Místo v brankovišti je jeho stanoviště zatím jen na střídačce. Odtud Zdeněk Orct sleduje vítěznou jízdu Kladna, v jehož brance zatím kraluje Miroslav Kopřiva.
„Ve svém věku z toho nedělám vědu,“ říká 38letý gólman. Věří však, že jeho šance ještě přijde.
Byl jste hodně zklamaný, když jste se dozvěděl, že začne chytat váš parťák?
„Ne, ne. Dozvěděli jsme se to zhruba dva dny před začátkem extraligy. Podle toho, jak nás trenéři stavěli v přípravných zápasech, se to dalo předpokládat. V bráně může bohužel stát jen jeden, tak to beru. Respektuju, že se vítězná sestava nemění.“
V létě jste byl na artroskopii s kolenem. To vás už nijak nelimituje?
„Jsem úplně v pořádku, nemám žádný problém.“
O to víc vás musí mrzet, že nehrajete, je to tak?
„Ta doba musela jednou přijít. Ve svém věku už z toho opravdu nedělám žádnou vědu.“
Přidáváte si v tréninku, nebo naopak polevíte, když víte, že při utkání do branky stejně nepůjdete?
„Určitě trénuju víc, na ledě zůstávám déle.“
Úlevy byste na sobě hned pocítil?
„Neřekl bych, že by mi ty přídavky nějak extra chyběly. Ale abych nechytal a ještě na to prděl při tréninku, to by mi hlava nedovolila. Proto se snažím dělat maximum. Navíc vím, že musím být pořád stoprocentně připravený. Během kariéry jsem tuhle situaci už poznal několikrát, není to pro mě nic nového.“
Jste v klidu, protože víte, že se do branky dříve nebo později dostanete?
„Myslím, že šance určitě přijde. Bude však záležet na tom, jak se jí chopím. V hokeji se může stát všechno, gólman k tomu navíc potřebuje hromadu štěstí a musí mu pomoct mančaft, protože není jednoduché naskočit do rozjeté soutěže.“
Týmu vyšel start parádně. Netluče se ve vás radost z vítězství s tím, že s takovou se do branky hned tak nedostanete?
(důrazně) „Vůbec ne! Velký rozdíl je v tom, jestli vám je pětadvacet, nebo osmatřicet. Když jsem byl mladší, nahlížel jsem na to určitě jinak. S odstupem času a zkušeností jsem rád, že se vyhrává. Nic jiného bych v tom nehledal.“
Ambice vám však nechybí. Před sezonou jste říkal, že chcete dokázat, že můžete na vrcholné úrovni chytat klidně do čtyřiceti.
„To je pravda. Pokud by sezona skončila tak, jak začala, že bych ji celou odseděl na bidle, tak bych z toho radost samozřejmě neměl. Na to je ale brzo myslet.“
Smlouvu máte postavenou na prémiích za odehrané zápasy. Ty teď nedostáváte...
„To je pro mě jediná velká kaňka na tom, že nechytám.“
Přicházíte o hodně peněz?
„Když se vyhrává, tak ano.“
O kolik?
(usměje se) „Je to dost, ale žádné číslo ze mě nedostanete. Až se zveřejní platy, nebudu vůbec proti. Za dvacet let jsem si vytrpěl tolik závisti, že mi to je úplně jedno. Nemám s tím žádný problém.“
Jak se na to dívají doma, že nosíte skromnější výplatu?
„Počkejte, já se zeptám. Co tomu říkáš, že nemám prémie? (obrací se na partnerku)...Tak to prý není nic moc. Bude chudej ježíšek!“ (směje se)
Teď vážně. Už to ve vašem věku opravdu tolik neřešíte?
„Jsem rád, že ještě vůbec můžu být v extralize. A hlavně, že mám zdravou rodinu, to je pro mě základ.“
Vaši vrstevníci Hnilička s Čechmánkem chytat začali, ale rychle skončili. Znamená to soumrak jedné generace?
„Je pravda, že nám v extralize vyrostla konkurence v gólmanech, kteří se dostávají do optimálního věku. Máme to stále těžší. Po třech kolech bych z toho ale nedělal žádné unáhlené závěry. Po sezoně si třeba můžeme říct, že asi bude lepší nechat místo mladším, ale zatím se to hodnotit nedá. Je to zavádějící, starší gólmany to trochu sráží. A já měl v minulé sezoně taky špatný začátek.“
Takže myslíte, že ještě mají co ukázat?
„Určitě, vždyť jsou mladší než já! To samé si přece myslím o sobě, ale těžko se mi to posuzuje.“
Může být slabší úvod způsobený i tím, že se starší brankáři dostávají do tempa pomaleji?
„Dřív jsem tomu nevěřil, ale asi na tom něco bude. Rozjezd nás starších není takový, jaký bychom si představovali, byť si to mnozí nechtějí připustit. Možná to je v hledání motivace, těžko říct. Může to ale být i náhoda.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
