Tragédie Jaroslavle: Stáli blízko smrti, ale osud rozhodl, že mají žít dál

V týmu Lokomotivu bylo i několik místních hokejistů, ti spočinuli vedle sebe na hřbitově v Jaroslavli
Ve tváři této ženy je vepsáno vše. Letecká tragédie Jaroslavle poznamenala desítky rodin
Na pohřbu v aréně Lokomotivu byl i tehdejší premiér Vladimir Putin, u každé rakve chvíli postál a položil rudou růži
Pozůstalí se ani nesnažili skrývat svůj těžký zármutek
Pohřební tryzny za mrtvé hokejisty se zúčastnily desetitisíce fanoušků, soupeřů i funkcionářů
Pohřební tryzna v aréně Lokomotivu byla hrozně smutná
Květiny pro zemřelé hokejisty Jaroslavle téměř pokryly vodní plochu
33
Fotogalerie
rjm
Tragédie
Začít diskusi (0)

Chybělo málo a mohli být na palubě s hokejovým týmem Lokomotivu Jaroslavl, jehož členové před rokem při letecké katastrofě tragicky zahynuli. Osud jim ale rozdal šťastnou kartu a rozhodl, že budou žít. Server iSport se rozhodl připomenout příběhy "Vyvolených". Mezi nimi jsou i čeští trenéři Miloš Holaň a Vladimír Vůjtek.

Když se ti muži zamyslí nad tím, co se před rokem stalo, musí je mrazit v zádech. Od smrti je totiž dělil pověstný vlásek. Nic to neubírá na jejich smutku za zesnulé známé, ale sami dostali šanci dál se prát s životem.

Pár měsíců před katastrofou skončil v klubu český trenér – Vladimír Vůjtek. Tragická událost jej zasáhla, protože celý tým dobře znal.

Bylo znát, jak jej ztráta známých bolí. V Rusku je uznávaným koučem a lidé v Jaroslavli na něj stále v dobrém vzpomínají.

V opačné pozici byl další český trenér Miloš Holaň. Ten měl nabídku jít Jaroslavl trénovat. Kdyby na lukrativní možnost kývl, velmi pravděpodobně by už dnes nebyl mezi živými.

Holaň přitom souboj se smrtelným ohrožením vyhrál dokonce třikrát v životě. Nejprve porazil leukemii, následně se předčasně poroučel z klubu, jehož autobus měl nehodu a muž sedící na tradičním místě kouče Holaně zemřel.

A nyní se vyhnul do třetice i letecké katastrofě.

Smutek zalil i mladého ruského hokejistu Maxima Zjuzjakina. Ten byl před startem sezony přeřazen po konzultaci klubových trenérů Lokomotivu do juniorky.

Kvůli tomu nebyl v den katastrofy s prvním týmem v letadle a vlastně se 7. září 2011 podruhé narodil.

I když se na start KHL těšil, nakonec kouči juniorského týmu děkoval, že jej povolal do záložního celku. „Jsem za to vděčný, Pjotr mi zachránil život. Byly to moje druhé narozeniny,“ povzdychl si tehdy dvacetiletý Maxim.

Podobně dopadl i trenér Jorma Valtonen. Ten už měl vystavené vízum k cestě do Minsku, skaut týmu mu dal za úkol zůstat a postarat se o přípravu juniorských brankářů.

Zklamání vystřídal smutek ze smrti kamarádů, který se mísil s pocity úlevy, když si kouč uvědomil, jak blízko smrti.

Začít diskuzi

Doporučujeme

Články z jiných titulů