý vydedukovala, že mělo jít o nabídku úplatku ve výši 50 tisíc. Ale taková esemeska, dle Šeráka, nikde v trestním spisu není zaznamenaná.
Soudce Žák cituje ze závěrečné řeči Šeráka. Jde zhruba o toto: Můj klient od počátku odmítá vinu. Opakovaně zaznělo, že se jedná o absolutní nesmysl. Na utkání Brozany - Bohemians prý Svoboda sledoval hráče Romana Květa. S nikým se po zápase nebavil, nikoho nepotkal, nikoho z SK Brozany nezná. Utkání nebylo nijak ovlivněno a skončilo vítězstvím hostujícího mužstva.
„Pan Grímm pro orgány trestního řízení vytvořil nějaký příběh, který nekoresponduje realitou. S představiteli Brozan se prý Svoboda vůbec neznal, tedy není ani důvod, proč by jim předával úplatek.“
Mimochodem, je to poprvé během soudních řízení, kdy se dostavili hned tři obhájci Romana Berbra. V předchozích dnech byl až na jednu výjimku doprovázen pouze Sýkorou.
Bronislav Šerák, obhájce Martina „Chrestýše“ Svobody, se k soudu nedostavil. Závěrečnou řeč vyhotovil písemně a soudci Žákovi ji předal Martin Sýkora, obhájce Berbra. Nyní z ní předseda senátu cituje.
„Vůbec nechápu návrh trestu státního zástupce, který považuji za likvidační,“ říká Káník. Pro kontext, dle obžaloby mu hrozí 6 let a 8 měsíců odnětí svobody. Jeho řeč trvala pouze pár minut. Právě odešel z jednací síně.
Závěrečnou řeč přednáší Michal Káník. Hned v první větě říká, že organizovaná skupina neexistovala. Mluví o svých skutcích, přiznává, že to byla hloupost a chyba. Říká, že po propuštění z vazby peníze ihned vrátil a nikomu nevznikla žádná škoda. Už podruhé říká, že odmítá označení organizovaná zločinecká skupina.
Soudce Vladimír Žák právě zahájil dnešní jednání. Z obžalovaných je na místě pouze Roman Berbr, Michal Káník, Jana Štychová a Jan Cihlář.
V 8.47 přišel do budovy okresního soudu v Plzni Roman Berbr, hlavní postava celé kauzy, v doprovodu svého obhájce. Dnes se netrpělivě čeká na jeho závěrečnou řeč. Může být hodně dlouhá... Soud začíná od 9:00.
Zprávy ze dne 25. dubna 2024
Soudce Vladimír Žák v pátek naposledy vyslechne Romana Berbra a další obžalované. Vynesení rozsudku očekává ve středu 18. června, státní zástupce i obžalovaní budou mít poté prostor na odvolání ke Krajskému soudu.
Navržené tresty
Roman Berbr, bývalý místopředseda FAČR Navržený trest za podplacení, pomoc k podplacení, zpronevěra, účast na organizované zločinecké skupině: 7 let ve věznici s ostrahou, peněžitý trest 5 550 000 korun, zákaz výkonu funkce statutárního orgánu obchodní korporace v trvání 5 let.
Michal Káník, bývalý fotbalista a funkcionář Navržený trest za pomoc k podplacení, pomoc ke zpronevěře, účast na organizované zločinecké skupině: 6 let a 8 měsíců ve věznici s ostrahou, peněžitý trest 504 000.
Roman Rogoz, bývalý sportovní manažer Vyšehradu Navržený trest za podplacení, pomoc ke zpronevěře, účast na organizované zločinecké skupině: 7,5 let ve věznici s ostrahou, peněžitý trest 350 000 korun.
Jan Cihlář, bývalý rozhodčí Navržený trest za přijetí úplatku ve prospěch organizované zločinecké skupiny: 2 roky a 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 3 let, peněžitý trest 250 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4,5 let.
Robert Hájek, bývalý rozhodčí Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 200 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4 let.
Jiří Houdek, bývalý rozhodčí Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 200 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4 let.
Zdeněk Koval, bývalý rozhodčí Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 200 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4 let.
Jiří Kříž, bývalý rozhodčí Navržený trest za přijetí úplatku ve prospěch organizované zločinecké skupiny a přijetí úplatku: 2 roky a 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 3 let, peněžitý trest 250 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4,5 let.
Jiří Musil, bývalý rozhodčí Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 140 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4 let.
Michal Myška, bývalý rozhodčí Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 200 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4 let.
Jana Štychová, bývalá rozhodčí Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 200 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4 let.
Miloš Vitner, bývalý rozhodčí Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 200 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4 let.
Pavel Vlasjuk, bývalý rozhodčí Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 200 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4 let.
Martin Pýcha, tehdejší manažer Litoměřicka Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 200 000 korun.
Martin Svoboda, zákulisní hráč či prostředník Navržený trest za podplacení: 5 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 170 000 korun.
Jiří Kabyl, bývalý delegát Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 200 000 korun, zákaz výkonu funkce rozhodčího, asistenta rozhodčího či delegáta v utkáních FAČR v trvání 4 let.
Martin Uvíra, bývalý fotbalista Navržený trest za přijetí úplatku: 8 měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu v trvání 2 let, peněžitý trest 250 000 korun.
FC Slavoj Vyšehrad, a. s., fotbalový klub Navržený trest za podplacení ve prospěch organizované zločinecké skupiny: peněžitý trest 900 000 korun.
Uzavřené dohody o vině a trestu Tomáš Grímm, bývalý rozhodčí Vyvázl se šestiměsíční podmínkou a peněžitým trestem 198 tisíc korun a pětiletým zákazem činnosti.
Petr Tarkovský, prostředník Vyvázl s osmiměsíční podmínkou a peněžitým trestem 55 tisíc Kč.
Miroslav Skála, bývalý rozhodčí Vyvázl s osmiměsíční podmínkou a peněžitým trestem 48 tisíc Kč.
Marek Janoch, bývalý rozhodčí Vyvázl s osmnáctiměsíční podmínkou, pokutou 350 tisíc Kč a zákazem činnosti.
V úterý měl jednu z posledních možností promluvit u plzeňského Okresního soudu Roman Rogoz, jeden z hlavních obžalovaných v kauze kolem někdejšího neformálního vládce českého fotbalu Romana Berbra. Byl stručný. „Návrhem trestu státního zástupce jsem byl zdrcený,“ prohlásil při své závěrečné řeči.
Závěrečné řeči už přednesli někteří z obžalovaných sudích, hlavní postava celého procesu Roman Berbr vše mlčky sledoval ze svého místa.
