Pro zdar české reprezentace na mistrovství světa je to klíčová otázka: Hodí se k sobě skutečně Jaromír Jágr s Romanem Červenkou? Právě na souhru těchto dvou sází kouč Vladimír Růžička. Oni mají být hlavní ofenzivní zbraní. Jenže zatím je fér přiznat, že spojení JJ+RČ dvakrát úchvatné není. Měli by spolu hrát dál, nebo je třeba dát je včas od sebe?
Hráli spolu na vancouverské olympiádě, výsledek byl všelijaký. Nevýrazně jejich spolupráce působila i v přípravě před šampionátem proti Bělorusku (Červenka 1+0, Jágr bez bodu) a v úvodním duelu turnaje proti Francii (na čemž nic nemění ani pěkná Jágrova asistence Hubáčkovi, dohromady se nepodíleli na žádné brance).
Není neslušné se na to zeptat: Sedí si ti dva skutečně? „Jejich souhra zatím není taková, jak se asi očekávalo,“ uznává kouč extraligových šampionů z Pardubic Václav Sýkora. „Mám pocit, že Červus má z Jágra přece jenom příliš velký respekt.“
Jaromír Jágr s Romanem Červenkou čekají na pokyny při reprezentačním tréninku • Foto Pavel Mazáč (Sport)
Jeden je živoucí legenda, nejlepší hráč české hokejové historie. Druhý eso domácí soutěže, její nejblyštivější drahokam. Oba hokejové celebrity, byť pochopitelně jiné velikosti. Na první pohled by to mělo šlapat, vždyť Červenka je typ tvořivého centra. Přesně takového, jakého Jágr pro svou hru potřebuje.
Jenže na ledě to zatím žádný spektákl není. Samozřejmě, že v jejich hře jsou patrné záblesky výjimečnosti. Řeč je ale o souhře, o něčem, čemu v zámoří říkají „chemie“. Čili zvláštního herního souladu, z něhož může těžit celá lajna.
„Nic extra to od nich nebylo ani na olympiádě, ani teď,“ míní kouč Josef Beránek starší. „Zdá se mi, že se Roman trápí. Na hřišti není tak drzý, někdy zbytečně hledá Jardu.“
Hoejisté slaví jednu z branek proti Bělorusku • Foto Pavel Mazáč (Sport)
Kouč Vladimír Růžička ujišťuje, že Jágrův výkon ještě poroste. A že navzdory své oblibě v častém míchání sestavou plánuje číslo 68 ponechat minimálně ještě nějaký čas vedle slávisty. Je to dobrý nápad?
„Jde čistě o mou domněnku, ale možná by se Romanovi vedlo lépe s jinými spoluhráči. S takovými, vedle kterých by na něj nepadal takový tlak,“ rozmítá Václav Sýkora.
Roman Červenka v zápase se Slovenskem • Foto Barbora Reichová (Sport)
Ovšem možná je na místě zůstat trpělivý. Naprosto zásadním argumentem je, že Červenku si k sobě vybral sám Jágr. Nejen do národního týmu, ale i do Omsku, kam Červenka v létě pravděpodobně zamíří.
„Pokud na vás takhle ukáže sám Jarda, máte napůl vyhráno,“ soudí plzeňský kouč Marian Jelínek, jenž Jágra zná z dlouholetého osobního kontaktu. „Dělat centra Jágrovi je takzvaně horký úkol. V minulosti nedělalo dobrotu, když byli Jardovi někteří hokejisté podsouváni. Tohle výběrové řízení na centra u něj nefunguje. Myslím, že ti dva jsou na společné vlně. A to může hodně pomoci.“
Roman Červenka na tréninku ve Vancouveru • Foto Barbora Reichová (Sport)
Jágr si Červenku vybral na základě dlouhodobějšího sledování. Hra mladého útočníka je mu sympatická. Na tom nic nezměnila ani letošní reprezentační zkušenost, kterou leckdo považuje za rozpačitou.
Viděno z dálky si jsou blízcí i mimo led, mají podobný smysl pro humor. Červenka je pracovitý hokejista, kterému je jasné, že se toho ještě musí hodně naučit. I tahle pokora je bod k dobru. A signál, že mají s Jágrem stejný pohled na hokej, takže by se jim spolu mohlo dařit.
Koneckonců pořád není pozdě. Třeba ti dva v Německu ještě všechny přesvědčí, že chodí stejnými hokejovými cestičkami. Že rovnice JJ+RČ=ú. Přičemž „ú“ znamená úspěch. Velký úspěch.
