Chlapík s kamerou v ruce postával u autobusu českého týmu. Čekal. Stejně jako reportér s mikrofonem v ruce. Za chvíli se Jaromír Jágr vynořil z kabiny. S hokejkou v ruce a upřeným pohledem do země prošel chodbou, otevřel si dveře a vykročil k autobusu.

Norský reportér se osmělil, Jágrovi si stoupl do cesty. Tak, že český útočník skoro neměl šanci uniknout. Dal mu před obličej mikrofon a v angličtině ho poprosil o pár otázek. Překvapený Jágr chvíli pokračoval v cestě, reportér před ním ustupoval.

Pak se nejslavnější držitel čísla 68 zastavil. A začal potichu odpovídat. Tady na šampionátu nevídané... To, co se zatím nepodařilo českým novinářům, zvládl norský reportér. Když rozhovor skončil, zhluboka si oddychl. „Jsem na to pyšný,“ prohodil.

Když předešlý úspěšný pokus viděli další zahraniční reportéři, ihned taky přispěchali. A Jágrovi začali v angličtině klást další otázky. On vydržel odpovídat asi pět minut.

Mluvil o tom, proč stále ještě reprezentuje, jak je těžké hrát ve svém věku, zmínil se i o tom, jak ho mrzí, že spousta českých hráčů z NHL národní tým neposílila.
„Myslím si, že by ti hráči měli být trochu víc hrdí na svou zemi,“ řekl Jágr reportérovi kanadské agentury Canadian Press.

A zopakoval to, co říkal minulé pondělí na tiskové konferenci po příletu z Omsku. Že Češi nemají tým jako Kanada nebo Rusko, takže když se omluví dvacet nejlepších hráčů z NHL, je to na konkurenceschopnosti mužstva hodně znát.

Pár otázek přidají i švédští žurnalisté, kteří mezitím kvapně přiběhli. Zeptají se na to, co si Jágr povídal s Michaelem Nylanderem, někdejším oblíbeným spoluhráčem z Rangers. Pak hvězdný útočník nastupuje do autobusu.

Na žádost Sportu o domluvu, kdy by mohl promluvit s českými novináři, se jen pousměje. „Nebojte, po mistrovství to všechno shrnu.“ A usedne na sedačku.
Jágr zatím odmítl všechny žádosti o rozhovor, naposledy promluvil minulé pondělí na tiskové konferenci po návratu z Omsku. Důvod? Zřejmě to, že nechce na sebe strhávat zbytečnou pozornost. Nechce, aby se všechno točilo kolem něj.
Chce, aby to byl český tým. Ne Jágr a spol.

Jenže... Už při prvním zápase s Francií fanoušci skandovali nejvíce Jágrovo jméno. Když reportér deníku Sport potkal před halou jedšampionát noho z příznivců, hned vyzvídal: „A co Jarda? Jak mu to jde? Nemohl bych se k němu nějak dostat?“

Nebo když prolítnete zpravodajství německých deníků z prvního českého zápasu, je jasné, kdo reportéry zajímá. V obou nejvlivnějších celostátních denících je Jágrova fotka. A jméno Jágr je i v titulku...

Takže trenéři i sám hráč mohou dokola opakovat, že tohle je český tým. Ano, je. Ale co naplat - to, že právě útočník Omsku jeho největší a nejvyhledávanější hvězdou, je prostě fakt.