Mistrovský bus Třince s pípou: Luxusní i zrádný, smál se Adámek
Tradiční jízda mistrů otevřeným autobusem nemohla chybět. Třinečtí Oceláři se i po pátém titulu v řadě vydali za svými fanoušky a lidmi, kteří je drží celou sezonu. Do železáren, do nemocnice a nakonec i na dlouhou autogramiádu. Podruhé využili speciální dvoupatrové „kabrio“ se dvěma pípami přímo na palubě. Naražené byly dva padesátilitrové soudky. Pod článkem si projděte ONLINE reportáž z několikadenních třineckých oslav.
„Luxusní! Doporučuju všem, výborný autobus,“ zářil obránce Marian Adámek. „Ale pozor, je to taky hodné zrádné. Jedno pivo krát sluníčko a už je to znát...“ Na cesty se Oceláři vydali po poledni, ostré slunce jim dávalo zabrat. Cestou si radši nechali doručit opalovací krémy.
„Nikdo nevypadl, dorazili jsme všichni,“ ujišťoval Adámek na poslední zastávce u obchodního centra, kde už na hráče i trenéry čekaly zástupy fanoušků. „Teda doufám, že jsme všichni? Jo?“ nahlížel Adámek naoko do busu.
Speciální autobus přijel do Třince z Prahy, dřív vozil turisty i v Bratislavě. Oceláři si ho vyzdobili zlatými nápisy MISTŘI, siluetou Masarykova poháru a klubovým logem s nápisem Zlatá familia. A než bus dorazil do cíle, dostal se na předek karoserie i fixou ručně načmáraný vzkaz: Káca je bůh!
Šoféři byli hned dva. Jeden Čech, druhý Slovák. Symbolické a stylové pro klub, který má od svého vzniku hodně silné federální základy. „Loni jsme Oceláře vozili poprvé a když letos otočili sérii se Spartou, tak nás oslovili znovu,“ líčil slovenský řidič Viliam Donth. „Zda jsme ochotni být ve střehu a přijet, kdyby to vyšlo.“
Symbolická nakonec byla i zastávka v nemocnici Agel v Podlesí. V aktuální sezoně měla řada hráčů zdravotní problémy. V základní části na delší dobu vypadli třeba Libor Hudáček a Marko Daňo, ve finiši se k nim přidali Jakub Jeřábek, Martin Marinčin nebo Andrej Nestrašil. Ten na oslavě chyběl, je čerstvě po operaci ramene.
„Zranění, nemoci a problémy k životu patří, ke sportu zvlášť,“ přitakal třinecký kapitán Petr Vrána. „Vybrali jsme si to větší mírou, vypadli nám silní hráči na dlouhou dobu. Tak je dobré přijet a poděkovat sestřičkám, doktorům. Chodíme tady na různá vyšetření, takže jen dobře, že jsme se zastavili.“
Mistrovské oslavy měly i charitativní podtext. Oceláři se rozhodli podpořit dobročinnou organizaci ostravské Potravinové banky. A ke sbírce trvanlivého jídla vyzvali i své fanoušky. Pomůže se tím desítkám spolků z kraje – například Charitě Třinec, Slezské diakonii nebo Armádě spásy.
„Pořád mě to baví, každé takové zakončení úspěšné sezony je pecka,“ glosoval matador Martin Růžička. „Slavíme průběžně a řekl bych, že ještě tak dva tři dny potáhneme.“ Petr Vrána souhlasně přikyvoval. „Je potřeba to oslavit a je potřeba si to zapamatovat. Jsme možná víc unavení, ale síly jsou. Každý už to má za tu dobu nějak nastavené. Mladší kluci potáhnou a někteří starší taky.“
Marian Adámek, který zažil všech pět posledních titulů a oslav, sice přiznává, že místy zažíval deja vu. „Ale pořád je to neskutečné, tohle se neomrzí nikdy,“ ujišťoval. „Celý region a město tím žijí, znovu přišlo plno fanoušků, pořád je to neskutečná věc. Všem nám to dojde až s postupem času. Ne za rok, za dva. Ale třeba až za deset let, co se tady vlastně dokázalo.“
Zprávy ze dne 30. dubna 2024
Tradiční jízda mistrů otevřeným autobusem nemohla chybět. Třinečtí Oceláři se i po pátém titulu v řadě vydali za svými fanoušky a lidmi, kteří je drží celou sezonu. Do železáren, do nemocnice a nakonec i na dlouhou autogramiádu. Podruhé využili speciální dvoupatrové „kabrio“ se dvěma pípami přímo na palubě. Naražené byly dva padesátilitrové soudky. Přečtěte si reportáž z jízdy mistrů ZDE>>>
Autobus polepený nápisy Mistři či Zlatá rodina a logem klubu po jeho trase doprovázel i trabant pětašedesátiletého Leška Richtera. Jeho vůz v barvách třineckého klubu zdobí i podpisy všech hráčů, kteří za poslední desetiletí klubem prošli. Popsaná je celá kapota, počet ale pyšný majitel a fanoušek klubu nezná. „Ještě jsem to nepočítal,“ řekl. S červenobílým strojem jezdí na všechny domácí zápasy klubu. „Jsme hrdí, když vyhráváme. Jsme věrní, když se nedaří,“ nechal si na vůz s poznávací značkou OCELARI 4 napsat.
Ještě před několika dny autobus s proskleným patrem a stahovací střechou, v němž nechybí ani dvě pivní pípy, vozil v Praze turisty při rozlučce se svobodou. Na dnešní den patří třineckým šampionům. Provozovatel vozu Lukáš Krňoul ČTK řekl, že dojet s autobusem na východní konec republiky bylo docela náročné. „Cesta trvala téměř deset hodin. Autobus jel maximálně 60 kilometrů v hodině. Na dálnici jsme mohli, ale museli jsme si požádat o výjimku,“ přiblížil.
V Třinci se tvoří pořádná fronta na podpisy zlatých Ocelářů.
Krásné gesto od třineckých šampionů!
Třinecký kapitán Petr Vrána před tamní nemocnicí promluvil s redaktorem iSport.cz o probíhajících mistrovských oslavách i zraněních, které sužovaly zlatý tým během play off.
Hráči i trenéři mistrovského Třince se zastavili u tamní nemocnice Agel, kde se fotili s fanoušky i zaměstnanci.
Kanadský obránce Adam Smith se během mistrovských oslav Třince podepisuje fanouškům u automobilového speciálu.
Třinečtí si užili projížďku městem v kabriobusu s pivním výčepem, pak se podepisovali fanouškům...
Ve 12:30 se Oceláři vydají na mistrovskou jízdu speciálním autobusem v „kabrioletové“ úpravě. Kudy povede jejich cesta?
Tentokrát pro Třinec zlatá jízda snad ani náročnější být nemohla. Všechny série play off urvali v sedmi zápasech, dvakrát po prodlouženích a v semifinále se Spartou historicky otáčeli ze stavu 0:3 na zápasy. Jaké byly klíčové body v cestě za Masarykovým pohárem?
Kouzelník Houdini i víra. A Kacetl? Pořád démon - čtěte zde >>>
Zprávy ze dne 29. dubna 2024
V Třinci se pořád slaví, na úterý klub naplánoval mistrovskou jízdu městem, která už se stala tradicí. Přesný program Oceláři zveřejnili na síti X.
Jak je možné, že Třinec absolvoval TŘI sedmizápasové série, a stejně vyřadil nejtěžší váhy a ještě nadupanější výběry? Čím to, že pokořil takřka nepřekonatelné série v dějinách českého play off? Jakou tohle má všechno oporu v datech a mnohem víc v Q&A Zimáku s jeho Komodórem - tedy datovým expertem Adamem Papouškem. Ptát se ho můžete na spoustu dalšího, včetně všech nominací na nadcházející MS v Praze. Startujeme už ve 12:00!
Pokud si někdo říká, že vyhrát pátý mistrovský titul v řadě už přece nikoho z vítězů nemůže dojmout, dost by se pletl. Silné emoce z pokračování třinecké dynastie v Tipsport extralize byly těsně po vítězství Slezanů v sedmém finále play off v Pardubicích (2:1) zřejmě nejvíc vidět na Marianu Adámkovi. Šestadvacetiletý obránce poté, co popáté zvedl nad hlavu Masarykův pohár v dresu mateřského klubu, se neubránil dojetí a při rozhovoru na ledě se rozplakal. „Už jsem brečel asi dvacet minut v kuse. Už nevím, kde se to ve mně ještě bere,“ stíral si slzy rodák z Českého Těšína. Více čtěte ZDE >>>
Byl politý pivem od hlavy až k patě, ale nadhled a galantní duchapřítomnost třinecký trenér Zdeněk Moták neztratil. „Jak se cítím? Na jednu stranu hořce,“ mrknul na zmáčené sako i vlasy. „A na druhou stranu sladce.“ Když po svém druhém zlatém tažení s Oceláři bezprostředně po finálovém vítězství nad Pardubicemi (2:1, 3:6, 4:3, 2:6, 0:3, 4:1, 2:1p) s medailí na krku mluvil o cestě k titulu, po očku si stále hlídal Libora Hudáčka. Když se k němu slovenský útočník s velkou sklenicí naplněnou pivem znovu přiblížil, okamžitě reagoval: „Musím sledovat tady toho, už zase jde s nějakou...“ Druhá sprcha už nepřišla a Zdeněk Moták mohl v povídání pokračovat. Celý rozhovor čtěte ZDE >>>
Před osmi roky si přišel ze Švédska do Sparty pro titul. Ideálně pro víc než jeden. Petr Vrána dostal tým na starost jako lídr nebo jeden z lídrů. Tři roky se snažil, ale nevyšlo to. V průběhu sezony 2018/19 přešel do Třince a… A zbytek je příběh, který se bude vyprávět věky. Pět mistrovských titulů z pěti možností! Ve 39 letech navíc třinecký centr odehrál v sedmé finálové partii 24 minut, nejvíc z útočníků svého týmu. „Fyzicky a psychicky asi nejnáročnější play off,“ přiznal šťastný kapitán vítězů. Celý rozhovor čtěte ZDE >>>
Co zaznělo během třineckých oslav na ledě?
Jeho těžké zranění zatřáslo snad každým. V závěru základní části došlo v duelu Třince s Pardubicemi k nešťastnému a strašidelnému karambolu, z nějž Jakub Jeřábek „vyšel“ s otevřenými zlomeninami holenní a lýtkové kosti. Z ledu jej odváželi na nosítkách, následovala rychlá operace a doufání… Doufání, že se vrátí ke sportu. V neděli večer se postavil na brusle a se svými parťáky juchal se zlatou medailí na krku. Příběh napsal neskutečně sladkou tečku. „Tohle byl můj sen,“ odpovídal na otázky iSport.cz. Po zisku titulu vynikající obránce povyprávěl i o trenéru Motákovi a šéfovi Moderovi. Celý rozhovor čtěte ZDE >>>
Po konci finále se na svém Instagramu vyjádřil také Václav Varaďa, který ještě na začátku roku vedl Pardubice a dřív slavil tituly s Třincem. „Dnes jsem si vyrovnané finále užil z dalekého Japonska, a protože jsem vedl jako trenér oba týmy, viděl jsem na hráčích, že většina z nich ze sebe v klíčových chvílích dokázala vymáčknout zbytky sil a mentalitu vítězů, kterou jsem v nich budoval a věřil, že v nich je. Gratuluji všem, vítězům i poraženým, všem, kteří ukázali, že v sobě umí probudit bojovníka, hokejového „Samuraje“. Protože, jen tak se mohou a budou neustále posouvat dál jako hráči a lidé,“ napsal.
